24. 4. 2024

Minibajky

O některých rybách

Ryba se královsky bavila. Nejdřív vynadala tlustému rybáři, pak křikla peprnou nadávku hned u hlavy nafrněné nádhery, která se nemotorně plácala u bóje. Málem šla ke dnu,  uchechtla se ryba. Musí  ještě poklábosit v přístavu a vyptat se na čerstvé drby.

Němá?! Cha!

Bude mít svým rybátkům zase co vyprávět.


O lásce k povolání a živelních pohromách

Srpen 2002. Vodoměrka svou práci miluje; obzvlášť ráda měří výšku vody v končinách donedávna neznámých. Těší se na každý den, nejí, nespí, létá a pracuje až do roztrhání těla, nezná odpočinku.

***

Červen 2013. Konečně uvidí všechny ty báječné vzdálené kraje, o kterých jí maminka tak často s dojetím vyprávěla!  


O dobrých vztazích mezi ptáky

Holub znaveně dosedl na střechu, složil bolavá křídla a opatrně odložil kabelu. To je pořád řečí o sociálních sítích, jemu ale práce vůbec neubývá. 

Jen co vyndal svačinu, strnul. „Ježíšmarjá!  Sousede, pozor!“    

***

„Ksakru!“ ulevil si znechuceně mladík hluboko dole na ulici. „Nemůžeš držet zobák? Už jsem toho vrabčáka skoro měl!“     


O dědičnosti

„Miluješ mne, drahý?“

„Ovšem, vždyť víš.“

„Chtěla bych děťátko.“

„Už teď se na něj těším!“ 

***

Po čase se celá ZOO seběhla k zebřímu výběhu uvítat mláďátko. Rodiče si vskutku dali záležet: jemnou kůžičku zebřátka pokrývaly  černobílé lichoběžníky, spirály, nekonvexní mnohoúhelníky, fraktály,  kruhové úseče i výseče,  frýzy, rozety, mezikruží a meandry.  


O souvislostech

B-U-D-V-A-R, čte žába s obtížemi. Výborně, je na místě, proslulé artéské studny má  na dosah. Rozhlíží se,  pozorně zkoumá terén.

Když před ní vytryskne proud zlatavé pěnící tekutiny, sotva stačí uskočit. Taky dobrý, usoudí žába, pramen jako pramen. Než se  uvelebí,  pořádně se napije.   

***

Výrobu museli na čtrnáct dní zastavit.  


O pomíjivých módních vlnách

„Dědečku, prosím…!“

„Dobře, tak poslouchejte. Tenkrát  to byla velká móda, kluci chodili ostříhaní na ježka. Stával jsem modelem,  přední salony se o mne praly. Táta to viděl nerad;   chtěl mi jednou předat obchod s ovocem. Jenže pak přišly dlouhé vlasy a bylo po kariéře.“

Zmlkl a protáhl si  revmatické bodliny.          


O vztahu myší k tradicím

Myš se vrátila z nákupu a honem si uvazuje zástěru. Moc času nemá, musí uvařit pro svých dvanáct potomků; za chvíli se přiženou, pořádně hladoví.

‚Vařila myšička kašičku…,‘ vybaví se jí dětská říkanka.  

‚Ani omylem! Moje děti už kaši nemohou ani vidět,‘ pomyslí si a začne obalovat třináct plátků ementálu.        


O svědomí

Slon se vrátil z práce domů rozmrzelý. Ještě ho trápila včerejší  hádka se ženou. Měl sice nejspíš pravdu, ale neměl být tak netaktní; počínal si doslova jako – raději už na to nemyslet. 

Všiml si porcelánových střípků na podlaze a uvědomil si, že manželce slíbil nový servis. Ach ta paměť…!  


O jednom archetypu

Zápas muže s rybou. Po tisíciletí stejný, a přece pokaždé jiný. Souboj vůle a instinktu. Boj o přežití; někdy na obou stranách. Vzduté svaly, napjaté šlachy. Lesklé tělo, zoufale toužící po bezpečí hlubiny. Nohy vrostlé do dna člunu.

Konečně má rybu ve své moci.

Konečně jí může splnit tři přání.


O závodním stravování

 „Zdravím, vás už jsem neviděl…!“

„Tak jak, co mladí? Prý budou na jaře stavět?“

„Pořád stejný jídelníček. Asi sem na čas přestanu chodit.“

„Pěkná kosa dneska, co? A trochu tady táhne.“

„Promiňte prosím, jsem tu poprvé; kudy na toaletu?“

***

Zítra musím přikoupit slunečnici a pověsit lůj,  zobou jako o závod.   


O ztrátách a nálezech 

Nejdřív ztratil náladu.

Potom ztratil jistotu, ani nevěděl, kde.

Nakonec ztratil nervy. To bylo nepříjemné, dost špatně se mu bez nich žilo.

Než stačil ztratit chuť k životu, našel řešení. 

***

Ztratil národní hrdost.

Spěchal do ZTRÁT A NÁLEZŮ, ale měli zavřeno.  

*** 

Ztratil se v překladu.

Pro samé přechodníky přehlédl chodník. 

***

Ztratil poslední iluze.

Šla za ním a všechny pro něj posbírala. 

***

V nepohodě ztratil glanc.

Našla ho manželka, pomačkaný, ušmudlaný. Vyspraví ho, přeleští. 

Pokolikáté už…  

***

Ztratil půdu pod nohama.

Do sklepa zbývalo šest pater.  

***

Znovu našel  rovnováhu.   

Byla už sice trochu rezavá,  ale fungovala.  

***

Ztratil vědomí, jen „s“ mu zůstalo.  

***

Nikdy neztratil rozvahu.

Ideální účetní.  

***

Včera ztratil svou šanci.

Ostatní obránci hradeb byli úspěšnější.  

***

Ztratil přehled.

Jelikož ho našla konkurence, byl propuštěn.  

***

Někde musel ten zatracený nárok ztratit; ne a ne ho najít.  

Nevadilo, protože nakonec ostrouhali všichni.      

***

Nenalézal slov.

Pomohlo si posvítit.   

***

Poslední, co našel, byl vzkaz NEZTRÁCEJ NADĚJI!  

***


Psáno a poprvé publikováno v květnu 2016 na webu KOSA NOSTRA zostra

Veverka

Autorka má ráda hory, moře, drsný sever, Slovensko, českou krajinu a krásnou češtinu. Taky české pivo a moravské víno. Názorů je spíše konzervativních a podoba dnešního světa ji poněkud děsí; nejraději před ní uniká do přírody. » Medailon autorky

View all posts by Veverka →

5 thoughts on “Minibajky

  1. Tužka napíše,….minibajky,…fajn, díky,….mám taky několik oblíbených.
    Jednu napíšu,….není to mini,…..

    Na lovu se potkali žralok, reinok a chobotnice.
    Žralok osloví reinoka a chobotnici,…“Tak, co, jak to dnes jde?, Spokojenost? Co kdybychom lovili společně, úlovek dávali na jedno místo a večer se spravedlivě o potravu rozdělili?“
    Reinok a chobotnice souhlasili,…přecijenom, je dobré být se žralokem zadobře.
    Druhý den lovili,…a jak určil žralok, dávali úlovek k velkému kameni na dně moře.
    Večer se u kamene opět setkali,….Žralok povídá,…“Chobotnice, ty máš ta šikovná chapadla, rozděl nás o úlovek, ale spravedlivě.“
    Chobotnice rozděluje,….každému stejnou velkou rybu, pak každému stejnou menší rybu,…a tak pořád dokola, až rozdělila všechny ulovené ryby,…a pohlédla na žraloka, co on na to.
    „Tohle, že je spravedlivé dělení,“…. rozlítil se žralok a chobotnici roztrhal.
    Obrátil se na reinoka a povídá,….“Tak teď ty nás rozděl, ááááále spravedlivě.“
    Reinok všechen úlovek přihrnul k žralokovi.
    Ten se spokojeně zašklebil a povídá,….“Kdopak tě naučil tohle dělení?“
    Reinok zkroušeně odpověděl. „Chobotnice“.

    Mějte se fajn,……Tužka.

  2. Nu, Veverko, to bylo příjemné.
    I teď před pátou ráno.
    Nebo právě teď, před pátou ráno?

  3. Když dnes vidím slovo “bajky”, představím si kola, nejspíš horská. A ono fakt bajky, jak od Ezopa.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *