18. 4. 2024

Alef Nula

Osamělý podivín na vrcholu hory. » Medailon autora

View all posts by Alef Nula →

73 thoughts on “Pozor!
Vysíláme signály!
Pohov!

        1. Můžou si ho třeba pustit do „hluchátek“ před usnutím. Dá se stáhnout do mp3 playeru.
          Já to tak občas dělám. Ale tenhle rozhovor jsem si raději přečetl.
          Čte mi to rychleji než poslouchá.

          1. Taky raději čtu a kousek rozhovoru (o hlupákovi) jsem kopnul k panu Hosmanovi, bylo to přesně k tématu.

  1. Cítím se být měkkým cílem
    v davu černých celý v bílém.
    Učí mě to televize
    hlásná trouba vládní vize;

    nejdřív jsem by parazitem
    a nyní je vládním hitem
    nazývat mě dezolátem,
    který má být stíhán státem.

        1. Alef přehání. Zdaleka nevládnu takovými vyjadřovacími schopnostmi a zejména nejsem schopen “spanilé mluvy”. Zdejší veršovánky nejsou výsledkem snahy o dokonalost, ale seřazenými písmeny, naspanými 1 prstem do malého okénka v mobilu, nijak zpětnovazebně nekorigovanými. Vyjadřují jen myšlenku, kterou se snažím napsat co nejkratším (= nejjednodušším) způsobem (jsem technik) tak, aby v ní byly mezi řádky obsaženy i mé pocity (což se mi mnohdy nepovede). Když nemám pracovní stres, snažím se jiný význam napsat i do mezer mezi slova.
          Proto zrovna zde výraz “má být” není totéž, co “bude” – jde o jiný význam.
          Kdybych napsaný text viděl celý, určitě bych ho upravoval a byl by potom jiný. Nebo bych ho smazal hanbou. Text je ovlivněn do značné míry i velikostí okna, do něhož píši. Nahoře mi mizí a nevidím ho. Proto nepíšu dlouhé litanie, abych nenapsal nekonzistentní blábol – nepřešel k jinému významu. Posouvat to prstem nahoru a dolů vede i ke změně obrazovky a její nabídky, tak to nedělám. Na pc nepíšu, tak nevím, jak by text vypadal – ale určitě by byl jiný. Na mobilu píšu vleže s mobilem nad sebou, čili ruce se mi odkrvují ve prospěch hlavy a to má zásadní význam.

          1. No, máte to složité s veršotepectvím. Já například na mobilu nepíšu vůbec nebo téměř vůbec – netrefím se na písmenka, musí pořád opravovat a to mě nebaví. Prostě „tlusté prsty“ a psát takovým vodivým kolíkem co mi poslali je nepohodlné a pomalé.
            Taktéž fotit mobilem je nepohodlné, protože musí povypínat všechny automatiky, které tam jsou – ale když mobil opět zapnu, jsou tam zpátky. A že jich je!
            Ten štulec (štuleček) nebyl z uměleckého, ale pragmaticky politického pohledu.
            Už se zase začíná zavírat za slovíčka…

        2. Teď si to po sobě čtu a hrůza – “naspanými” = napsanými. Nesmím psát tak dlouze.

  2. Někdo střílí písmena
    jiný klidně vraždí
    další pouští břemena
    čtvrtý hada dráždí.

    Každý dělá to, co umí
    to, co se mu líbí
    druhý na to jenom čumí
    podívejte – Bibi!

    Někomu to v hlavě jebe
    jinému tam haraší
    déšť může být modré nebe
    vlasy vodou vypráší.

    1. Pro Ládik!!!: Máte velký dar. V jednoduchosti je krása. Není náhoda, že k nejoblíbenějším básníkům u nás patřil Karel Jaromír Erben. Jeho verše září jednoduchostí, proto se tak dobře pamatují. Jako ty Vaše… 🧑‍🎄🤚

      1. Mimochodem: zkusil jste někdy zveršovat nějaký čistě technický text? Třeba návod na používání šupléry? Myslím že by to mohla být zábava pro Vás autora i pro nás čtenáře. 🙃🤚

        1. Tohle mě napadlo dávno. Zveršovat technickou zprávu k topení. Zatím k tomu nedošlo – to nemůže být úplně krátké… já bych to totiž klidně dal do projektu. Nejenom pro zábavu.

  3. Kdysi byla jména významných osob používána pro pojmenování strategických staveb. Např. Důl Jan Šverma, Důl President Gottwald, Důl. Ant. Zápotocký, Důl Maršál Jeremenko…., atd.
    Dnešní osobnosti jsou o tuto poctu ochuzeny, nejspíše pro absenci staveb kapitalismu. Přesto by se dalo něco vymyslet, napadá mě:
    Skládka Premiér Fiala Hořovice,
    Skládka Zbyněk Stanjura Horní Suchá,
    Tunel Viktor Kožený Praha… atd.

      1. Je ovšem možné, že dotyčné osobnosti se stydí (nebo bojí?) uvést své příjmení. Např. “tank Tomáš”.

        1. Ono by to šlo i na památku zajímavých chvil. Např. Rychetského veletoč, nejen u sportovců, anebo Rakušanův penál. Asi by šel na odbyt i mezi školáky. A až nebude na rakve.

          1. Rychetského veletoč by se mohlo jmenovat nějaké extrémně veliké vídeňské/ruské kolo.
            Rakušanův penál by mohl být jedině černé barvy.

  4. Ten nápad s zveršováním technického textu je docela zajímavý.
    Někdy to tak vypadá i když se to nerýmuje. K manuálu k magnetofonům STM-210b jsme měli k dispozici dva manuály. Ten maďarský jsem hodil hned do skladu – nerozuměl ani slovo! Naštěstí
    ten ruský byl poetický. Třeba k reléové sadě byl popis: „Sňav zadnúju stěnku i odkrýv reljá my uvídim…“ Je to třeba číst nahlas, nejlíp podle vzoru Jurie Levitana, když ohlašoval vítezství CCCP, aby to bylo patrné.

  5. Mám dotaz:
    Soused Eda má svázané kuchyňské rukavice:
    https://ibb.co/r0mJnyJ
    Nedovede vysvětlit, proč. Vedle sedící jiný kamarád tvrdí, že on zase nosí celý život na krku klíče od bytu. Jenže Eda nemá ten propoj protažený pŕes rukávy, čili reziduum z dětství to nebude.

    1. To je vidět, že moc nevaříte.
      To si někde odložíte jednu chňapku a pak najednou potřebujete obě… a dost marně hledáte v nejpotřebnějším okamžiku.

        1. Ovšem je potřeba, aby byla tkanička správně dlouhá: o něco delší než největší ze tří dimenzí pekáče, a o něco kratší, než je dvojnásobek vzdálenosti mezi rukou kuchaře a špičkou jeho boty.

          1. Netřeba ladit délku tkaničky – stačí použít prádlovou gumu 🙂

            Dřív trenýrky, tepláky apod. končily nahoře tunýlkem, v něm byla guma, dala se snadno vyměnit / prodloužit / zkrátit.
            Teď bývá guma třikrát širší a k textilu pevně přišitá.
            Pokrok nezastavíš…

              1. Napsala jsem …SNADNO… 🙂

                Nevím, jak u kocourů, ale u veverek se ta guma občas vyměnit musí, neb častým praním oděvní součásti ztratí pružnost.
                —-
                Onehdy jsem gumu kupovala, v obchodě měli jen hotová balení (dřív odvinuli požadované množství z větší špulky) a už se to nejmenovalo „prádlová guma“, nýbrž „pruženka“.

  6. Měl jsem divný sen:
    Po poledni jsem šel na chvíli spát, protože jsem čekal, až mi zaberou prášky. Zazvonil mobil, na displeji byla jedna známá. Ještě než jsem stačil cokoliv říct, ozvala se telefonní manipulantka a řekla: „Putin byl zastřelen“, pak přerušila hovor a bylo slyšet jenom typický šum z meziměsta nebo call-centra. Probudil jsem se doopravdy, ale v soupisu hovorů nic nebylo.
    Dnes 6. 1. 2024 14:05

                1. I tak to bylo k poznání. Ty veršíky si z dětství pamatuje snad každý.
                  Tak mě napadá – kolik toho zůstane v hlavě dnešním mladým po důkladném promytí hlavy všemi „transgender a green“ ideologiemi.
                  To se mi líbí na Rusech. Oni ty „obrozenecké“ autory mají ve škole pořád. Tradice. Sounáležitost. Vědomí kořenů. Kdo z mladých zpozorní, když uvidí nebo uslyší:

                  „Ktož sú boží bojovníci
                  a zákona jeho,
                  prostež od Boha pomoci
                  a úfajte v něho…

                  Husité (ať je pravda, že to byli spíše loupežníci nebo ne) jsou součástí našeho národního povědomí.

