sator ● arepo ● tenet ● opera ● rotas
Ječmínek chodil pomáhat Kováři vždy jeden den při ubývajícím měsíci a jeden den při přibývajícím. Při ubývajícím se snažili z kusu železa, kterým budoucí meč zatím byl, odstranit nevyhovující příměsi. Při přibývajícím zase dodávali železu stopové prvky a posilovali jej i magicky.
Zaregistroval jsem požadavek, abych napsal jakési volné pokračování své „Kočky, která mě milovala“. Vrátil jsem se k němu a zjistil jsem, že ten požadavek pramenil z více stran, tak jsem se za deště pustil do „Kocourka“.
Mladá léta
V Podbabí utíkal den za dnem, jako voda v řece Moravě. Měsíc za měsícem a rok za rokem.
Na polích opět začal dozrávat ječmen a Ječmínek měl sedmé narozeniny.
Zemský průměr je skoro třináct miliónů metrů. V měřítku jedna ku deseti miliónům je to metr třicet.
V roce 1997, když přišla první novodobá povodeň na Moravu, jsem ještě pracoval jako tiskový mluvčí a tak trochu jako „důstojník pro zvláštní úkoly“ ve Škodě Plzeň.
Mladá léta (I.)
V minulých dílech Hanah s Ječmínkem dorazili společně se svým průvodcem Vojtěchem do Podbabí, tedy jeskyního a tunelového komplexu pod Babskou horou.
Československou automobilku Tatra samozřejmě všichni znají a o její historii byla napsána spousta publikací.
Protože nové díly o Ječmínkovi se teprve tvoří, popíšu v dnešním článku cestu do Polska, kde jsme hledali stopy po pobytu Ječmínka na území dnešního Polska.
Posledně jsem slíbil Zídka se Sieberem, ale udělám ještě jeden úkrok stranou, tentokrát čistě literární.
by 
by 
by 
