24. 4. 2024

Neveselá statistika

Občas se sejdu na kafe s několika kamarády – stále ještě aktivními novináři. Naposledy toto pondělí, jedním z nich byl, jako obvykle, zdejší zpravodaj ČTK Vašek Prokš. Podle mého soudu v současnosti nejlepší novinář široko daleko, i když kdysi dávno míval také divoké časy (a kdo z nás ne?).

Viděl jsem se s ním rád mimo jiné proto, že jsem pár dní před tím přečetl jeho stručnou zprávu o „stavu cizinců na plzeňských tocích“. Čerpal z ČSÚ a z rozhovoru s jejich regionálním ředitelem. Zaujalo mě, že v médiích jsem z ní zaregistroval něco jen na Plzeňské Drbně, což je (při vší úctě k jejímu šéfovi Ríšovi Benešovi) web spíše malý a málo významný.

Cizinci tvoří 13,3 procenta obyvatel Plzeňského kraje, jejich počet loni výrazně vzrostl na 80 814 | Společnost | Zprávy | Plzeňská Drbna – zprávy z Plzně a okolí

Nikde jinde z toho nic, asi je třeba obyvatelstvo chránit před realitou nebo co…

Zdroj Václavovy zprávy je jistě velmi korektní, resp. korektnější data asi zjistit nelze, byť ani ta ČSÚ nemusí být na chlup přesná.
Tak jsem si našel konkrétní zprávy ČSÚ na toto téma za rok 2021 a 2022. Jsou samozřejmě na jejich webu veřejně přístupné.

Cizinci v Plzeňském kraji v roce 2021 | ČSÚ v Plzni (czso.cz)

Cizinci v Plzeňském kraji k 31. 12. 2022 | ČSÚ v Plzni (czso.cz)

Než abych se těmi čísly sám probíral, řekl jsem si, že by byl zapotřebí spíš pohled kvalifikovaného sociologa a jeho interpretace těch dat. Autorkou obou těch analýz ČSÚ byla mgr. Tereza Mildorfová, tak jsem jí hned za nespavé noci napsal mail, nemá-li tušení, zda se těmi jejími daty nějaký sociolog snad nezabývá. Odpověděla, zodpovědná úřednice, hned v 7:35 ráno:

„Dobrý den,
je mi líto, ale nevím, jestli se tím někdo dál zabývá, já pouze konstatuji data. Náš pan ředitel měl na toto téma již několikrát jednání se zástupci úřadu práce, ale tam řešili spíš zaměstnané cizince a problém nahlašování pracovních poměrů zahraničních zaměstnanců. Celkově problematikou cizinců ze sociologického hlediska se ale myslím nezabývali. Takže je mi líto, kdyby se ke mně něco dostalo, určitě dám vědět, ale zatím bohužel o ničem nevím. Děkuji za dotaz a jsem s pozdravem

T. Mildorfová“


Takže nic. Na Filozofické fakultě Západočeské univerzity existuje i Katedra sociologie a sociální práce, rád bych to zkusil tam….. ale jsou prázdniny… https://kss.zcu.cz/

I nezbylo mi (zatím) nic, než se v těch číslech povrtat sám. Zde tedy základní data:

Plzeňský kraj měl v roce 2022 581 tisíc obyvatel
Okres Plzeň-město měl v roce 2021 169 tisíc obyvatel, v roce 2022 pak 181 tisíc obyvatel (čím je dán ten velký rozdíl jsem nepochopil – změna metodiky, nebo připojení některých „vesnic“ k Plzni?).

Pokud jsem správně pochopil metodiku (snad?), tyto počty představují české občany a cizince s povolením k trvalému pobytu, ale nejsou v nich započteni Ukrajinci s „dočasnou ochranou“ (podle našeho „Národní hosté“).

V roce 2022 proběhl v Plzni přirozený úbytek obyvatelstva 370 kusů (1799 narozených proti 2170 zemřelých (0,2 %), což je podle ČSÚ dlouhodobý trend.

Počet obyvatel města ale narostl vlivem stěhování o 946 kusů (5301 přistěhovalých versus 4355 odstěhovaných), tedy o 0,6 % – opět dlouhodobý trend.

Konstatujme společně, že meziročně jsou to pohyby spíše marginální, nabírají na významu až svou dlouhodobostí. Teď však do toho zasáhla invaze „Národních hostů“.

Ještě v roce 2021 žilo v Plzeňském kraji 43 600 cizinců, tedy 7,5 % z celkového počtu obyvatel regionu, z toho 35,2% tvořili Ukrajinci – to mi vychází na 15 347 osob.

V samotném okrese Plzeň město žilo 52% ze všech cizinců v kraji, tedy 22 672 osob. Počet Ukrajinců v Plzni samotná zpráva ČSÚ neuvádí, 52% z nich by činilo cca 7 500 osob, ale vzhledem k tomu, že se raději usazují ve větších sídlech (obecný jev) než někde na venkově, byl jejich počet ve městě v předloňském roce někde přes 8 000.

Rok 2022 přinesl dramatickou změnu. Zpráva ČSÚ konstatuje:

„Počet cizinců v Plzeňském kraji meziročně výrazně vzrostl, většina z nich je v produktivním věku“
Opakuji: „VĚTŠINA Z NICH JE V PRODUKTIVNÍM VĚKU“
Zpráva pokračuje: „Více než polovina cizinců žije na území okresu Plzeň – město“

Teď čísla.

V Plzeňském kraji žilo v loňském roce 80 814 cizinců, což představuje 13,3 % z celkového počtu obyvatel regionu (meziroční nárůst 85%), z toho Ukrajinci tvořili 64%, tedy 51 721 osob (meziroční nárůst 36 374 Ukrajinců, tedy 237%)

V samotném okrese Plzeň město žilo loni 41 215 cizinců, podíl Ukrajinců ČSÚ opět neuvádí, dovoďme tedy podobně jako za rok 2021 – vyjde nám 26 377 osob, ale spíš více (obdobná metoda odhadu jako za rok 2021) – tedy počet blížící se 30 tisícům „Národních hostů“. Procentuálně to pak vychází na cca 17 % Ukrajinců, všech cizinců celkem pak 23 % – zaokrouhleme a hovořme o čtvrtině.

Tedy aby bylo jasno – v kraji tvoří cizinci cca jednu sedminu obyvatelstva, v samotné Plzni čtvrtinu!

Mě, důchodce, to sice nenechává v klidu, ale moje budoucnost bude už nepochybně krátká, a to bez ohledu na to… jak bude dlouhá. Co já s tím?

Ale jak je možné, že se podobnými čísly nezabývají státní orgány? Otázka je to pouze řečnická – já to vím a laskavý čtenář též.

Ale proč se tím nezabývají ani sociologové (možná ano, to zjistím po prázdninách /pokud nevychladnu, ať už psychicky nebo úplně)? Vždyť je to krásný materiál, u nás zatím neobvyklý, a může se na něj aplikovat mnoho zkušeností ze zahraničí. Vývoj tam sice nebyl asi tak rychlý, ale zato výsledky jsou čitelné, byť nerady přiznávané. Přece téma pro pěknou vědeckou práci, ne?

Proč si toho nevšímají novináři, jsem se od nich včera dozvěděl. Tištěné noviny jsou už finančně spíše nezajímavé, zajímavé už jsou především jejich internetové podoby. Tam se za reklamu platí podle toho, kolik lidí si na články klikne, „otevře“. Zajímavé jsou tedy vraždy, nehody, aféry, šukání celebrit apod. Složitější článek je moc dlouhý (všimli jste si, jak se stále častěji u internetových článků objevuje „dvě minuty čtení“, nebo dokonce „minuta čtení“?), kdo by se s ním trápil, ne?

Nu, tak asi.

Pokud moje výpočty někde tak úplně nesedí, vezměte, prosím, v úvahu, že jsem laik a nikoliv statistik či sociolog. Ale celkový trend a data jsou, myslím, přesvědčivá.

P.S.: Vzhledem k vývoji počasí uvažuji o tom, že bych si vyrazil ve čtvrtek Za Hory na houby… možná je ale ještě brzy. Je to trochu uzavřené údolí se zalesněnými stráněmi, na jedné straně dost strmými a tudíž místy i stinnými, a potůčkem mezi nimi. Uvidíme zítra…


Godot

Mám na krku nejen pomalu sedmdesátku, ale i manželku, dva už opravdu hodně dospělé (zatím) nevlastní syny a tři už dospělé vnuky. V životě jsem byl lecčíms, a ne vším, čím jsem byl, jsem byl tak úplně rád. » Medailon autora

View all posts by Godot →

59 thoughts on “Neveselá statistika

      1. To jsem už viděl napsáno nad jednou bránou. