15. 10. 2026
Jen tak

MDŽ

Jan z Helvajzuby Jan z Helvajzu

Četl jsem v diskuzi, že našim litterátorským ženám nikdo dnes nepřinesl kytici.
Tedy to napravím, a nesu, nesu oslavový miničlánek.

Brzy ráno, asi v 9:00, jsem zvolal mohutným hlasem:
Zvu všechny ženy na výlet k MDŽ!

Nikdo mi neodpověděl, jen moje Carevna ráda souhlasila.
To, že jste se vy ostatní ženy nepřihlásily, není tedy moje chyba 🙂

Po příjezdu do Berouna jsme za dálnicí odbočili k cíli a za chvilku jsme byli v Tetíně.
To je ta vesnice, kde žila Kněžna Teta a kde později zavraždili kněžnu Ludmilu.


Zbytky hradu ze 13 stol.

Pohled od hradu ku Praze

Pohled od hradu ku Berounu

Pohled na Tetín z kopce

Kostel sv. Ludmily

Okolo této vyhlídky trhala kněžna Teta léčivé býlí

Kytička lišejníku k MDŽ

Přijměte tedy, ženy, tuto kytičku fotografií k svému svátku.

Jan z Helvajzu

Jan z Helvajzu

Bývalý lesník, současný skorodůchodce. » Medailon autora

View all posts by Jan z Helvajzu →

You might also like

新年快乐！

Staronové zvěsti

Důchodcovo pozdní dopoledne

39 thoughts on “MDŽ”

  1. Jene jsem potěšena. Návrat starých dobrých zvyků, zdá se. Tetin to už je fakt historie. 🥹🤚

    Odpovědět

      1. Teto Karlo,
        na Tetíně jich také už pár kvetlo.
        Ale jenom na sluníčku a tam kde byly od severu chráněny.

        Dnes jsem u nás na Helvajzu viděl letět Babočku Admirála.

        Odpovědět

        1. To nic není. Kdyby ses pořádně a spořádaně díval na televizi, možná bys viděl babičku generála, lidově zvanou politručka.

          Doufám, že ji taky někdy uvidíme letět, i s generálem.

          Odpovědět

          1. Trpělivost, Alefe,
            Jaro, jaro je ještě v začátku, teprve to začně všechno létat.
            Všechno, co křídla má a možná i to, co je nemá.

            Gauč, Keemun, brambůrky.

            Odpovědět

  3. Mám to s MDŽ zamotané.
    Za minulého režimu jsem ten svátek, skoro povinný, bojkotoval. Mohl jsem si to dovolit, protože jsem blízké ženy obšťastňoval květinami a pozornostmi tak všelijak na přeskáčku celý rok – tak nebudu blbnout na MDŽ, kdy nosí květina každý blbec.
    Po převratu se to otočilo a MDŽ se jako „komunistický svátek“ stal téměř svátkem zakázaným, disidentním. Tak jsem ho najust vzal na milost a všechny ženy v okolí se dočkaly nějaké pozornosti, květin hlavně. Nu a teď, kdy se MDŽ stal zase legálním, vrátil jsem se k praxi let předpřevratových.

    Ostatně mám nástupce. Před chvilkou tu byl nejstarší vnuk a přinesl Labuti pět nádherných růží. Vypadlo z něj, že mu kolegyně přivezla 25 růží z velkoobchodu (cena) a až na čtyři všechny už rozdal. Teď míří do marketu na nějaký drobný nákup, tak je rozdá nějakým „anonymním“ neznámým ženám – jen tak pro radost.
    Jsem pyšný na to, kterak tvrdí, že to je po mém vzoru.
    Tož tak s MDŽ, květiny příště …… jen tak.

    Odpovědět

    1. U nás na Rakovnicku začíná jaro těmito sytě fialovými vonnými, až o dost později přichází doba světlých fialek uvnitř řídkého lesa, většinou hned následována sasankami. Ty ale zdaleka tolik nevoní. Tyto tmavé nenacházím v lesích, ale lemují dřevěné ploty bývalých chalup, kde se dnes nebydlí, ale „jen“ chalupaří, k vidění jsou klidně uprostřed vsi. Jsou úžasně voňavé a nádherně sytě fialové, přesně jako na fotce od Ládika. Malá kytička je nejkrásnější ozdobou na večerních šatech. Ale jen výjimečně, je jich tu škoda, brzo vadnou. Díky i za Hapku/Horáčka a písničku Hany Hegerové. Jsem potěšena opakovaně.

      Odpovědět

  5. Tužka napíše,…..jojojo, MDŽ. díky všem za přání.
    Je to spousta let, kdy jsem stála před kostelem sv. Ludmily a šla po břehu řeky Berounky.
    Je tolik krásných míst, kam by se bylo dobré vrátit a potěšit se,….a taky zavzpomínat,…..jaké to bylo tenkrát.
    Prozatím nic takového, jarní práce mají přednost,…
    Tužka.

    Odpovědět

    1. Co je to za pány, ti dva? Zase mi něco uteklo?
      —
      Ten soudruh, který nás na přírodovědě vyučoval marxismu-leninismu, vyslovoval zkratku tohoto svátečního dne velmi zvláštně: místo „MDŽ“ říkával „MoDoŽo“. To je jediné, co si dnes z marxáku pamatuju. – Jo, a ještě tři dni hledisko a vedoucího Úlohu. No vida! To jsem vlastně tak mnoho nezapomněl! MoDoŽo, 3 dni hledisko a vedoucí Úloha. To bych tu zkoušku možná udělal iDnes.

      Odpovědět

        1. Asi si budu muset přesednout nebo dokonce se i postavit. Sedím si na vedení, asi.
          Dobré by bylo WiFi nebo aspoň optický kabel, ale obávám se, že můj 3 x 22 letý hardware s tím už nebude kompaktidebilní.

          Odpovědět

  7. MDŽ jsem respektoval jako žák prvního stupně ZŠ. Tam to bylo povinné. Matinka mě nechtěla zarmoutit, tak ty konvalinky neb rukodělné výrobky z ručních prací ve škole s úsměvem přijala a poděkovala.
    Ale babča mi prozradila starší svátek: Svátek matek, který se slaví druhou neděli v květnu.
    Protože narodit se jako žena není zásluha. Je to hra chromozomů. Ale být matkou zásluha určitě je a obrovská. Nejen porodit, ale pak vypiplat. Navíc chlapi z MDŽ stejně obvykle udělají chlastačku. A už dopoledne chyběly v květinářstvích kytky.
    ===
    Takže u nás doma se slaví, no slaví, spíše připomíná, Svátek matek. Kytek je dost a opilců nebývá po ulicích víc, než jiné dny.

    Odpovědět

    2. A ještě více zapomínaný je Den otců.
      Slaví se třetí neděli v červnu.
      Narodit se jako muž, není zásluha. Je to hra chromozomů.
      Ale být otcem zásluha je a obrovská.
      Bez otce, tak jako bez matky by děti nevznikly.
      A ještě větší zásluha je, být dobrým otcem – dobrou matkou.
      A Vychovat děti tak, aby zajistili pokračování rodu.

      Odpovědět

      1. Dodám ještě – být otcem, který svá mláďata nikdy neopouští. To není tak samozřejmé, jak to vypadá, ačkoli vlastní zkušenost s tím naštěstí nemám. Přesto si dokážu vážit. Třetí neděli tedy všem otcům naší rodiny (kteří nikdy neopouštějí svá mláďata) uspořádám na váš popud trachtacičku 🙂

        Odpovědět

    3. Taky pravda. Moje děti si vzpomenou na Den matek, na MDŽ ne 😀 bodejť, když to jsou děti.

      Odpovědět

  9. Áá, to jsou krásné výhledy! Jakožto Ž děkuji k MD taky. Lišejníku sice mám kolem sebe spousty, ale další pugétek nezaškodí – ty výhledy v Polabí ovšem nemáme, tak se kochám.

    Odpovědět

    2. Tyhle „divoké“ petrklíče jsou krásné. U nás taky místy v lese rostou, ale moc jich není.
      Na zahradě v trávě nám samy od sebe rostou ty „zahradní“.

      Co to je za strašlivý název pro květinu, kyčelnice žláznatá?!
      Já být kytka a takhle se jmenovat, radši vůbec nevyraším.

      Odpovědět

      1. Petrklíči byla louka kdysi poseta. Dnes jich je odhadem 10-20%. Bylo to ale na rozhraní března/dubna a to často zapadaly sněhem.
        Kyčelnice kvetla vždy počátkem dubna. Letos o celý měsíc dříve.

        Odpovědět

        1. Rozkvétají forsytie, taky o měsíc dřív. A velká poupata mají magnolie. Ve třetině března!

          Kromě divokých petrklíčů mám moc ráda bledule. Radši než sněženky.
          Dávná vzpomínka: holčička předškolačka – městské dítě – s úžasem pozoruje zurčící bystřinku na Benecku; v jarním sluníčku se třpytí ledové útvary v potůčku, z břehů mizí sníh a usmívají se bledule.

          Odpovědět

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

scroll-top