14. 12. 2024

Můj milý deníčku…

…už dlouho jsme spolu nevedli monolog. Spěchám to napravit.

—ﬡ—

Je to tak, můj milý deníčku: neznám nic opojnějšího, než časné jaro. – Ne, není to pravda; znám: opojnější než časné jaro samotné je popíjet v časném jaru za kosího zpěvu večerní čaj, můj oblíbený Keemun.

Dnes byla právě taková chvíle: padá soumrak a po tmavnoucím nebi ženou se větrem potrhané cáry a hradby mraků. Při zemi je klidno, v korunách stromů ptáci přivolávají jaro a někde poblíž ze dvou stran střídá se kosí křik a kosí zpěv. Potok je plný vody, voda je čirá a vystupuje z ní stále ještě ledová vůně. Z lesa přitahuje řídká mlha a přidává se vůně tlejícího listí a probuzené trávy. – Slyšíš?
To přijíždí jarní kurýr, dobře ho znám.

—ﬡ—

Tenkrát – a je to už dávno – nebylo ani jaro, ani předjaří. Bylo léto, a bylo žhavé tak, jak jen léto dovede a má být. Jedna z bezpočtu mých přítelkyň tenkrát pracovala v jakési zastrčené kanceláři a já jsem ji tam občas navštěvoval, aby měla mezi hromadami papírů a jiné nezáživné administrativy trochu rozptýlení.

„Stav se na čaj,“ řekla mi do telefonu, „dneska ti ukážu, co se vidí málokdy.“ A tak jsem dorazil během chvilky v očekávání věcí nevídaných.

„Dost, že jdeš,“ pravila má přítelkyně se smetákem v ruce, „to bys neuhodl, jakou tady máme uklízečku.“

„Vy tady máte uklízečku…?“ opáčil jsem udiveně, a můj pohled se zastavil na obrovském chuchvalci pavučin, který visel ze stropu přímo nad stolem a končil asi deset centimetů nad ním.

„No právě že máme. Před chvílí odešla. – Vrátila jsem se z oběda, vidím tady tohle,“ ukázala pohledem na pavučinu, „tak povídám uklízečce – vidíte taky to, co já? A ona – ruce v bok, kroutí hlavou, a pohoršeně povídá: no to je hrozný, co si ti pavouci dneska dovolej, to sem fakt eště neviděla, takovej bordel všude nadělaj – A odešla, možná jste se minuli před domem.“

„Vidím, že to bereš za ni,“ řekl jsem a sledoval, jak sličná administrativní síla sejmula smetákem zlověstou pavučinu, „se smetákem ti to jde líp než Yu ShuLien s kopím.“ – A opravdu, uhnul jsem skutečně v poslední setině vteřiny.

—ﬡ—

Dávná příhoda s uklízečkou a pavučinou se mi vybavila, když jsem četl stížnosti na to, jaký jsme národ.

Jaký jsme vlastně národ…?

Těžko říct. Čistokrevný Čech asi neexistuje, genetické rozbory a průzkumy hovoří jasně a víceméně potvrzují, co se dá předem vytušit: jsme směska všeho možného, co tady po staletí žilo a co se po staletí přes tyto končiny valilo ze západu na východ, z východu na západ; a taky sever a jih přišly se svou troškou do genetického mlýna – vzhledem ke geografické poloze „srdce Evropy“ bylo by s podivem, kdyby tomu bylo jinak. Můj vlastní rodokmen je moravsko-slovenský a dále jsem nepátral, ale když vzpomenu na vzhled svých předků, našli by se mezi nimi jak čistokrevní árijci, tak i dávní nájezdníci z východních stepí (ahoj, Džamílo!). Ale narodil jsem se tady, obešel kus světa a vrátil jsem se žít právě sem. Když se mě v Číně zeptají na národnost, řeknu, že jsem Čech.

Víš, můj milý deníčku – hanět svůj národ a stěžovat si na něj, to je jako pomlouvat své rodiče a ostouzet sebe sama. Ať byli tví rodiče, jací chtěli, ty jsi genetická kombinace těchto dvou, na tom nelze změnit zhola nic. To lze jenom s pokorou přijmout, není jiná možnost. A má-li někdo výhrady k tomu, jak si jeho národ vede, má na výběr ze dvou variant: buď se s tím smíří, nebo se pokusí to změnit.

Pokusí-li se to někdo změnit, nejsnazší je začít od nejbližšího – od sebe sama. Jak bych mohl, můj milý deníčku, změnit někoho jiného, nedokážu-li změnit sebe sama?

Začni s málem: nauč se něco, co jiný neumí, co pomůže lidem kolem tebe, čím je obohatíš (a nemám na mysli jen peníze). Pak si můžeš vážit sebe sama, a tím se naučíš, jak si vážit jiných. Právě tak to dělají Asiaté: oběhnou svět, všechno okoukají, přinesou to domů a použijí po svém. Není důvod, abys to nemohl udělat také tak. Místo stížností na ostatní zapracuj na sobě. Cizí nechceme a svoje nedáme, to je dobré; ale prospěšné je i ptát se cizích: čemu dobrému se od vás mohu naučit?

Nebuď jako ta líná uklízečka, a když vidíš pavučinu nebo hovno, pak můžeš-li, na nic nečekej, neptej se, jdi a ukliď to – protože všechno velké, i národ, začíná od věcí malých.

—ﬡ—

Alef Nula

Osamělý podivín na vrcholu hory. » Medailon autora

View all posts by Alef Nula →

111 thoughts on “Můj milý deníčku…

  1. Ano, jsme podle genetických výzkumů nejméně čistokrevný národ. Myslím, že čistokrevný Čech/Moravák/Slezan neexistuje. Vidím to na sobě. Polák, Germán a Slezan. Čech široko daleko žádný. Ale jak říkala moje máma „mám české školy“. Čili je to moje rozhodnutí a já se se rozhodl být Čechem.
    S polskou částí rodiny můžu porovnávat a příbuzníci mají trochu jiné vlastnosti -priority. Něco z nich mám – hrdost, kterou u české populace občas postrádám. Německá část mi zase dala smysl pro pořádek a slezská zase pochopení pro jiné národy. Protože to neumím změnit, rozhodl jsem se, že s tím budu srozuměn.
    Dokonce i Židy, které nemám v rodokmenu čtyři generace zpátky docela chápu. Tím jsem se svým původem vyrovnán.

    1. Když si vybírám nového psa, nechci čistokrevného.
      Nemám s nimi dobré zkušenosti, jsou náchylnější na nemoci a nepřipadají mi tak chytří.
      Ano, někteří jsou specialisté na různé ,,obory“
      Kříženec je odolnější a chytřejší.
      Hodně záleží na výchově a na vlivu prostředí.

      Jako národ, Češi, jsme historicky daní na rozhraní slovanského a germánského (řízlého anglosasy) světa.
      Valily se přes nás různé armády a všichni u nás zanechaly své geny.
      Řekl bych, že jsme výsledek sice náhodného, ale nakonec dobrého genetického souboru vlastností, ale potřebujeme tu správnou výchovu, která naše přednosti zafixuje a posílí.
      Špatnou výchovou můžeme jako národ zkončit, jako se to málem stalo za CK monarchie a jak nám už zase hrozí rozpuštění v multikulti EU.

      Už více než 1100 let jsou naše hranice více méně stejné.
      Tak snad zůstaneme i jako národ do budoucna.
      Budeme se ale muset snažit, nikdo jiný to za nás neudělá.

      1. Naše hranice…
        Když si vezmete mapu Evropy a postavíte ji Španělskem nahoru, uvidíte ženu, má hlavu ve Španělsku, ruce v Itálii a v Dánsku, nohou v Řecku šlape na Turecký půlměsíc, sukni v Rusku, kolem dokola dvanáct větších ostrovů (a dvanáct malých nad hlavou v Atlantiku), a tady v Čechách má lůno
        (a protože to Jan popsal v Apokalypse 12, Habsburkové to omylem prohlásili za Pannu Marii a postavili na sloupy, a když zakládali EU (Kalergi a Otto Habsburský, PanEuropa), tak si to tam přinesli jako svůj Habsburský znak, a o tom píše Jan v Apokalypse…)

        Odsud se rodí spousta věcí, které pak ve světě vyklíčí: ruštinu tam přinesli odsud Cyrilovi žáci, a Bibli v národních jazycích, přijímání pod obojí si obhájili Husité… Učitel Luthera přišel z Čech… Husité zavedli Pistole a Houfnice (i když původně děla sem přinesli Mongolové), a Diakritiku… Hoch Deutsch vzali za Bismarka z Prager Deutsch… Rudou vlajku s šesticípou hvězdou předepsal Židům Karel IV. Alchymie, Astronomie (Kepler a Tycho de Brahe), moderní Pedagogika (Komenský), Čapkův Robot, a Dolar je Tolar z Joachymsthaler, Genetika od Mendela z Brna, Národně Socialistickou stranu jsme měli 20 let před Němci… Einstein napsal Teorii Relativity za svého pobytu v Praze… A pivo Pilsner je dnes rozšířené po celém světě… Nevím přesně, jak se lišilo ruchadlo od pluhů předtím, a prý i nějaké důležité vylepšení vodních mlýnů, a Kaplanovy turbíny jsou prý druhé nejrozšířenější, a Resselův lodní šroub je základem dnešní mořeplavby, i když tu nemáme moře…
        https://pi-alpha.org/Czechia_cz

        πα½

          1. Mě by to asi také nenapadlo, kdybych to neviděl na jednom starém obrazu s mapou Evropy jako Ženou-královnou (je v tom mém článku, akorát jsem ho otočil hlavou nahoru), který bez nějakého komentáře visí u Antroposofů v učebně, mezi leckterými dalšími… (vypadá to na 19. století, možná starší, je popsaný latinsky…)

            πα½

      2. „Čistokrevné“ psí rasy vznikly cíleným výběrem a křížením v rámci biologicky přípustného.
        Tak i lidé.

      3. Území a kmen nejsou totéž. Hranice nynějšího námi obývaného území jsou hranicemi jen našimi. U našich předků to bylo jinak. Byl to tu dost průchoďák.
        Ovšem, proměna pojetí národa odvozovaného od území namísto od kmene a jeho sdílené kultury, v nějaké míře odlišující ho od ostatních kmenů, tím více čím vzdálenějších, jeví se mi nepřípadnou.

    2. Nejméně čistokrevný národ ? Starý kocoure, co jste požil ? Národnost NENÍ genetická kategorie, opravdu není podmíněno geny, zda jste Čech či Němec. Ještě trochu jde odlišit Slovany od Germánů, ale i tak jsme všichni na 95% shodní s šimpanzy. Doporučuji si něco přečíst o populační genetice a haploskupinách.

        1. Ehm. Syntaxe (neboli použitý jazyk), udává styl myšlení. To by jste mohl, jako starý divadelník vědět, kocoure.

          1. Styl myšlení, styl bytí, selekční faktor v prostředí zpětně se promítající do stylu myšlení …

          2. A používaný jazyk mění strukturu mozku. Jako vše, co děláme. Čím bohatší a komplikovanější, tím více se mozek rozvíjí.

        2. Nemusí jít o podvrh, jen špatně popsaná fakta. Jestli z hlouposti, neznalosti nebo záměrně je na dalším posouzení. Četla jsem dost článků, které si ze seriózního výzkumu vyzobou jen to, co odpovídá jejich vidění světa, a dají tomu „šťávu“ okolo. Pak máme titulky typu „Češi patří geneticky na Západ apod.“. Ale když se člověk začte, žasne. Laik asi ne, genetikovi mnohdy padá brada.
          A jen tak na okraj, kdysi měl dr. Vaněk web, kde byly frekvence vybraných markerů občanů ČR a okolních států. Už si moc nevybavuji podrobnosti – zejména na jak velkém vzorku to bylo odečítáno, ale v podstatě je na tom střední Evropa dost podobně. Takže ta „nejmenší čistokrevnost“ je opravdu hloupost.

            1. Po stovkách hodin, které jsem při focení strávil u výběhů mandrilů rýholících a šimpanzů s Leonardem docela souhlasím. Oni sice nemluví, ale zřetelně gestikulují. Nemají písmo, nepoužívají internet ani se nedívají na TV, ale v mnoha ohledech se ta jejich tlupa chová velmi podobně, jako lidi. Když mi to postupně docházelo, dost to se mnou otřáslo.

              1. Zvláště nadaní se naučí aktivně používat několik set znaků řeči a jejich kombinací vytvářejí i nové pojmy.
                Leč, stále jsou považováni za zvířata. Tak jako kdysi domorodci evropskými dobyvateli. Jenže ne všude, na Novém Zélandu už mají zvláštní statut. Alespoň něco…

                Vždyť člověk, ani jeho nejbližší příbuzní nejsou jedinými myslícími tvory schopnými uvědomovat si sama sebe. Občas nějaké dobytče se pokusí o marný únik před konečným řešením na jatkách. Ono ví….
                Tak aby neutrpěla citlivá duše strávníka, je péče aby myslící tvorové vedení na porážku do poslední chvíle netušili. Říkáme tomu humánní přístup. Něco takového tu už bylo. V případě člověka. Jen tihle nedostávají mýdlo….