                  1. Souhlasím. K husitskému loupežnictví: já myslím, že tenkrát byli loupežníky a drancíři všechny vojenské jednotky bez rozdílu.

                    1. K husitskému loupežnictví napíšu něco v novém vlákně.

                  2. Dcera (4. ročník na 8letém gymnáziu) má nového profesora na dějepis. Takového mladého ‚nadšence‘ (nevím, jak ho pojmenovat). No a ten vyžaduje vypracovat (a bude to podmínka klasifikace) 3 eseje na různá témata – jako příklad uvedl: Vliv husitství na komunistickou propagandu. Je mi té mé holčiny líto s tím, co slyší doma a co musí vyslechnout ve škole.

                    1. Měli jsme to taky. Aspoň bude dcera umět nahodit mimikry.
                      Vždyť je to stejné jako za mého mládí – ob dvě generace.

                    2. Je to na zblití. Zvonili jsme špatnýma klíčema.

                      Ale pokud jde o řečené téma, ono by šlo uchopit býka za rohy: vliv husitství na komunistickou propagandu byl veskrze příznivý, protože oslabil akcent komunistického internacionalismu, čímž dopady komunismu na kulturu v ČSSR nejen změkčil, ale navíc udržel – byť v poněkud deformované podobě – kontinuitu národního povědomí a tradic (chorál Ktož jsú boží bojovníci; vyzdvižení jedinečné osobnosti Mistra Jana Husa, Jana Žižky z Trocnova a dalších; jejich do značné míry úspěšný odpor proti germanizaci).

                      To by snad pan soudruh učitel nemohl ani nic namítat…!

                    3. Kocoure, ano a právě proto je mi jí líto, protože jsem si nemyslela, že jednou naše děti zažijí to, co my.
                      Alefe, že jsme vůbec zvonili.
                      A díky, zkusím jí to navrhnout 🙂
                      Krásný den vám všem přeji!

                    4. I Vám krásný den!
                      A pozor: pokud je dotyčný pedagog náhodou zažraným eurofilem, budou se mu zmínky o české národní kontinuitě a násilné germanizaci trávit jen velmi ztěžka.

                    5. Asi ano.. ona je celá ta škola eurofilská a libtardí. Kdybyste věděl, co se dělo během volby Pepy, např. spolužáci navrhovali, aby se do školy přišlo ve flanelkách. Říkám si, kam jsme ji to dali, tak snad to zvládne a nenaruší se náš základ.

    1. Já dnes půl noci hledal, kde jsem zaparkoval své kdysi služební auto Opel Omega MV 6. Dlouho marně, až mě to vzbudilo.
      Ve druhé noční etapě jsem naopak ukradl starý velký stěhovací vůz ČSAD ŠKODA RTOS. Pak jsem se šel na policii sám udat. To mě také vzbudilo, tak jsem si šel dát panáka slivovice.
      To jsem sám zvědav, co bude dál.
      K obědu bude husa, kus se jí o Vánocích zasekl na mrazáku. Zelí už mám hotové, knedlíky koupené, pivo v lednici.
      Přístí týden začíná skutečně fyzicky/bouráním rekonstrukce mého „nového bytu“. Snad nebesa nebo kdo/co mi seslala moji novou skorosnachu od staršího synka. Má jako majitelka realit velké zkušenosti, tak se toho ujala, zná ověřenou stavební firmičku, bude dohlížet. Plán na cca 6 týdnů, ony z toho budou dva měsíce, ale to nevadí. Pak hrůza stěhování – možná oprávě z toho mám ty divoké sny 😀 . Nebo z rozpočtu na to všechno?
      Nejspíš ještě jednoho panáka…..

      1. Pajdulák (panáček) bude ale opravdu chutnat, až bude vymalováno a vytřeno. Elektrické zásuvky na svých místech, též skříně atd. To pak mohou být i dva, do každé nohy jeden.

      2. To máš dobré, když se ti o hledání a kradení auta jenom zdá. Znám osobně i z vyprávění pány, kteří tvé sny prožili jako skutečnost. Oba jsou shodou okolností poněkud roztržitými matematiky (a opravdu ani jedním z nich nejsem já. Já si po vystoupení z auta vždy ihned pečlivě do paměti uložím návratovou adresu).

        Až sednu ke klávesnici, dám sem ty dvě veselé historky k dobru.

        1. Já to mám jednoduché.
          Zajedu na dvůr, zavřu vrata v bráně a pes běhá pořád.
          Většinou ani auto nezamykám a když vím, že zase někam pojedu nechám v autě i klíč. Jen ho vyndám ze zapalování.

    1. Co dvacet let stará, na míru postavená, kachlová kamna/pec na krásně zrekonstruované chaloupce v Jizerkách?

      1. Posunout od stěny a vřadit filtr nečistot podle DIN, nejspíše s kouřovým ventilátorem.

  7. Mám zrovna na stole (znovu) rozečtenou studii Amedeo Molnára „Táborský kněz a hejtman/Bedřich ze Strážnice“. Je to součást autorovy knihy „Na rozhraní věků“ (Vyšehrad, Praha, 1985).
    V textu je i zmínka o vrstevníkovi Janu Čapkovi ze Sán (širší veřejnosti asi známější husitská postava – Balt a Lipany) a fenoménu polních vojsk (táboři a sirotci).
    Cituji (str. 39):
    Ostatně Čapek, třebaže dovedl dát průchod národní zášti, se vcelku bez nesnází smiřoval s proměnou v mentalitě polních vojsk. Jak staré boží bojovníky začala krušit léta a vleklé strázně, nabývaly v bratrstvech vrchu nové živly z ciziny. Přidaly se k vítězům v naději v rychlý zdar, ale když místo něj dolehly epidemie a hlad, bez rozpaků sahaly po prostředcích, jaké někdejší hustská bojová oddanost vylučovala jako nepřípustné přehmaty (deordinationes). Současník dobře postřehl, že tyto cizácké družiny postrádaly smysl pro školu lidskosti, jakou prošlo od let obyvatelstvo království. Avšak Čapek, jenž po návratu od Baltu po Prokopově odchodu na sebe přes Plzní strhl vedení nad všemi polními vojsky, se tímto málo trápil.“ (1434).
    Další citace (str. 43):
    „Táborský konšel Šimon Kovářů konkrétněji ohledával překážky, které se stavěly do cesty obnově táborské branné údernosti. Byla to především a nejbolestivější ztráta příchylnosti dělného poddaného lidu. Ten se odvrátil, protože jej táboři přetížili dávkami. Zběhla i drobná válečnická šlechta, když se ukázalo, že nedosáhne obdarování a výsady, jichž se v táborských službách nadála.“

    Ta kniha je velmi zajímavá, protože se na 436 stranách kromě krátkého úvodního textu „Hledej pravdu/Jan Hus“ (o tom už toho byla u nás namleta spousta) a zmíněné studie o knězi/hejtmanovi Beřichovi se další kapitoly věnují:
    Za církev proti husitům/Ivan Stojkovič
    O křesťanské svobodě/Martin Luther
    Spravedlnost boží a lidská/Huldrych Zwingli
    Instituce a restituce/Jan Calvin
    Tyto další čtyři osoby nejsou u nás příliš frekventované a proto je čtení o nich celkem poutavé.
    Amen.

  8. Dvacatero Fiallahovy vlády.

    1. Nezatopíš.
    2. Neposvítíš.
    3. Nespláchneš.
    4. Nepoužiješ teplou vodu.
    5. Neznečistíš vodu a vzduch.
    6. Nepojíš masa mimo hmyzu.
    7. Nepoužiješ fosilní palivo.
    8. Nebudeš volit tajně.
    9. Nebudeš věřit jiné pravdě.
    10. Koupíš si bunkr Andora Šándora.
    11. Neodejdeš do důchodu.
    12. Nebudeš žádat valorizace důchodu.
    13. Nepoužiješ hotovostní platbu.
    14. Necháš se očkovat.
    15. Nepožádáš léky a lékaře.
    16. Nebudeš potřebovat doklady.
    17. Nebudeš proti inflaci.
    18. Nebudeš držet zbraň.
    19. Nebudeš se zadarmo učit.
    20. Nebudeš žádat mír.

    K tomu ti dopomáhej Fiallah Petr, Rakušák Víc,
    I Pekařová s Adamem, i Maryjan a Dredař.

  9. Dodatek č. 1:

    21: Nebudeš bydlet.

    22. Nebudeš zachovávat bílou rasu.

    23. Nebudeš jen mužem nebo ženou.

    24. Nekoupíš jinde, než v řetězci.
    25. Jsou 3 světové strany: sever, západ, jih.
    26. Nepooráš.
    27. Nevyrobíš železo.
    28. Nepostavíš investiční celek.
    29. Nevyučíš potomky řemeslu.
    30. Zapomeneš historii.
    31. Nebudeš lpět na své národnosti.
    32. Nezkontroluješ svého nadřízeného.
    33. Budeš demokrat.

    1. Ládiku!!!,
      geniální. Stručněji a výstižněji to vyjádřit nelze.
      Měly by se rozběhnout rotačky, vychrlit tisíce letáků. Ty bychom pak měli přibít na mnohá vrata.

      Šíření elektronickou cestou už máte zaručeno.
      Brixen ovšem nejspíš taky.

      1. To není manifest pro lidi, aby ho četli a textu rozuměli. To je moje ranní myšlenka, připíchnutá na internet. Teď bych to upravil (změnil formulace, seřadil jinak), ale je to venku ve formátu RAW.

  10. Koho by to napadlo –
    na baterky letadlo.
    Za ním žádné emise
    ani žádná demise
    toho, kdo to prosadil
    a na trůn se posadil.
    Se solárním nabíjením.
    Provázené zabíjením
    těch, co mají ropu,
    s mozkem lidoopů.

  11. Slíbil jsem tu matematickou historku – tady je:

    I stalo se roku onoho (hluboko před Listopadem), že můj o něco starší kamarád – budiž mu jmého Karel – dostal za úkol odvézt z jednoho praciviště na jiné pracoviště (obé v Brně) zahraniční (západní) matematickou delegaci, která navštívila fakultu a katedru, kde tehdy Karel jako asistent učil. Jenže Karel zapomněl, kde své auto zaparkoval, takže mu nezbylo, než vodit delegaci po Brně, vymýšlet si pamětihodnosti a tyto delegaci ukazovat, a při tom usilovně vyhlížet svůj dopravní prostředek. – To mně Karel vypravoval pár let na to, co k oné příhodě došlo a sám se u toho báječně bavil. A pak přidal příhodu, která se stala jednomu jeho zahraničnímu kolegovi z oboru v jakési anglofonní zemi. Šlo o poměrně známého a váženého pana profesora.

    Pan profesor přijel jako vždy do práce autem, které zaparkoval hned vedle školy. Ten den měl ale nějaké pochůzky po městě, a už se mu nechtělo vracet zpátky do práce. K návratu domů využil tamní MHD.
    Ale ouha! Když druhý den vyrazil zase do práce, auto nikde! I nahlásil na policii krádež a do práce musel dojet MHD, jinak to nešlo. Nu, a když mu skončil pracovní den, pan profesor vyšel ze dveří školy, nasedl do svého auta, které parkovalo jako vždy na svém místě, a vyrazil k domovu.

    Strašně se divil, když ho zastavila policie s tím, že jede v kradeném autě.

    Jak tak znám své kolegy z oboru, myslím, že tento příběh je pravdivý, i když mi ho nevyprávěl T. Taxis Taylor…

  12. Fiallah o morálce káže
    komíhají se mu paže
    do signálních postavení,
    nádherné to představení.

    Drží funkci zuby nehty
    obhajuje svoje knechty
    i když za praporem smutku
    využili prostitutku.

    Připojen ke kabeláži
    obhajuje svoji gáži.
    Protektoru vnořen v rektu
    myslí, že je bez defektu.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *