Tento článek původně měl být atrapou, naplněnou fiktivním obsahem pomocí Lorem ipsum. Ale přišli čtenáři a diskusi pod článkem naplnili obsahem. To přece nemůžu smazat.
Tak dobře.
Autorem článku jsem samozřejmě já, Alef Nula, ale pro formu necháme jako autora fiktivního Neznámého autora, abych v Galerii nebyl tak sám. – Já vím, že ač podivín, nejsem na vrcholu pomyslné hory zcela osamocen. Na webu i v reálném světě jsem obklopen Svědky Alefovými v počtu sice proměnlivém, v každém případě ale ostře větším než nula a současně větším než malém. Na Neznámém autorovi budu občas konat pokusy.
Také jsem raději vyměnil úvodní obrázek – slunce v duši přece jen vypadá líp (tak se mi zdá), než když na vás vypoulí oči mimozemšťan z trička, které se tak líbí Veverce. Tady je to tričko, a tady je Veverka:
Aby nebylo pochyb, Veverka je vlevo. Tedy, vlastně vpravo. Já si levo a pravo pletu odjakživa a nepomáhá nic.
Aktualizace 9.3. 2023:
Nicméně je pravdou, že má duše vypadá jinak (foto zatím nemám – jak to, že nikoho ještě nenapadlo vyfotit mou duši?) a to slunce v ní je taky jinačí. Ejhle rozdíl:
Proto jsem radši úvodní obrázek vyměnil.
Co ještě:
Pár věcí tady bude jinak než na litterate.cz.
První změna zřejmě nastane v Galerii autorů – přibude medailon autora. Medailon autora je stránka, na které autor může o sobě říct něco víc než v odstavci, který standardně nabízí WordPress:
- Není třeba omezovat se na jeden odstavec, info lze napsat libovolně strukturovaně
- V medailonu je odkaz na archiv autora (tzn. výpis všech jeho článků) a naopak – v krátké informaci O autorovi, která je na začátku archivu, je odkaz na medailon
- Kliknutím na ikonu autora v Galerii se čtenář dostane na medailon
A nyní se laskavý čtenář může kochat úryvkem Lorem ipsum:
Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipiscing elit, sed do eiusmod tempor incididunt ut labore et dolore magna aliqua. Ut enim ad minim veniam, quis nostrud exercitation ullamco laboris nisi ut aliquip ex ea commodo consequat. Duis aute irure dolor in reprehenderit in voluptate velit esse cillum dolore eu fugiat nulla pariatur. Excepteur sint occaecat cupidatat non proident, sunt in culpa qui officia deserunt mollit anim id est laborum. Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipiscing elit, sed do eiusmod tempor incididunt ut labore et dolore magna aliqua. Ut enim ad minim veniam, quis nostrud exercitation ullamco laboris nisi ut aliquip ex ea commodo consequat. Duis aute irure dolor in reprehenderit in voluptate velit esse cillum dolore eu fugiat nulla pariatur. Excepteur sint occaecat cupidatat non proident, sunt in culpa qui officia deserunt mollit anim id est laborum.
To by mohlo být pro dnešek vše – přeju slunce alespoň v duši, na obloze ho dnes asi neuvidíme.
Jsou už docela slušné překladače. přečetl jsem. Ale tady je Česká kotlinka.
Není zdvořilé uvádět články v latině. Každý tady nemá klasické vzdělání. Já už vůbec ne.
A protože jsem před několika málo lety natáčel průřez z děl moderních filosofů, myšlenky mě neohromily. Musel jsem podobné poslouchat desítky hodin.
Nebudu spekulovat, kdo od koho opisoval.
Přiznám se, že vám nerozumím 🙂
To já jo. Kocour byl líný použít strejčka Google. Já naopak nerozumím, proč to sem kdosi dal.
Dal jsem to sem já. Ladím, testuju a upravuju web. Až si vyzkouším, co potřebuju, tenhle článek smažu i se smyšleným autorem.
Ledaže by pod článkem vyklíčila nějaká hodně hodnotná diskuse… pak bych to tady asi nechal.
Tak ono se dá diskutovat o ledasčem
Mně se strašně líbí ten obličej, který jsem přidělil Neznámému autorovi. Je škoda ho jen tak smazat.
Kdybyste chtěla, zarezervoval bych ho pro vás.
Já když ho viděla, tak si zrovna řekla, že ten pán by potřeboval nějaký lepší pleťový krém
Chlap to má jinak, Sibylo. Není to žádná slečinka. Musí na něm být vidět, že to není žádný zelenáč a že má něco za sebou. S pleťovým krémem neuspějete.
Tak nějak to chápu. Ale vypadá hrozně.
Náhodou! Je krásný. Takhle nějak a podobně vypadali chlapi v hospodě, kam mě s sebou brával stařeček, aby se pochlubil s vnoučkem. Hospodě se říkalo Dallas, každou sobotu tam byla rvačka na nože, a stařenka se modlila, aby sa jej stareček aj s vnúčkem vrátili živí a zdraví. Západné Slovensko pred šesťdesiatimi rokmi.
To já dnes poslouchala pořad o Haškovi, ten vzal synka ukázat do hospody a zapomněl ho tam. Naštěstí personál věděl, kde bydlí, tak ho vzali domů a Hašek se přiřítil pro synka za 3 dny.
Prý: Víte, jak poznáte, že je člověk starý? Když vymění krém Nivea za Voltaren.
🙂
Niveu jsem nikdy nepoužíval. Krémy neužívám skoro vůbec, leda na opalování. Proti chladu a vodě neznám nic lepšího než obyčejnou Indulonu.
Co je Voltaren, musel jsem si najít na internetu, takže zatím je to dobré. – Na první čtení jsem z té masti poněkud rozpačitý; nabyl jsem dojmu, že neléčí příčinu bolesti, ale jen bolest (=varovný signál) tlumí, maskuje. Tím de facto podporuje konání, které k poruše, signalizované bolestí, vedlo ==> člověk se nešetří a poškození si ještě zhorší.
—
Můj neodborný názor.
—
Člověk je starý (=životem nevratně opotřebovaný), když už není schopen/ochoten něco nového se naučit. Myslím si já 🙂
Člověk je starý (=životem nevratně opotřebovaný), když už není schopen/ochoten něco nového se naučit.
To myslíte blbě. Takových stvoření jsou plné základní školy.8-15 let.
Bude to chtít jinou definici
Huš!
No, aj kto nevedel, co je lipsum, dali ste hned v prvej vete odkaz na „lorem ipsum“. Takze stacilo byt zvedavy a kliknut na odkaz. Zabranilo by sa mnohym nedorozumeniam😉
To je Luděk Drábek.
Fakt? To nevím, kdo je. Fotku jsem našel – podobně jako ódéesáci – v jakési fotobance.
Teď jsem si to přeložil. Luděk je doktor. Takhle bude vypadat za 20 let, teď má 65. Nebo je to jeho dvojník.
A taky je to tričko. Tak si představuju, v tomhle vyjít mezi lidi…
Aby nedošlo k nedorozumění – já mám na mysli tento obličej:
https://www.litterator.cz/medailon-neznamy-autor/
(Proti litterate je malá změna v odkazu na autora. V galerii autorů kliknutí na ikonu vede na autorův medailon, kde je pak i odkaz na jeho archiv, tedy články. Potřeboval jsem to vyzkoušet)
Aha. Jasně.
Připomněl mi Jozefa Golonku.
Ale to tričko by se mi líbilo.
Jo, vypadá trochu jako Golonka.
—
To tričko by mohlo být i nebezpečné.
Nebezpečné? Lidi by strašilo, ne? Zvlášť kdyby ten obličej byl i vzadu.
Takhle vypadali dřevaři v Jeseníkách, když tam táta koupil v 1964 kamenný velký barák za 3600 Kč. Večer se pilo a jedlo u ohně. Jeden (Josef Sobek) vzal holými prsty uhlík a zapálil si cigaretu. Aby udělal dojem. Vylepšil to tím, že zašel do kurníku pro posrané vejce a sežral ho se skořápkou. Údajně jedli psy. To mi bylo 6 a pamatuji si všechno. Imponovaly mi jejich svaly a síla, dělali nahoře bez, až do stáří. Tedy v zimě v hadrech. Pamatuji ještě břichatky a sekyry. Potom dvoumužné motorové pily (Homelitky). A koně.
To se zase vrátí. Vnuci našich dětí v tom budou žít.
Jeleni shazovali parohy od cca 10. března, vždycky byla zima, hluboký sníh, parohy mnohdy zapadaly novým sněhem a našel jsem je až na Lenina (22.dubna). Kdeže ty časy jsou.
Nesedí čas příspěvku se středoevropským.
Díky! Mrknu na to… Ale až jindy, mobilu se to dělá blbě.
O Sudetech bych mohl hodně vyprávět.
Naši tam koupili dřevěnici po Němcích v třiapadesátém. Za 400.- Kčs – i s pozemkem. To byla polovina gáže mé matinky, která zpívala v opeře nebo větší poloviny gáže mého táty, který dělal osvětlovače „s povinností pouštět gramofón“. Vlastně to byl první „zvukař“ v divadle. Kupodivu mě to nasměrovalo na zbytek života, na 53 roky.
Obličej je to Východniarský.
Znám, sloužil jsem dva roky ve Liptovském Mikuláši. A pak tam spoustu let jezdil na prázdniny. Měl jsem tam kamarády, ale už se s nimi potkávám jenom na hřbitově. Oni tam leží, já zatím stojím.
(A pochopil význam článku. )
Za „větší polovinu“ jsme ve škole dostávali vynadáno…
Ideální polovina neexistuje. Leda v právnické řeči.
Ale opravím. …více než polovinu gáže…
Už můžu jít spát? [;>))
Táta barák dlouho vybíral. Byla k mání hasičárna za 500 a statek do U zadarmo, dvůr plný kopřiv. Praštil se přes kapsu a vzal bývalý národní výbor. V klenuté chodbě stál fládrovaný litinový trezor (je tam dosud, už u jiného majitele). V lese za potokem (pstruzi) byla skládka a v ní jsem našel slušné torzo pistole, asi německé. Nevím, kde to skončilo. Vodu jsem nosil v kýblech ze studánky, cca 300m. Všichni jezdili z Ostravy na víkendy do Beskyd a my do Jeseníků. Žádná auta. Z Horního Benešova do Bruntálu byla ještě prašná cesta, zatáčky. V zimě jsme mnohdy nedojeli, nebo opačně – nevyjeli domů. Zvlčil jsem tam, srostl s lesem a jedině to mě v životě utvářelo.
Na dobrou noc jeden dvakrát tuplovaný zákaz, probouzející zvědavost (z Beskyd):
https://imgway.cz/91Ob/941ACE2D-11F6-48E4-866F-7B7AB72E4494.png
„Autor zatím nenapsal žádný článek“. Tato věta se mi velmi líbí, je pro mě podnětná.
„Slunce v duši“ mám spojeno se Zákopčaníkem ze Svrčinovce (za kopcem). Ventilek v duši bych otočil dolů, do stabilní polohy.
To bych musel tu fotku ručně upravit, není má, rovněž čmajznutá na těch internetech.
Zákopčaník – je ještě mezi námi? Voľačo také sa mi marí, že jeho duše se celkem nedávno přestěhovala z těla do Slunce – ale mohu se mýlit, jako ostatně často…
Je tomu tak, info proběhlo médii. Byl náš ročník, zemřel mlád, necelých 64 let.
Testovací komentář – čas má hodinu zpoždění. To je tím, že nás pětikolka pořád tahá na Západ. Přestože podle slunka patříme víc na Východ.
Čas je momentálně správně, než ho EU opět zmrší.
To, že si tu pěstujeme nějaké hry, kde poledne není, když je slunce v nadhlavníku, je zeměkouli úplně u…. jedno. Stěžujeme si na novoty, na černé D’Artagnany a přitom si vymýšlíme časové posuny v domnění, že den prodloužíme neb naopak úředním rozhodnutím.
Alefe, nesouhlasím, protestuji! Proč ta ošklivá gumová duše namísto úžasného trička s nádherným děsivým obličejem?! Koukat na kus nafouknuté gumy mi způsobuje nevolnost. Jestli nevrátíte tričko se škaredým obličejem, vyrazím do ulic a … no, uvidíte.
Mimochodem, neřekl jste, proč by tričko s xichtíkem mělo být nebezpečné. A pro koho.
Hlavně abyste nevyrazila Prudce. – Chudák Prudec! Už tolikrát ho vyrazili odevšad, a pořád toho není dost.
—
Nebezpečné tričko: a neřeknu! Ať si na to přijde každý sám!
Alefe, nesouhlasím, protestuji! Proč ta ošklivá gumová duše namísto úžasného trička s krásným děsivým obličejem?!
Omluva, chybička se vloudila. Proč tak učinila, nevím.
Prudec nemá šanci, dobře mu tak.
Když ti svítí slunce v duši
Rakušan hned něco tuší
připraví ti bodybag
a už jede pohřebák.
Jurečka ti skrouhne důchod
že neslyšíš srdce buchot
Staňura ti zvedne žlab
Válek naočkuje svrab.
Fiallah rozhodí ruce
že už jsi měl po záruce;
z pekariho vyjel drek
kněz si utáh kolárek.
Kvituji s povděkem, že zde je oproti litterate „normální“ chronologické řazení příspěvků. Alespoň mi se to líp čte.
Bezesporu!
Tam už člověk musel hledat, na co to vlastně ta reakce je. Vznikala nedorozumění až komická.
Nejnovější článek není ve velké nabídce (s obrázky). Úmysl?
Kocoure,
tady najdete článek i s obrázkem. A nejste sám, v mých řadách taky chvíli vládl zmatek a nejistota.
To jen Alef zkoušî web i nás 🙂
https://www.litterator.cz/lod-snu/
Našel a dokonce jsem si ho už přečetl. Jenom není v galerii – o tom jsem psal , víceméně Alefovi.
On ten článek není nejnovější. Je to jeden z vůbec nejstarších článků na litterate.cz. Překopíroval jsem ho sem, abych měl víc textů na pokusy.
https://www.litterate.cz/lod-snu/
Domácí Slunce v duši:
https://imgway.cz/91V3/68EE3269-66C0-423A-9480-75ACB90A3122.jpeg
Kdyby se odkaz automaticky otevíral v novém panelu nebo okně, nebylo by to zlé. Jak by to fungovalo na tabletech či telefonech, nevím.
Vložil jsem to z mobilu a otvírám mobilem, 1 dotyk a hotovo, dám “zpět” a jsem zase v textu.
OT Petr Skoumal
Omluva za OT, ale nedá mi to. Včera, 7/3, by Petru Skoumalovi bylo 85 let (zemřel 2014). Vždycky jsem ho měla raději a mnohem víc jsem si ho vážila než Jana Vodňanského, ale je fakt, že nejúspěšnější a nejznámější byl ve dvojici s J.V.
Pro případné zájemce: Čro Vltava vysílá tento týden Skoumalovy vzpomínky v autorské interpretaci:
https://www.mujrozhlas.cz/osudy
Dlouho jsem nevěděla, že byl synem Aloyse Skoumala.
Na památku Petra Skoumala úryvek z jeho textu „Kolik je na světě“:
Toho i toho je mnoho,
lidí a věcí a jmen.
Jediné slunce je jedno,
a to když vyjde, je den.
Toho i toho je mnoho,
toho i toho je moc.
Jediné slunce je jedno
a to když zajde,je noc.
Já jsem ho nikdy moc nemusel a jeho kulturní dědictví nemusím dodnes. Ty jeho melodie mi připadaly jaksi kolotočovo-flašinetové a byly na jedno brdo a lehce k poznání.
Vaší duši se patrně dost ulevilo – to šeredné nafouknuté kolo se jí muselo silně dotknout. Nejspíš se těch pár dní styděla vyjít mezi lidi.
Jo, tak nějak to mohlo být. Fotograf měl dobrý a vtipný nápad, ale celkové vyznění té fotky… nedívalo se mi na to dobře.
Fotit duši není jen tak.
Podle mých zkušeností se duše nejlépe fotí v mlze.
Slunce v duši
splíny ruší;
paprskem hladí
ty, co maj rádi.
Na vrcholu hory ruku podáš
tomu, co stoupá ve stopě.
Následovníku sílu dodáš
ať nezůstává v příkopě.
Mám problém, potřeboval bych poradit.
Kamarád – velmi dobrý kamarád – napsal knihu. Úžasný námět, promyšlený příběh, který se opírá o historická fakta, takový český Dan Brown – ale kniha by zasloužila jazykovou úpravu, kvalitní korekturu. Ale kniha je už vytištěna, je pozdě.
Rád bych napsal recenzi, ale jen polovina té recenze by byla pochvalná. A to mě trápí. Tím spíš, že kamarád mne o korekturu žádal, ale já jsem mu pro nával práce nemohl vyhovět.
Tak nevím, jak se s tím srovnat.
Nejlepší je psát pravdu, tou se nic nepokazí a všichni normální ji rádi přijmou.
Dám na Ládika!!! Přesně to jsem
potřebovalchtěl slyšet, tedy – vlastně číst.Napsat pravdu a nechat si ji i s vysvětlující omluvou u autora autorizovat i s rizikem, že zjistíte, jak dobrý ten kamarád je. Druhá, snazší a rychlejší cesta je to vymlčet aaaanebo napsat jen tu omluvu i s rizikem, že bude brána jako výmluva. Je to jen Váš boj.
Ohľaduplno pozitívna kritika v jednej vete a zbytok normálne.
Tak radia motivační koučovia ((:O)
No vida, zmizela náplň pneumatiky a myslím, že v novém obrázku už lze tu duši cítit, on ji beztak nikdo dodnes neviděl.
Nejlepší sídlo,
jaké jsem kdy poznala,
založené za hodinu
stranami,
které jsem též znala –
pavouk a květina –
je domov z krajky a nitky –
unese i dešťové korálky.
Krkovička a horké maliny
to neměl ani Fellini
na to by nikdy nepřišel
na horu nikdy nevyšel.
Pod krkovičkou fazolky
nemyslím ani na holky
jenom jak vylízat talíř.
Znovu ať maluje malíř.
Pohár chutí a vůní
to nebude xicht kuní
to bude rypák prasečí;
celé to bylo bez řečí.
Už tam nebudu ani chodit. „Diskutuje“ tam pět-šest magorů, diskuse spočívá v tom, že Vidlákovi píšou, co udělal blbě, a jak by to udělali oni, kdyby to uměli a někdo je k tomu pustil – každý den a pořád dokola. Škebloň už je jen něco jako
třešničkavraní oko na dortu pejska a kočičky.Nejsem masochista.
Půjde Vidlák s pány na led?
Nezažiju ještě nálet?
Možná, že se zase pletu
ale střela s plochou dráhou letu
klidně vletí, kam jí řeknou
u hrobů pak zbylí smeknou…
et Filii et Spiritus
chvíli teče špiritus
a zase se tančí valčík,
vedle kácí mladý parčík
……
Já kouknu na tribunu na medvěda a když mne něco zaujme, tak si to hopnu přečíst celé v originále. Pokud je ve výpise posledních příspěvků sakura, tak na něj nakouknu, vyjímečně i na králíka nebo na targuse, ale jinak mám na programu důležitější věci, jako např. lelkování. O nějakém psaní tam nemůže být řeči Nevydržím to jen zcela vyjímečně. Mmchd na starých kydech je to to samé v modrém, tam je ta diskuze už mimo realitu prakticky úplně, onanuje tam pár svazáků z obou stran barikády.
Btw neví náhodou někdo, kde teď rozdává svá moudra gogoš? Jeho vlastní blog je totální mrtvola a byl mým trvalým zdrojem zábavy. Snaživý stridor to sám nevytrhne.
Kde je gogo, netuším. Nabízím ke zvážení několik variant, třeba se najdou i další:
– gogo byl instancí ChatGP (konverzačně orientovaná AI) a teď ho někdo vypnul
– gogo splnil úkol a byl odvelen pod jiným nickname na jiné pracoviště
– gogo vida, že VVP stále ne a ne umřít na rakovinu, rakety/munice/PHM/jídlo/manšaft Rusku navzdory jeho předpovědím ne a ne dojít, stáhl se do ústraní a bádá, kde ve svých předpovědích udělal chybu
– gogo je jedním ze zatčených chuligánů z Václaváku, kteří sundávali UA vlajku a teď, seďa ve vyšetřovačce, nemůže přispívat do diskuse
Napadají mne i další možná vysvětlení, ale zatím to snad stačí…
Myslím, že žádná z variant neobstojí. AI by byla chytřejší, výrazovou specifiku změna nickname nezachrání (Pamatujme na větu „poznávám tvůj styl“ z Asterixe a Kleopatry), drobnosti jako rozpor mezi jeho názory a realitou jsou pro něj nepodstatné a ta poslední možnost se mi jeví jako absurdní. Mohu se samozřejmě plést. Já předpokládám, že pokud v nejbližších dnech vyjde na d-fensu další obsáhlý mrcasíkův elaborát, mnohé to napoví.
Když jsem nakousl toho D-Fense, je tam pro mne celkem zajímavý článeček „Poněkud satirická esej o moderní demokracii“ od nějakého Turbina. Pár věcí z něj by stálo podle mne za diskuzi, ale registrovat se tam nebudu.
Slunce v černé duši
anuloid tuší.
Kolem kvete luční kvítí
sluníčko si v duši svítí.
Jakpak asi dovnitř vniklo?
Tak, že duši cosi cviklo,
vznikla černá díra
Slunce do ní zírá.
Už zase poroučíme času, Slunci, vesmíru…
Už zase budu vstávat za tmy; najednou, ze dne na den.
Já NECHCI mít poledne ani půlnoc v jednu.
Proč máme ten nesmysl sedm měsíců v roce a normální SEČ jen pět?
Proč „letní“ čas ještě na konci října?
Mám-li být upřímný, toto mne trápí ze všeho nejméně. Časové posuny subjektivně snáším dobře i při změně o několik časových pásem. Ale chápu, že ne každý to tak má. Z důvodů pracovních mně přechod na letní čas dokonce vyhovuje (a ze stejných důvodů přechod zpět silně nevyhovuje).
Objektivně vzato – už dlouho je ověřeno, že ekonomický přínos je nulový až záporný a z tohoto hlediska jde o opatření naprosto nesmyslné. – Kéž by to byl jediný nesmysl, který nám strana & vláda & EU servíruje.
Tělo to netrápí, ale vadí mi to z principu – je to proti přírodě. Navíc úplně zbytečné, přesně jak píšete.
Jinak samozřejmě souhlas, kdyby na nás Brusel a spol. neseslal nic horšího, jak krásně by bylo na světě!
Ač nedlouho po nemoci
vstával jsem dnes ve dvě v noci
bych posunul ručičky.
Každičký rok, každičký!
V březnu vpřed a v říjnu zpátky
pak zas lehnu na lopatky
pokouším se znovu chrápat.
To nebudu nikdy chápat.
Slunce na konci tunelu
problikne a zazní rána.
Je to záře od šrapnelu,
do budoucnosti brána.
Fabriky sčítaj čistý zisk
erár se na daně třese
cítím pod krkem pevný stisk
Bidet nám svobodu nese.
Demokrat radí „drž hubu,
nebo ti seberu důchod!“
a tak se hlásím do klubu
kde slyším srdce buchot.
Když už jsme u toho slunce, tak si přeju, aby ještě dlouho vycházelo i pro Asfalťáka. Že ho zdravím a vzpomínám.
Asfalťák mě po zdravotní stránce děsí… ale je silný, zvládne to.
Vůbec nemám čas něco napsat, mám pracovní blázinec. – Užívejte jara, všichni.
A to je škoda. Velká.
Mi se podařilo se z mnohé práce vyvlíknout, když mám důchod. Největší váhu mělo před 2 lety to, když jsem do tlf říkal, že mám 3 hodiny před smrtí. To se omlouvali. Dnes stačí říct, že mě uživí důchod a 90% už nezavolá. Nechal jsem si jen bezproblémové případy.
Co jsem rozdělal, musím dokončit. Dokončená práce a vypořádané závazky = odložené břemeno.
To je jasné… taky nemám resty.
Já ještě mám, tak musím dokončovat. – Dokončovat mě moc nebaví, já radši začínám. Ale pak je toho nedokončeného pořád víc a víc…
Musím se začít hlídat.
https://imgway.cz/4Qka/2D1ADFBB-D483-4B1E-84B1-6F6AD69D81EB.jpeg
https://imgway.cz/4Qkb/D3ACF4A3-CE7E-489D-8412-9F62AFA10B8A.jpeg
https://medium.seznam.cz/clanek/kvaj-nejen-k-80-vyroci-popravy-marie-kuderikove-5583?utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=blogy.sznhp.box&dop_vert_ab=&dop_vert_id=&dop_req_id=QZr7lwgbtpX-202303292009&dop_id=5583&source=hp&seq_no=1
Omluva za mimo – a bez komentáře.
Technická. Odkaz https://medium.seznam.cz/clanek/kvaj-nejen-k-80-vyroci-popravy-marie-kuderikove-5583 – tedy jen po otazník (nebo křížek) funguje stejně, ten zbytek odkazu je jen šmírování strejce G. a Seznamu.