                1. To je zase ta moje nezodpověditelná hranice: odkdy a dokdy.
                  Jako obvykle zjišťuji, že je rozmytá, nezřetelná. Je pes nebo chobotnice člověk? Vědomí sebe, své existence a své konečnosti. A mraveniště?
                  A už se mi do toho plete AI. Vědomí sebe, svého vzniku i zániku.
                  A tím pádem i ta směšná otázka po smyslu života.
                  Není lepší uvažovat nad nekonečností vesmíru? Je to aspoň veliké jak prostorově, tak časově. Patřičně vyfutrovaná projde skoro každá teorie.

      1. Inu, jsme jeden z nejčistších Bílých národů, víc než 97% obyvatel Evropského původu… Zbývají vedle nás už jen slováci, maďaři, poláci, ukrajinci a pobaltské země… Západní Evropu už zamořili muslimy a černochy, podobně jako USA, protože tam neznají pohádky o Čertech… I v Rusku je 9% muslimů, a jen 60% rusů, ale tam je to dáno tím, jak se rozrostli přes muslimská území Kavkazu a do Asie… (Rusko je specifické, spousta pěkných malých národů, jen to je dohromady v jedné Federaci a nejsou zvenčí tak vidět…)

        Ohledně haplogroup – viz na této mapce žlutá je slovanská R1a:
        https://www.czechfreepress.cz/img/0dce46c56509604997c703b0f0e591ee.jpg/Haplogroups_Europe.jpg

        πα½

        1. Prožidovský a proruský nacista si myslí, že byste se měl zkusit naobědvat.
          Může to být z hladu, to starý nácek už zná a pamatuje si to, naposled třeba z prvního půlroku dvouleté základní vojenské služby.
          Hladoví lidi tohle často dělají, že začnou mlít různé blbosti, aby na ten hlad nemuseli myslet.
          No, ale jestliže to ani hodinu po obědě neustane, tak primitivní evropský, bílý slovanský nacista z Moravy soudí, že byste to určitě měl řešit s doktorem.

          Víte, mezi námi nacisty, se občas taky najdou kousky, co se chovají podobně jako Vy.
          Pohříchu jich je, asi tak posledních 12-15 let, čím dál víc.
          Přestože jsou syti a viditelně nic jim nechybí, tak stále mají potřebu, povyšovat se nad nás, ostatní obyčejné nácky.
          Radili jsme se o tom na sněmu, ale ani ti chytřejší z nás nacistů, nevědí čím to je.
          Někdy to dojde až tak daleko, že ti obyčejní, vesměs skromní nacisti z Moravy, jsou pak vysloveně přinuceni (v zájmu všech ostatních nácků a nacistek), dát jim po té nevymáchané papuli, aby se zkusili vzpamatovat.
          A představte si, že někdy to pomože třeba jenom na týden, dva, měsíc – a jede to odznova.
          To potom my ostatní, obyčejní východomoravští nacisti, jenom bezmocně rozhodíme rukama, protože už víme, že mlátit je, jako to žito, je už pozdě.
          Co nestihli rodiče asi tak do deseti let, to už okolní nacisti nedokáží dohnat.
          Nacista také připomíná, že rodiče některých těch povyšovačů, je k tomu povyšování od dětství cíleně vedli.
          Vtloukali jim do hlav, že jsou a budou něco víc a něco lepšího, než děcka těch ostatních nacistů, takže není potom divu, že se tak chovají i v dospělosti.
          Primitivní nacista si myslí, že právě toto chování, je jakási kosa na kameni.
          Není to s chováním ostatních, východomoravských nacistů kompatibilní, takže dřív či o málo později, dojde ke střetu.
          Obvykle to končí tak, že dotyčný povyšovač je sociálně odizolován až tak, že se pak může povyšovat leda nad slepice a jejich kuřince, co má na zabordeleném dvorku.

          1. Vaše extempóre (trapného urážení do „nacistů“) není tak vtipné, jak jste si možná myslel, ale spíš dokazuje, jak vám (leckomu) tu vymyli mozky, abyste ani základní etnickou soudržnost nechápali a takhle ji zostouzeli a zesměšňovali…

            Víte, je špatný Rasismus – povyšovat se nad ostatní, že my jsme (nej)lepší a všechny ostatní můžeme proto vykořisťovat… To je jistě špatné, každá taková údajná „vyvolenost“…

            Ale je i správný a pravdivý Rasismus – Jsme jiní. Ti ostatní jsou také jiní. A máme svá domovská práva tady, a stejně tak budeme respektovat jejich domovská práva tam… Jejich odlišnost od nás je i naše odlišnost od nich, je to nedělitelné…

            A proti tomu stojí Zrada Lži, že jsme údajně všichni stejní. Všichni stejně zbyteční, nulový rozdíl, nulový smysl… Protože náš skutečný smysl je především v tom, v čem se od ostatních odlišujeme, v čem jsme Jedineční, proč nejsme libovolně nahraditelní za kohokoliv jiného „stejného“ (equal)… Ti ostatní mohou také být Jedineční, pokud se ještě nenechali smíchat do všude stejné směsi… A pochopit to je otázka Jedna nebo Nula, Život nebo Zánik asimilací…

            πα½

            1. P.A.semi, vidím, že Vám ani vaše bohaté internetové znalosti občas nepomohou. Pomohlo by možná zrcadlo. Tolik sebestřednosti v jedné osobě se hned tak nevidí.

              Ale asi ne. Převyšujete všechny kolem tady i v Kotlince, ba i ve světě. Není tak velké zrcadlo, aby vás odrazilo v celé vaší kráse a intelektuální mohutnosti.

              1. Hádala bych, že zmíněný pán trpí řadou mindráků. Jinak by nebyl posedlý touhou dominovat nad kýmkoli, kdo se vyskytne.

                Člověk, který si je svou cenou a hodnotou jistý, snese, když nemá pravdu, snese i jiné pihy na své kráse, obrazně řečeno. Ví totiž, že na hodnotě mu to neubírá. A taky se z téhož důvodu dokáže omluvit. Jen zamindrákovanec posedle hájí tu svou jedinou pravdu.

                Mimoto člověk znající svou cenu a hodnotu ví, že i jiní lidé jsou cenní a hodnotní a neznamená to, že by tím jeho hodnotu jakkoli snižovali. Jen zamindrákovanec si myslí, že on sám bude vypadat lépe, když ti druzí budou vypadat hůře.

                Toto jsou mé názory podložené dlouholetým studiem a praxí. A můžete si o nich myslet, co chcete.

            2. Tak vám děkujeme za osvětu, a teď už to zkusíte někde jinde, ano?

              V Literární kovárně jsem vám několikrát šetrně naznačil, že byste měl asi změnit lokál. Průměrně bystrý člověk to pochopí, ale zřejmě jsem vás přecenil. Váš výlev směrem k Jiřičce (Kol Nidrei) dokládá, že jste nepochopil z jejího textu – snad kromě předložek – vůbec nic. Jinými slovy a velmi dobře to vyložil Agivessana; doporučuji vám v rámci sebezdokonalení jeho text si několikrát přeříkat, budete-li toho mocen.

              Váš světonázor vám neberu, ale nemám v úmyslu vést polemiku tam, kde to vidím jako marné snažení. Zmatené pindy o židovské zlovůli a světovládném spiknutí budete muset trousit někde jinde než v Literární kovárně.

              Pokud jde o zdejší stránky:
              Na tomto webu je Vidlákovo, jeho základní charakter a směřování tedy určuje Vidlák. Vidlák je svobodomyslný a velmi tolerantní (na rozdíl ode mne) a poskytuje autorům obrovskou volnost obsahu i formy. Součástí autorské svobody jsou i poměrně široká autorská práva – každý autor má možnost moderovat diskusi pod svými vlastními texty, ačkoli toho málokterý autor využívá, což je podle mne škoda.

              Shrňme to: chcete-li diskutovat na http://www.litterate.cz pod články jiných autorů, je to jejich věc. Pokud jde o diskuse pod čláky mými, pak – čtěte pozorně – nejste vítán. Domyslete do důsledků: lezete-li opakovaně někam, kde nejste vítán, je s vámi naloženo jako s nepřítelem. Doufám, že nyní je to jasné, nevím, jak jinak a zřetelněji to slovy vyjádřit.

              Takže – vezměte si svůj čistý bílý národ, názory na vedení webu a světové židovstvo, a běžte s tím vším do p… lůna Evropy, nebo aspoň vedle k sousedům, budou-li vás chtít mít u sebe v diskusi. – Věřím, že takto zřetelně napsanou informaci pochopíte i vy.

      2. Nejde o procenta odlišující člověka od šimpanze. Se šimpanzem sdílíme geny společné všem savcům…a tak dále. Více než padesát procent sdílíme kde s čím. Včetně toho co tvoří součást našeho potravního řetězce.
        Jde o odlišnosti na procentní stupnici Homo Sapiens sapiens.

  2. Alefe,
    jinak článek hezký, ale s „čistokrevností“ národů jste trochu mimo. Viz moje poznámka ke Starému kocourovi.

    1. Ale ovšem. Je to nadsázka. Ani já, ani Kocour netvrdíme, že národnost a „čistokrevnost“ jsou nějak vzájemně podmíněny.
      Kocour říká, že jeho předkové Češi nebyli a on se cítí jako Čech.
      Já říkám něco podobného.

      Jak jistě víte, existují i názory, které příslušnost k národu podmiňují dostatečně dlouhým rodokmenem. Jestli z mého textu není zřejmé, že já tento názor nesdílím, asi jsem to napsal špatně. – Nu, snad příště uspěji lépe.

      1. Normální a příčetný člověk si na čistotu rasy nehraje.Když se člověk podívá na bývalé národy Rak-Uh,tak se od sebe nijak zvlášť fyzicky nelišíme.Co by měli říkat třeba Frantíci nebo Taloši,kde se utvářeli dějiny Evropy.Spíše mě sere ta havlovsky zažraná nenávist ke všemu českému a rozdělování společnosti na ty lepší ,uvědomělé (tupci a vypatlanci) a na ty horší se selským rozumem (zdravé mentální jádro společnosti.)

      2. OK, dobrý.
        Ano, rodokmen někdo považuje za důležitý. Já to nemám ráda ani u zvířat, protože ve snaze udržet čisté linie nakonec dochází k nadměrnému příbuzenskému křížení. Což má za následek řadu negativ „přešlechtění“. Víte, pro přežití druhu (ať už rostlinného nebo živočišného) je nutná genetická variabilita, a to udržování „čistoty linie“ se té variability zbavuje.
        Ale nechci tu sepisovat traktáty, jen mi prostě neseděl použitý slovní obrat.

        1. Nejsem si úplně jist, že plně chápete význam rodokmenu v obou případech.

          U zvířat jsou rodokmeny také právě proto, aby k příbuzenskému křížení nedocházelo omylem při šlechtění. Šlechtění je tu primárním důvodem sledování rodokmenů. Podle mého Vámi kritisované přešlechťování se objevilo až nedávno z módních důvodů, předtím se různá zvířata, ale svým způsobem i rostliny, šlechtily aby se dosáhlo určitých vlastností.

          U lidí beru rodokmen jako vyjadřování určité úcty k předkům a zaznamenávání příbuzeneckých vztahů.

      3. Biologická podmíněnost tu je. Vlohy většiny etnika pro příslušný způsob života. Například dopaminergní systém, inteligence. Nejde o čistotu rasy. Jde o přirozený výběr vývoje populace v nějakém prostoru. Ne nutně izolované. Křížení v dlouhém čase, na základě místních podmínek, přirozený výběr zajišťující adaptaci a přežití, jsou klíčové. Člověk je živočich jako každý jiný. Každý z nás,ve společném i odlišné, je výsledkem tohoto evolučního procesu. Zdejší kultura není záležitostí jen „software“. Nestačí „tohle si přečti a žij podle toho“. To funguje jen v nějaké míře. V nějaké míře imprinting od ranného dětství, v sociálním prostředí. Na základě vyselektovaných vrozených vloh.
        To znamená, že ani „čistá rasa“ ani že kdokoli může být kýmkoli. Platí to o jednotlivcích i o jejich společenstvích. Která se částečně překrývají a mísí. Bližší více než vzdálenější. Nyní do evoluce více než kdy jindy vstupují „společenské“ zásahy. Jenže kultura je součástí, projevem i „nástrojem“ evoluce. Se složitými zpětnými vazbami, projevujícími se v různých časových horizontech. Proto jsme jací jsme. Proto žijeme jak žijeme. Rozhodující jsou parametry většiny.

  3. Možná znáte i něco opojnějšího, pane Kovář… Když jste mě z ješitnosti zablokoval na webu litterator, protože nesnesete někoho, kdo vás převyšuje… Doufám, že to bylo opojné vítězství…? (Údajně kvůli tomu, že jsem si dovolil rozporovat článek o ďábelském Kol Nidrei, který tam s ženskou naivitou a poezií psala Jiřička…)

    A k vaší tezi „nauč se něco, co jiný neumí, co pomůže lidem kolem tebe, čím je obohatíš“ – víte, to pak často narážíte na problém, že začnete narážet na ješitné a pyšné lidi, kterým vadí, že nejsou ve svém malém rajónku středem pozornosti a vyskytl se tam někdo, kdo umí něco, co oni neumí… Není to poprvé, co mě ješitný majitel malého pódijka vyštípal a zablokoval z ješitnosti a žárlivosti… I takoví jsou češi, včetně vás…

    (Tedy i poznámka pro Starého Kocoura – nezanevřel jsem na vás, ani jsem se neurazil, ale Kovář Alef mě zablokoval… Jistě je vám to „líto“… https://www.litterator.cz/kol-nidrei/comment-page-1/#comment-7095 – chápu, že není…)

    πα½

    1. 😉
      Mohl bych vás samozřejmě zablokovat i tady, kdyby na to přišlo. Převyšujte mě podle libosti, to mě netrápí – takových je hodně; o jednoho víc nebo míň…

      A pokud jde o Literární kovárnu – vám takové podnebí není zapotřebí. Věřím, že to pochopíte a že se obejdeme bez bližších podrobností.

      1. To věřím, že byste se nejradši obešel bez bližších podrobností…

        Víte, ale přesně jste tím posloužil na ukázku, kam to vede, když lidé z ješitnosti a pýchy udusávají a zašlapávají ty okolo sebe, kteří by je mohli přerůstat… Víte, je to velmi rozšířený problém, nejen můj… Tohle je zřejmě hlavní problém české opoziční scény, že když kdokoliv začne pozitivně vyčnívat, jako třeba Rajchl, tak ho ostatní části opozice co nejrychleji zadupají zpátky…

        Protože všem těm pyšným lidem to vadí, když někdo vedle nich má úspěch… A děje se to v malém, a děje se to i ve velkém… A mám dojem, že v Čechách víc, než leckde okolo u sousedů, protože třeba u Slováků se byla značná část národa schopna sjednotit kolem Fica, kdežto v Čechách by ho především podobně laděná opozice co nejvíc zadupala, aby nevyčníval…

        πα½

          1. To je nejakej celkem znamej syndrom a nazyva se, „tall poppy“ ,nebo tak..
            De vo to ,kdyz nekdo prevysuje /z nejakejch duvodu a nebo se to nekomu zda
            a tak se na nej vydaji ,aby udelali ,aby byl stejne velkej jako voni a nebo mensi..
            Se to blbe vysvetluje..Radsi toho necham..

            1. Já jsem to nikde nepsal explicitně, že někoho převyšuji… Teprve jako vysvětlení, proč mě tam zablokoval… Ale oni leckde získají časem ten dojem, a kdo je pyšný, tak se tím cítí uražen a vadím mu…

              πα½

        1. P.A.Semi
          Já myslel,ze jste pýchou prasknul vždyť s Vámi byly problémy i na Akt.cz,Vlk primo zuřil. Jak čtu,tak i pan Alef si Vás užil a tady machrujete také

      2. Mno, fňuká, fňuká, ale krucišpísek, když jej vyhazují, proč si neudělá svůj vlastní blog proč otravuje jinde.

        To se to fňuká a skuhrá jinde, když.. jak se to povídá. To bych udělal líp – kdybych to uměl. fujtajbl..

          1. Aha. To dá rozum, že taková hospoda dá dost práce, když má k čemu vypadat. To při další práci je na jednoho až až. No a když někdo se stará nejen o tu svou, ale i o ty jinejch, co tam čepujou a servírujou, jakej mají návštěvní řád, tak to dá rozum, že vlastní hospoda jde jak jde, nic moc. Stěžovat si po jinejch hospodách nepomůže. Je třeba začít u tý svý.
            Abych zdráv byl a zdráv i zůstal.

    2. Místo kovárny si najděte/založte třeba truhlárnu. V kovárně se scházejí nějakým způsobem spřízněné duše, je jich/nás jen pár. Vy jste tam evidentně tak úplně nezapadl, ale trápit se tím nemusíte – na internetu jsou takových ostrůvků tisíce, třeba vás uvítají jinde.

      1. Děkuji za radu… Dělám web-admina (tedy sloužím) na několika alternativních webech, kde mě tím pádem nevyhodí…

        Inu, ale zkuste se na to podívat s odstupem, proč vám vlastně ve skutečnosti vadím… Je to z psychologického hlediska zajímavé a něco byste se při tom o sobě dozvěděli…

        Na druhou stranu uznávám, že nejsem moc poetický a na webu u básníků jsem moc nezapadl…

        πα½

        1. Vadíte, protože jste nabubřelej, bez jakékoli sebereflexe trousíte svá moudra, neumíte diskutovat a jenom kážete. To lidi většinou irituje.

          1. Trousím taková „moudra“, jaká mi byla dána, a jaká jsem našel…
            Nedělám to z nabubřelosti, ale abych poučil ty, kteří se poučit dají… A abych jim poukázal na chyby, které dělají (Zj3:19), zejména když jimi svádí další do bludů…

            To je ale přesně to, k čemu v tomto článku celkem správně vybízí Alef: „nauč se něco, co jiný neumí, co pomůže lidem kolem tebe, čím je obohatíš“… Jak bych ty druhé obohatil nebo poučil tam, kde nesprávně tápou a ještě svádí další, kdybych seděl v koutku a jen tiše meditoval ?

            Jenže tady i dokazuji, že když to člověk zkusí, tak ho ti, kteří si myslí, že spolkli všechnu moudrost světa, ale vyčtu jim bludy, tak jsou naštvaní, nenávidí a pomlouvají…
            (A ovšem zrovna vy jste také jedna z těch pyšných, kterým to vadí… Ale „svádí další do bludů“ mám na mysli třeba pjakinovce „Putinovce“, Pavla z Moravy a další, kteří zaslepeně pomlouvají Křesťanství a leccos dalšího…)

            A ovšem tady máte tu „sebereflexi“… Tichým sezením v koutku nikomu neprospěji… Vnášením kontroverzí jim prospěji, aby se zamysleli víc… (víte, nad většinou z vás mám minimálně velkou převahu času, který strávím myšlením, nebo sběrem informací… to je spíš otázka, proč z toho nejsou lepší výstupy?)

            πα½

            1. Vnášet kontroverze je něco jinýho než nasírat. A ten svůj kazatelskej tón si taky někam strčte.

            2. Jo a k tomu času. Já ho jakožto invalidní senior mám taky dost.

              A obohacujte si někoho jinýho.

          1. Na té mé poznámce, jak vidím z reakcí, poněkud zapadla ta myšlenka, že web-admin na webu nemá vládnout, ale sloužit… A to platí o různých Administrátorech leckde…
            (a ovšem ohledně webů – každý web má nějakého administrátora, leckde jich je víc…)

            πα½

    3. Když je tady uveden ten odkaz, klikl jsem na něj a předmětnou diskuzi o Kol Nidre jsem si přečetl. Vyslovím jistou domněnku – domněnku proto, že nemám možnost jejího přímého ověření u praktikujících příslušníků židovského náboženství – ale přesto domněnku velmi kvalifikovanou a podepřenou svojí zkušeností. Protože jsem si jistý, že všechny duchovní cesty jsou si podobné a jde v nich vždycky o totéž, jen vnější forma se může lišit. Myslím si, že v té diskuzi došlo především k nedorozumění, a to na několika úrovních.

      To, co se o Kol Nidre různě píše, připomíná, podle mého názoru, pravdu i mnohé domněnky o praxi katolické zpovědi. Křesťanům je často vyčítáno, že svou víru berou formálně a ohánějí se jí zejména tehdy, když se jim to hodí nebo přináší nějaký vnější prospěch. U katolíků k tomu ještě přistupuje možnost „zhřešit“, vyzpovídat se a pak v klidu pokračovat v oné činnosti dál až do další zpovědi – a tak pořád dokola. Jistě tento názor každý slyšel, přesně toto se křesťanům z vnějšku velmi často vyčítá.

      A nemusíme chodit nijak zvlášť daleko, pan předseda současné české vlády Fiala se před svým zvolením nejednou nechal slyšet, že je praktikující katolík a Bůh je pro něj na prvním místě. Křesťany k pohledání máme také v KDU-ČSL – třeba pan ministr Výborný, pan Kalousek a mnoho dalších.

      To je ale jen ten vnější pohled – sice do duše a nitra nikomu nevidíme, ale podle skutků a jednání máme o kvalitách jejich víry a duchovní cesty jisté pochybnosti. Jenže existuje také pohled zevnitř. Kdo křesťanem je, nebo se aspoň v křesťanském prostředí delší dobu pohyboval, tak ví, že mnoho křesťanů, spíše většina, bere svou duchovní cestu a svoje závazky k Bohu a lidem vážně. O dobro, čestnost, pravdomluvnost, o život v pravdě a lásce k bližním se opravdu upřímně snaží. Přes všechnu snahu se občas něco nepovede a k tomu byla původně zpověď v katolické církvi vymyšlena, její jiný název je „svátost smíření“. O smíření, především s Bohem a o úlevu ve svědomí v ní opravdu jde, ale samozřejmě by měla být myšlena upřímně a být následována odpovídajícími skutky, směřujícími k nápravě. A mimochodem, lehkovážně dané sliby – především Bohu – se v ní také řeší. A to nikoliv triviálně – tím, že je člověk hodí stejně lehkomyslně za hlavu – ale tak, aby to bylo k většímu dobru všech zúčastněných a podle sil a možností daného člověka.

      Pochopitelně, všechno je možné zneužít, i zpověď a katolickou duchovní praxi. Jde to mnoha způsoby a evidentně se to opravdu děje, všichni to vědí. Ale nelze házet všechny katolíky nebo křesťany do jednoho pytle – a se židy to jistě nebude jiné.

        1. V Telavivu sou velky protestni demonstrace a policie mlati
          obcany ,krute hlava nehlava.
          To je takova doba.
          Ted ta jedna minulost nas dohani , pripomina se , krici na nas a ze vsech stran ,
          divejte se, abyste videli vic a pochopili..
          Treba ,ze pronasledovany a nejvice obeti jsou a byli vzdycky chudy a vobyc. a neco stredni tridy.
          Jako sme my na kterejch nezalezi..
          Zapad byl pro Hitlera i kdyz se odehrala ta Krystallnacht, kdy nicili
          nacisti majetky , ale jen tech obycejnych..Na skutecny bohace a majetky si
          nikdy nedovolili a zrejme nesmeli..
          Nikdy z ty vrchnosti. Ktery nejvic krici, ze byli a sou
          pronasledovany z jejich medii.
          Katolicismus prisel z judaismu ,/vedl je myslim, bratr Krista/, kterej sv.Pavel
          siril dal.
          A kdo koho hazi do jednoho pytle , kdyz to ani neni mozny.

      1. Jestli za tím přinejmenším u některých není sobecká potřeba toho Žárlivě milujícího nenasrat.

        1. Žárlivě milujícího – není to protimluv, oxymoron? Jestli myslíte Boha, jak je ve Starém zákoně vykreslen a co si o tom myslím – to bych tady nechtěl rozebírat, vedlo by to dost předvídatelným směrem, ta kniha je kontradikcí a oxymoronů plná. Jen bych k tomu dodal, že udělat si klacek ze svého náboženství je praxe velmi rozšířená v prostoru i čase a všechny svaté knihy k tomu bývají obzvlášť vhodné – imunní není vůbec žádná.

          K té druhé části Vaší poznámky – pokud mám někoho rád, přijde mi zcela v pořádku a úplně nesobecké, že na něj beru ohled, respektuji ho a snažím se jej víc poznat. Mít jakékoli potěšení z jeho nasírání mi připadá blbé, kontraproduktivní a vzájemnému vztahu nesvědčící.

          1. Nesobecké? Pravý altruismus neexistuje. Milujete bližního svého, protože Vám to dělá dobře. Láska je jen jedním z projevů sobectví.

            1. Altruismus je jen zrníčko písku v přesýpacích hodinách – takových pojmů je většina.

              Co je to láska a odkud pochází? A v jakém smyslu je něco „dobře“ a něco „špatně“?

              Píšete o analogii lásky, procházející žaludkem. Ale tím to jen začíná…

              1. Láska jsou datové toky přes synapse mozkové elektrochemičky. Dopamin, oxytocin, serotonin. Evolučně významné pro zachování jedince a druhu. Vše ostatní, například arteficiální kultura….jsou toho vedlejším, třebaže v procesu evoluce významným, produktem. Například procítěné hulákání doprovázené randálem na kus dřeva pod balkónem vyvolené. Láska rodičovská nutná pro výživu a výchovu potomstva, posilovaná dlouhodobým párovým soužitím. Bohužel, a se všemi důsledky upadajícím. Z příčin, které lze vyzkoumat, a které jsou součástí o ovlivňovatelem vývoje. Například, že dlouhodobé párové soužití již neplní nutný účel pro přežití. Nahrazováno „péčí společnosti“. S nějakými důsledky. A, funkční úplná natož vícegenerační a i horizontálně rozprostřená rodina s rozsáhlými pozitivními příbuzenskými vztahy, je obchodně méně zajímavá. I politicky. Využívá méně externalit, služeb, je méně závislá.

                1. No jo… Jenže jedny datové toky jsou jiné, než jiné datové toky a informace, kterou nesou je jiná – když už se bavíme na téhle hrubě „hmotařské“ rovině. Proto má každý ten datový tok jiné pojmenování a různé jemnosti významů. Abstrakce je, koneckonců, také jistý datový tok, probíhající různým lidem v hlavách chemicky různě – a přesto přesto nese informaci úplně stejnou.

                  Z toho vyplývá, že snažit se uchopit tyto pojmy předmětným způsobem poněkud připomíná krájení dortu dubovou palicí – svým způsobem to jistě jde, ale asi to nebude ten nejlepší možný způsob…

            2. A ještě druhá věc – není náhodou obvyklý význam „sobectví“ chtít lokální, částečné, dočasné či jinak omezené „dobro“ pro sebe, ačkoli to poškodí někoho jiného?

              Miluj bližního svého, jako sebe samého – tedy oba stejně, protože jsme všichni „jedno“. Ale mělo být tam ještě řečeno – s tím milování, láskou, aspoň na jednoho z těch jmenovaných, nezapomeň. Jaksi implicitně se předpokládá, že na sebe nikdo nezapomene, což bohužel nebývá vždy pravda.

              Nicméně láska není sobectví, protože nikoho nepoškozuje – ve významu slov, který je mi vlastní.

                1. Podobný přístup je možné vztáhnout i na jiné činnosti, než týkající se vztahů. Třeba:

                  „Něco jsi napsal, ale jen si myslíš, že je to chytré…“

                  1. Zajisté. Kdyby si myslel, že je to hloupé, tak by to nenapsal.
                    Každý činí to co považuje za nejlepší. Třebaže vnější pozorovatel to hodnotí odlišně. Náš život, aniž bychom si to uvědomovali, skládá se z okamžitých rozhodování na základě preferencí.

      2. Katolictví (jako jeden z jeho kompilátů) na rozdíl od judaismu není systémově vázáno na vybraný proprietární hardware. Judaismus sice výjimečně lze spustit na jiné platformě než Izrael, jenže neumožňuje plné sdílení systémových prostředků a periferií.

        1. To je hezká a trefná analogie. Ale domyslel bych ji trochu dále. I hardware může být virtuální – právě nyní na takovém virtuálním stroji píšu svůj příspěvek. Vzniká otázka – co je tedy skutečný hardware a na něm běžící operační systém, „obsluhující“ jednotlivé programy – existující věci našeho světa.

          Existuje hezká meditace, kterou učí jeden mistr Qigongu. Sám o ní říká, že má v sobě příchuť „osvícení“. Její podstata, formulovaná v IT terminologii, je přibližně tato:

          Meditující nejprve zaměří pozornost na vnější svět, uvědomuje si to, co vnímá svými smysly. Poté se obrátí ke svému vnitřnímu světu a postup opakuje. V dalším kroku prozkoumá analogie mezi vnitřními a vnějšími podněty. A nakonec sníží prioritu prozkoumaných a uvědomělých si „vnímacích“ procesů co nejníže – na nějaké minimum. Když to udělá, má možnost zahlédnout – podle kvality své meditace – něco z toho „skutečného“ hardwaru a jeho „operačního systému“. Nebo, přinejmenším, určité vrstvy „software“, které si za běžného stavu vnímání neuvědomuje.

          1. Jistěže. Kdysi jsem to někde napsal. Co se týče mistra Qigongu, to co je uvádí na počátku, považuji za „standardní“ způsob přemýšlení. Například Robinsona Crusoe.
            To ostatní další, jako by zahalené v mlze, podle okolností.
            Pozastavím se a zapřemýšlím, proč právě dělám co dělám, co všechno k tomu vedlo, proč právě tohle a ne něco jiného.
            A pak si naleju další skleničku. Vtip…
            Proč právě teď se tady vykecávám? Protože je mi to teď příjemnější než cokoli jiného.
            Ale už se zvednu, protože mě tlačí včerejší krmě, a jak někdo kdysi pronesl někdo z konstruktérů v Jawě, staré „Janečkárně“ :
            „Pořádné vysrání je jako poloviční soulož.“

    4. „protože nesnesete někoho, kdo vás převyšuje“

      Tak tohle o sobe obvykle prohlasuji sebestredni hlupaci.
      Dobre, ze jste se nasel.

      1. Já mu to nepsal předem… Až když mě zablokoval, tak jsem to vysvětlil, co ho k tomu vedlo… (Protože to (sebe) potřebuje pochopit… A například tím také odepřel Jiřičce další vysvětlení, které by také potřebovala…)

        Víte, někdo to pozná… Někdo to ani nepozná… Já jim to nevysvětluji, nechci nikoho urážet… Ani nepotřebuji, aby mě někdo uctíval, ale bylo by fajn, kdyby se aspoň někteří zkusili zamyslet nad tím, co píšu…
        (Zamyslel jste se, Sakuro, když jste z toho vybral tuhle větu, ale příliš povrchně…)

        πα½

    5. Domnívám se, že vás nezablokoval z ješitnosti.
      Někteří lidé mají k tal.mudistické bandě blízko. Ani by je nenapadlo zkoumat příčiny organizovaného zločinu, vymytost mozků vyvoleností a pohrdáním. Tak si uleví, že nelásku go.jimů způsobuje úspěch samovyvolenců. Jiřička do šmodrchance naroubovala ještě křesťanství, dav a sebeobranu v Gaze.

      Tak pro pochopení té „závisti“ se zamyslete nad báječným projevem pravdolásky nadlidí. Věřím, že lidé jsou různí. Ti, kteří tohle páchají, mají báječně blízko k nedotknutelné ideologii a ke skvostně úspěšným velkolichvářům a velkopadělatelům:

      Digital Services Act – DSA, což je nařízení Evropského parlamentu a Rady Evropské unie o takzvaném jednotném trhu digitálních služeb.

      Davos Global Risks Report 2024 za největší a nejzávažnější rizika pro svět “dezinformace a
       nedostatek 🎭správných informací”.

      Faš.stka Ursula von der Leyenová a aspenistická soudružka Jourová z ANOfertu pak oznámily vytvoření nového “digitálního zákona”, který reguluje všechny sítě, platformy a služby Evropské unie a zajišťuje pečlivé oddělení a omezení přístupu občanů k jakýmkoli informacím nesprávným a neloajálním vůči globálním spojencům/koš.er parazitům.
      Přirovnat všechny😱 komplotisty, a sice “zastánce konspiračních teorií, kteří rozsévají nesprávné myšlenky o 
      Evropské unii, jejích záměrech a jejích spojencích”, k teroristům. (Orwell hadr.)

      Boj s “jazykem nepřátelství”
      Hlava WHO/SZO, Washingtonem patentovaný terorista T. Ghebreyesus, také volá po globálním posílení cenzury pod záminkou další “pandemické katastrofy” (cesta k další soustavě zločinů).

      WHO/SZO má zájem, aby rychle vstoupila v platnost tzv. Světová pandemická smlouva a chtěl by, aby členské země OSN urychlily proces, protože poskytne WHO/SZO nejen nové pravomoci v oblasti zdravotní politiky, ale také učiní reálným 👹boj proti tzv. “dezinformacím” prostřednictvím tvrdého dohledu.
      https://www.fondsk.ru/news/2024/02/21/kak-chelovechestvu-navyazyvayut-totalnuyu-cenzuru.html

      V češtině na No.vé republice.

      „Po tisíce let proroci, básníci a politici používali jazyk a vyprávění, aby manipulovali a ovládali lidi a přetvářeli společnost. Nyní je pravděpodobné, že to umělá inteligence zvládne,“ žid Harari, WEF.

      1. @Gój, @P.A.Semi
        Přátelé, pravdu máte oba. Toho druhého jsem zablokoval z ješitnosti a také proto, že “ mám blízko k tal…nudistické bandě“. Ten první jmenovaný se na mém webu neprojevil, nebyl důvod ho blokovat.

        Nu, a teď, když jste se našli, padněte si, kluci, do náruče, a vypadněte z debaty pod mým textem. Že Vidlák toleruje magory na svém webu, je jeho věc; u mne a pod mými články je to jinak. Ostatně, na „těch několika webech“, kde je ten druhý z vás administrátorem, je pro vaše hámotiny jistě místa dost.

        Jeďte dlouho.

      2. Také jsem četl Talmud. Pirkej Avot …a další. Funguje to. Bez licence, bez registrace. Zadarmo.

      3. Uz se zavadeji neprostupny hradby kolem supermarketu.
        Bez kodu ,kterej asi urad prideli si v nich brzy jidlo nekoupite.
        Nepusti vas dovnitr..

  4. Velmi rozumně napsáno. Podstatné na člověku je to jak a čím se se cítí. Podstatné je jakou výchovou prošel. Pokud tolerantní, bude nejspíš tolerantní, pokud nesnášenlivou bude patrně také nesnášenlivý.
    Dětství jsem prožil na Kraslicku, kde bylo nejvíce Němců a nejméně Čechů z celé republiky. Zato hodně Slováků, Maďarů, Volyňáků, rumunských reemigrantů, Poláků. Jo a tehdy ještě Cikánů. Habaděj. Směs k pohledání – ale všichni mí spolužáci – Češi, Němci, Slováci, Maďaři mají tento kraj za svůj domov a stále se vrací. A mimo Němců, kteří se vystěhovali se všichni považují za Čechy. Občas se tomu i zasmějeme.
    Češi, leckomu se to nemusí líbit, byli velice životaschopní a po dlouhých letech nepřízně dokázali obnovit a zkultivovat jazyk a vytvořit vlastní stát. Na světě není mnoho takových, kterým se to povedlo.

    1. Řekl bych, že ani tehdy v Kraslicích, ani teď by Vás, příteli, nenapadlo řešit nějakou rasu, směsku či tlupu, žejo? To řešej jen lecčím poznamenaní kokoti, který to svoje rádoby bádání a deviantský snahy jednou za čas dotáhnou leda tak do „plynu“ či úplně až do plynu … takže za mě JO, přesně = tohle je řešitelný pouze výchovou, příklady a zkušenostma, o nic jinýho nejde … jenže, bohužel, je to běh na sakra dlouhou trať, prostě docela složitý a pro všechny zúčastněný děsně namáhavý!

      1. Tohle dosud řešila evoluce. Při tom i zůstane. Homo Sapiens sapiens nevnikl krmením opic a jejich sundáváním se stromů.

        1. … to je sice možný, ale na mě moc složitý. Já si zůstanu u toho svýho, když dovolíte, neb tohle můžu alspoň svou výchovou mých dětí a vnoučat malinko ovlivnit … na rozdíl od tý Vaší šáhlý evoluce

          1. To je součást evoluce. Význam prarodičů. Praktický, i přesgeneračním přenosem hodnot. Významný selekční faktor.

  5. Jenn tak
    Kdysi dávno vydal Koluimbud – Čeboksatrových – Národy-reasy- kultury. Chytrá knížka

    1. Národy – rasy – kultury
      Autor, Čeboksarov, Nikolaj Nikolajevič. Nakladatel, Mladá fronta. Místo vydání, Praha. Rok vydání, 1978. Vydání, 1. Počet stran, 240 s. Edice, Kolumbus.

  6. Napsal bych, že rozdíly mezi příslušníky jednoho národa/etnika jsou řádově vyšší než rozdíly mezi jednotlivými etniky a proto nemá smysl se etnicitou zabývat a národy a rasy brát v potaz.

    Napsal jste to líp.

    1. Jsou. Třebaže otázka co v tomto případě znamená “řádově“.
      Jenže ve velkém vzorku, společné odlišnosti nabývají významu.
      Při konstrukci nějakého zařízení, jestliže jedna z mnoha řadových součástek je na hranici přípustných parametrů, nemusí se to projevit ve funkčnosti.
      Jestliže takových součástek je většina, už se to projeví.

    2. Je nějaký důvod, proč se tu moje příspěvky objevují se zpožděním? Nebo je problém na mé straně?

    3. To není pravda, součástí národa jsou národní kultura i zvyky. Obojí ovlivňuj jak chování tak vyhodnocování situací. Marginalisace významu národů je klasická globalistická manipulace, protože odlišnosti snižují zisky.

  7. „Nebuď jako ta líná uklízečka, a když vidíš pavučinu nebo hovno, pak můžeš-li, na nic nečekej, neptej se, jdi a ukliď to…“

    Jako bych slyšel slova ředícího soudruha gorolistánské ZŠ z jeho důtklivého proslovu, určenému výhradně uším pedagogického sboru.

    K čemu uklízečky, když to paní včelky zmáknou za ně…
    Napadá mne jediný dotaz – jestli už byl uzákoněn návrh obohacení zákoníku práce o paragraf vyhození bez udání příčiny.
    Ten bude taky sloužit k vymetání hoven…

  8. Nechte to bejt.
    To samé mám za sebou u Vlka, když jsem mu šlápl do bábovičky „Su-ťij, velká barmská demokratka“ tím, že jsem sepsal elaborát o jejím rodinném zázemí a popsal realisticky, co je ta paní zač. Rázem nastalo nejzlejší zle; a to jsme si s Vlkem týden předtím začali tykat.

    Lidé to tak prostě mají, že si vyberou modlu (ať už osobu, nebo názor, nebo ideologii) a ta je nedotknutelná. I kdybyste snesl na hromadu bambilion argumentů a důkazů, bylo by to zbytečné a konflikt by to jen stupňovalo.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

scroll-top