by 
…aneb – Konec svobody slova v Čechách.
—ﬡ—
Pozdě – jako ostatně vždy.
Tak, jak mluví Andrej Babiš dnes, měl mluvit ve chvíli, kdy se stal premiérem. To by možná dněska bolo všeličo inakšie. Jenže Andrej Babiš trávil svůj premiérský čas až do nedávné doby (přesněji: do chvíle, kdy mu EU ve věci Čapáku ukázala fakáč) střídavě kličkováním a rektálním euroalpinismem, a svět se mezitím posunul jinam. Jak to souvisí s Michalem Kraftem?
Andrej se svou náhlou a nečekanou euroodvahou přichází tak nějak s křížkem po funuse – přesněji: po zádušní mši za svobodu slova v Čechách (a na Moravě). Čím to?
Odpověď je jednoduchá: Andrej Babiš není politik, i když se do role politika nainstaloval. Andrej Babiš je businessman, a navíc businessman nepříliš charakterní. Mimo jiné i proto z něho nikdy český Orbán nebude, i kdyby čert na koze jezdil a trakaře padaly.
Politik (dobrý politik, ve smyslu – znalec politického řemesla) se vyznačuje mimo jiné tím, že předvídá a nastoluje společenská témata; mimochodem, to je strašná fráze. Raději napíšu, že uvádí témata do společenského prostoru – to je přibližně totéž, jen to zní o něco míň dutoprázdně. – Andrej Babiš nikdy žádné téma, které by českou společností rezonovalo, nepřinesl. Jeho modus operandi je jiný: sliní prst a vyčkává, odkud vítr vane, aby se přidal na stranu, z které něco kouká; tak i dnes. Německá unie se rozhodla, že Andrejovi sáhne přes dotace na Agrofert. Nic platno, že Andrej v mezičase několikrát políbil prsten. Andrej ví (všichni to víme), že lid v Čechách a na Moravě většinově má německé unie plné zuby, a tak se staví do pomyslného čela odporu vůči ní. A jako vždy, i teď to dělá polovičatě, aby mohl cuknout, kdyby se jeho postoj ukázal jako příliš riskantní. – Jistě by bylo na místě zmínit i Ditu Charanzovou a zejména Věru Jourovou s jejím přínosem ke svobodě slova vůbec, vždyť jsou to koně z Babišovy stáje – ale to by bylo spíš na samostatný článek. Až bude zdejších dolních deset miliónů konzumovat plody jejich práce, vzpomeňme, že zahradníkem, který sázel, byl právě současný premiér. A kupodivu: i jemu to ovoce, jak se zdá, přijde trpké!
Kdyby byl Andrej Babiš skutečným politikem, vnesl by do společenské debaty téma, které si o to naléhavě říká: zastal by se Michala Krafta, a využil by k tomu své váhy premiéra a síly médií. Sklidil by úspěch a potlesk většiny národa a vyhrál by volby na celé čáře. – Ne, kavárna může být v klidu, to se nikdy nestane. Nebudu vypisovat, co přede mnou lépe napsali jiní – že svoboda slova buď je, nebo není; že Michal Kraft jen konstatoval fakta, která všichni znají (nebo mohou znát) a jeho „provinění“ ve skutečnosti spočívá v okolnosti, že to, o čem kdekdo přemýšlí, jen pojmenoval a řekl nahlas.
Kavárna může být v klidu – tuto korouhev Andrej Babiš nezvedne.
—ﬡ—
Pohrávám si s myšlenkou, že nějakou dobu nebudu psát o politice. Politika je svinstvo (jak mi v šesté třídě prozradil můj milovaný třídní učitel těsně před tím, než ho z politických důvodů ze školy vyhodili), a nevím, proč bych si měl mysl zanášet svinstvem, když je na světě tolik pěkných věcí. Fakticky je k tomu jediný důvod: politika totiž bohužel ovlivňuje naše každodenní bytí – proto si s předeslanou myšlenkou jen pohrávám. Bylo by to krásné, ale nevím, zda bych byl schopen své předsevzetí dodržet.
Je krásný teplý večer, léto se chystá dostoupit vrcholu. Jen zvolna chladnoucí vzduch přitéká z lesa korytem potoka a přináší s sebou kytici vůní, jedna krásnější než druhá.
Až slunce zapadne dostatečně hluboko za obzor, na obloze vyjdou hvězdy a břehy zářezů lesních cest obsadí svatojánské mušky. Svět se zdá být v pořádku – ale kosmický vláček Elona Muska na noční obloze připomíná, že není.
Právě že není, můj milý deníčku, není; je to jen iluze.
—ﬡ—
Aktualizace 25.6. 2021:
Pěkné shrnutí na Parlamentních listech.
—ﬡ—
