10. 5. 2024
Poezie

Posmutnělé hajky

Jiřičkaby Jiřička


OTAKÁREK

„Ještě tu hortenzii vpravo
a dám si pauzu.“
Teď odpočívá – na mé ruce.


KONIPÁSEK

Ochotně se uklání,
mně i potůčku.
Právě nacvičuje dvoření.


KOLISTI

„Mamííííí! Já chci tudy…“
„Doprava zahni! Doprava!!“
„Ale mamííííí…!!!“
Ještě že všichni mizí…


NESDĚLITELNÉ

Upřeně hledí, světélka v očích.
Vydrží déle než já.
Pejsánek milovaný. 


PODVEČER

Všude ticho… Kosí trylek… 
Ohnivý záblesk sklenky madeiry. 
Rajská chvíle.


TAK TO JE

Pejskové milují bez výhrad.
To my si klademe podmínky. 
Většinou zbytečně…


VÁBENÍ

Uvažuj:
„U mě na klíně je bezpečno…
a teploučko. 
Klidně si i štěkni.“


ZRCADLO

„Obličej ještě ujde, ale ruce…
Bože! Vždyť jsem to já!
Kdy jen to začalo…?“


NŮŽKY

Upadly mi na zem.
Cinkly a čekají…
Opravdu je potřebuji?


POZOR NA VZTEK

Ta drzá moucha mě ožírá i pod dekou.
„Zab jí!!! … … 
… Anebo ne…?“


KOMÁŘI

To spíš zdemoluji obývák
než je vypudím.
Asi se žení…

MŽ 20.7.2023 Dnes od božího rána volám Stázinku. Ani kapsičku nevyjedla. Mám starosti, tak mi to hajkování přichází ve smutku. Jiřička.

PS. Hurá, soused ji omylem uvěznil v dílně. Už je zas doma a cpe se druhou kapsičkou. 😊).

Jiřička

Tichá zahrada. » Medailon autorky

View all posts by Jiřička →

You might also like

Godotovi… a všem ostatním

Časné jaro, báseň v obraze

Papír a Tužka

51 thoughts on “Posmutnělé hajky”

      2. Nač je koni pásek?
        Dá jej pod ocásek.
        Další pásek podbřišník,
        by kůň nebyl uličník.
        Pásky sedlo hezky drží,
        můžeš cválat třeba strží.
        Další pásky k hubě běží,
        bez nich by jsi řídil stěží,
        jsou to pásky od otěží.

        Odpovědět

    2. To mě těší asi nejvíc. Haiku i mé hajky člověk nevymýšlí, ony ho potkávají. Třeba jako vás les… Pocit okamžiku.

      Odpovědět

  4. V medailonu autorky je psáno: „Tichá zahrada…Poutníku, podej mi ruku a objevíme sebe.“
    Přijímám pobídku, vždyť já jsem též poutník, který v tiché zahradě i pohybem v krajině nachází malé i velké radosti.
    Jsem rád, že Jiřička přilétla. Ať se jí tvoření daří.

    Odpovědět

      1. 6,5… já se autorem necítím, moje texty jsou výpočtové přílohy a technické zprávy.
        Pásky na koni má zebra.

        Odpovědět

        2. Pro Ládika!!!: Poezie chodí všude. I na výkresech. Co já tam potkala slepic… Třeba.😊)))

          Odpovědět

      2. Přidal bych se. Ale nejsem poeta.
        Poesii rozumím jen velmi občas. Filosofii mám takovou divnou, pokřivenou realitou. A taky: Nechoď Vašku s pány na led, mnohý příklad známe…

        Odpovědět

        1. Pro všechny kocoury: stačí zalehnout na polštářek… a poezie přijde sama… Díky.😾

          Odpovědět

  7. Tužka napíše,…jak jinak, četla jsem si. Je tu útulno,….v kovárně to tepe slovy poesie.
    Odkud pak je ta sladká, cukrátková , růžovými květy obsypané větvička,…..že by, …. někdo zdejší,….a nebo až z Dálného východu. Jak jsem ji zahlédla, očekávala jsem něco milého.

    Trocha poesie, nikoho nezabije,…..zpívá pan Suchý,…tak pokračujte.
    Tužka.

    Odpovědět

    1. Kombinace obojího Tužko. Já jsem zdejší, snítka na papíře až z domoviny Cchai-Luna, toho jenž „…nad všechny monarchy světa učinil pro lidstvo více.“. Dík za přivítání 🔥

      Odpovědět

      1. … vrátná z dívčích kolejí
        v klidu dole jí
        a čte si starej Mladej svět

        A zatím
        o pár pater výš
        sedí velká myš
        před číslem dvě stě dvacet pět…
        —
        Ten Mladý svět mě nějak roztesknil, musím si to najít na YT a pustit. Plíhal.

        Odpovědět

          2. I my byli mladí…
            A přesto, že se tu objevil Vasil na tanku (Ostravu osvobozovali Ukrajinci) jsme ruštinu nezapomněli docela. To zlo, které z toho vzniklo bylo naše vlastní, poturčenecké.
            A ještě něco: Když jsme se teď pokusili urazit Annu Netrebko, dostali jsme od ní výchovnou facičku. Pozvala nás na své koncerty ve světě. Na Západě.
            U nás v těch „temných dobách naší mladosti“ se tady ve východní gubernii odehrála spousta krásných ruských oper, baletů a v činohře prakticky celý klasický ruský repertoár. A hraje se dodnes. A lidé chodili, i kdy se naše „ústavní věrchuška“ bála, že ruské jméno na plakátu bude odpuzovat. „Synci a ďouchy“ z Ostravy ale chápali, že je rozdíl mezi komunistickým, sovětským a ruským dílem.
            Jako mezi kazajkou a svěrací kazajkou nebo křeslem a elektrickým křeslem.

            Odpovědět

            1. Ale dneska tady vládnou synci, kteří chtějí, abychom ten rozdíl nechápali.
              —
              Mimochodem, já jsem si to uvědomil teprve teď, a je o mě známo, že patřím mezi ty pomalejší, takže to možná už někdo dříve nadhodil – ale jak to, že v této zemi tak úžasně prosperuje Alexandr Mitrofanov? To není zkurvenej russák? Proč není ještě vyhoštěn, čemodan, vokzal, Mockba, a jeho jméno popliváno, z médií vyhozeno-začerněno? Padni, komu padni – ne?

              Měli bychom si na panáčka posvítit, beztak je to Putinův agent.
              —
              Fuj, to jsem se naxral. – Jdu si dát fíkový svatojánský likér, a abych si spravil náladu a chuť, 我要去做中国菜

              Odpovědět

              1. Je to ruský agent, Alefe!
                ===
                Funguje to stejně jako kdysi. Když naši kritici „odborně“ zepsuli nějaký film, stálo za to si na ten film zajít. A někdy i naopak.
                Já už dlouho fandím těm poplivaným, zatracovaným. Proto se bavím jen s málokterými.

                Odpovědět

                1. Vy to jistě znáte, Kocoure: říká se, že co se odehraje poprvé jako tragédie, při pokusu o reprízu stává se fraškou. – Mně ta repríza připadá jako ještě větší tragédie.

                  Byla chyba, že jsem tomuto svému pocitu dovolil proniknout i sem. Omlouvám se všem přítomným a příchozím.

                  Snad si dám příště lepší pozor.

                  Odpovědět

                    1. To Alef:
                      Ono hlavně záleží na komparsu. Ale:
                      kompars je pořád jenom kompars, pozadí na kterém se odehrává děj.
                      Hrdinové určují, o co vlastně v kuse jde. Počkal bych, až se objeví hrdinové nebo Deus ex machina.
                      Hrdinové jsou dosud v zákulisí – nebo, v horším případě, nejsou v divadle vůbec.

              2. Taky ze sebe udělám chytrolína a zasvěceně se zeptám: Alefe, povedlo se a chutnalo ono čínské jídlo?

                Odpovědět

                    1. 🙂 Děkuji 😄😄😄
                      Přísně vzato, jedna chybička se vloudila: mango. Kuře na mangu, skvělá kombinace, ale musí být dobré mango. To bohužel nebylo, ale naštěstí jsem měl v zásobě od předminula mražené.

                      Nejen do žen a do melounu, ani do manga se nevidí 🤣

                    2. Buďte rád, že do nás nevidíte. Možná by se Vám spatřené vůbec nelíbilo 🙂

                    4. Zakončeme pozitivně:
                      Řekněme radši, že byste často byl příjemně překvapen.
                      🙂

  12. OT:
    Zemřel Vašo Patejdl.
    R. I. P. …. Poslední od něj znám Sněhurka na ledě, naše T tam jela královnu v17 letech.

    Odpovědět

      1. Prohodil jsem s ním pár slov v nové Werkaréně v 3nci, a s režisérem Jaro Moravčíkem, moje Čvrtka je má v přátelích na fb… nosili jsme jim na nácvik švestky ze zahrady, měli jsme proto volný vstup přes ochranku. Fajn lidi, geniální hudba.

        Odpovědět

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *