Smutek bohů (I.)
Náš syn roste a tvůj čas je rychlejší než můj. Až se znovu setkáme, budeme stejně staří, Ty a já.
sator ● arepo ● tenet ● opera ● rotas
Náš syn roste a tvůj čas je rychlejší než můj. Až se znovu setkáme, budeme stejně staří, Ty a já.
Kdo můžeš, žij svůj život lineárně. Spořádaně. Od začátku až ke konci. Bez návratů k jednou již prožitému. Jinak totiž spatříš, co jsi už viděl – pokaždé ale jinýma očima.
„Takže, když to shrnu,“ řekl Aang Watson a zaklapnul šanon s poznámkami, „kdybychom uspěli, měli bychom k dispozici něco jako Kaufland nápadů, o kterých jsme ještě nikdy neslyšeli.“
„Až se budeš vracet, nespěchej do Anggiwy,“ vymanila se Bessaa jemně z Yarmova objetí, „vezmi to zkratkou přes Cadag, budu na tebe čekat. – A teď už jdi, nebo se tě nedočká ani Blázen, ani já.“ Něžně ho od sebe odstrčila: „Jdi…!“
Čekání bylo ubíjející.
Seděl v úkrytu, mobil vypnutý, zdrojem instrukcí k dalšímu postupu byl pager. A ten byl stále němý.
(Potok)
„Ako ste vedeli, kde máme spálňu?“
Vím to déle než šedesát let. Ale musím si to nechat pro sebe.
(Portál)
Celé to má na svědomí má nejmladší dcera Ellen. Podrobný výklad by zabral mnoho stran textu, většinou nezáživného; pokusím se úvod zkrátit na snesitelnou míru.
Asistent Richard zaklepal na dveře a vstoupil do pracovny profesora Sidorova.
Profesor Sidorov si nalil kávu a pohodlně se zavrtal do křesla.
Tak jsem zvědavý, jak se vám to podařilo vyčistit a sestříhat.
Starý orangutan seděl rezignovaně ve své kleci a díval se žádostivě na banány na stole, na které nedosáhl.