24. 4. 2024

Čekání na Godota

Málo platno – cokoli má být korunováno úspěchem, musí se umět. Samuel Beckett uměl psát absurdní dramata, což já sice neumím, ale zase na druhou stranu umím docela dobře a velmi odborně čekat.

Aniž bych se chtěl nějak chlubit – já jsem na Godota nečekal déle než nějakých patnáct minut, a hravě jsem se dočkal; uznejte, že o něčem tak banálním napsat absurdní drama o dvou dějstvích a mnoha významových rovinách nedokázal by ani Samuel Beckett, a snad ani sám Václav Havel ne, i když tím posledním si nejsem až tak úplně jist.

Poznamenám ještě, že oněch patnáct čekaných minut nebylo způsobeno nedochvilností Godota, nýbrž mým předčasným příjezdem na místo srazu. – Ale k věci.

Godot s Alefem si dali schůzku v jednom malém jihočeském městečku a poseděli spolu po dobu zvíci dvou hodin v kavárně (obrazový důkaz níže). Porozprávěli a přitom si na sebe vzájemně ledacos vyzradili.

Tak třeba Godot rád kafe, zatímco Alef raději čaj. Tuto zálibu rovněž příkladně naplnili: zatímco Godot vypil jedno kafe, Alef do sebe – k údivu slečny servírky – obrátil tři čaje. Godot má rád bílé víno, suché a svěží, zatímco Alef rád portské a když ne portské, tedy alespoň červené a spíše sladké. Oba rádi plavou a cestují, a zatímco Alef na Prousta ještě ani nesáhnul, Godot již nastudoval první tři svazky. I dětství obou přátel vykazuje jisté shodné rysy – například až do puberty oba trpěli nechutenstvím. To se v pubertě nečekaně a fatálně zvrtlo v pravý opak – oba začali trpět chutenstvím, což trvá dodnes.

Na Alefovu žádost slečna servírka dvojici přátel zvěčnila chytrým telefonem, jak laskavý čtenář může níže viděti. Kdo si troufá, může hádat, který je Godot a který Alef – což není zrovna jednoduchá úloha, proto malá nápověda: to uprostřed není ani Godot, ani Alef, nýbrž kavárenský stolek.

Pro velký úspěch bude příležitostně opakováno.

—ﬡ—

Alef Nula

Osamělý podivín na vrcholu hory. » Medailon autora

View all posts by Alef Nula →

12 thoughts on “Čekání na Godota

      1. Pro upřesnění – s A. h. alias Jáchymem jsem se potkal 2x v Jindřichově Hradci (r. 21, 22). Momentálně je v nemocnici po operaci na plicích, hledají mu zánět a není mu natolik dobře, aby mohl psát. Říká, že lepší je pro něj hovor. Nechci ho ale otravovat každý den, zkusím zítra. Ještě ho čeká jedna operace. Psychicky je velmi silný, to je mi vzorem. Já jsem ale zcela jistě silnější fyzicky, pokud neležím na smrtelné posteli.

  1. Godot je vlevo, Alef vpravo.
    Když otočím fotku, Godot je vpravo, Alef vlevo.
    Na tom ani tak nezáleží, důležité je, aby příští čekání skončilo příchodem Godota.

  2. Pánové, blahopřeji k úspěšnému summitu na vysoké – ne-li přímo nejvyšší – úrovni!
    Předpokládám, že proběhl v konstruktivním duchu a že jste hovořili o otázkách zajímajících obě strany.

    Připomněli jste mi to druhdy plánované symposium u Vidláka, které se už nikdy neuskuteční.
    Škoda.

    1. Symposim se smrskne na bilaterální jednání. Já třeba nedávno jednal s Targusem u něj doma. A za blahých dob Stejskalova Acz byl u mě doma Sup a já byl u webgardena…

  3. Čekání na Godota.
    On přijde.
    Včera jsem viděl jeho stopy.
    Byl jsem (pracovně) na Annině dvoře (49.8989419N, 18.2786522E). Česká vlajka na žerdi, podivná hesla, mi velmi blízká (za která by třeba Kydy ihned shora vypnuli), kůlna s řečnickým stolkem s českým znakem, hned vedle napsaná nám známá věta Karla Havlíčka Borovského (pravda, sazba, vazba), Nádvoří hrdinů, hlídací pes (jel jsem 2,2km zákazem vjezdu, v lese – bez jiných domů) – atmosféra jako v Midsomeru. Němí dělníci a starší pán (objednatel), který na mou otázku „půjde to přes úřady?“ odvětil „na žádné úřady to nepůjde“.
    Nechtěl jsem se ptát a hrát blbého, když jsem stejně vypadal jako blbec (klasicky). Jen jsem vyjel z lesa a už jsem gůglil – v roce 2022 tam byl Patriotfest. Neznal jsem. Zpěváky ano, jenom ne řezbáře Lupo Anettu. S podobným zpěvem, jako jeho, jsem se potkal jen jednou – skupina Bukovec (2 starší pánové z Bukovce od Targusova, 2 housle + z chraplavé mužské hlasy bez jiného doprovodu, na netu nejsou).

    Zde je Lupo Anetta, Moje zem: https://www.youtube.com/watch?v=bU5SRu0CYJc

  4. Bílá sobota.

    Ze sněhu tu zbyly zbytky
    nikde neuvidíš kytky
    nenaběhly pupeny,
    žebrák s kárkou u Penny
    přehrabuje kontejnery.
    Ten nepůjde do Opery.
    Tři stupně na teploměru
    jaké léky ještě beru?
    Blokátor a kortikoid
    neměl bych ten stát tak dojit
    měl bych zajít do pustiny
    nevrhat tu blbě stíny.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *