
Alef Nula
Osamělý podivín na vrcholu hory. » Medailon autora
V dobách, kdy se létalo do Číny přes Rusko, přes tajgu, doufal jsem, že z té výše (cca 10 km)…
On Omulový soudek
Tato pohádka, nebo spíš pověst, jak napsal Kocour, mně dala zatím nejvíc "zabrat". Místy to není překlad, ale spíš převyprávění.…
On Omulový soudek
Pro Ládika!!! Možná to máš trochu z ruky, ale pokud si pamatuju, psal jsi kdysi dávno, že Tvá lepší ženská…
On Hajky městské – poprvé liberecké
Po čajovně jsem dlouho toužil. Já a můj kamarád Svaťa jsme čajomilci a chtěli jsme svou závislost povznést na komerční…
On Hajky městské – poprvé liberecké
První sloku znám trochu jinak: Hučí a sténá Dněpr širý, naříká meluzína zlá. Až k zemi shýbá staré jívy vlny…
On Podivný racek, чайка-необычайка
Četl jsem... není co dodat. Přeju hodně sil - Tvé paní i Tobě.
On Případ tichých střelců
No vida - a je to tady: fotonický procesor. Stihli to rychle, dřív, než jsem čekal.
On Případ tichých střelců
To je spam, Kocoure. Výjimečně prošel sítem Akismetu. - Kdyby tušil, pro co mám já vášeň, vůbec by sem nelezl,…
On Kouzelné rohy berana Ogailo
Ano! Učili jsme se to v 6. třídě...
On Podivný racek, чайка-необычайка
Chvílemi měsíc povyhlíží za oblaka se schovává tak jako loďka v moři mizí a po chvíli zas vyplouvá
On Podivný racek, чайка-необычайка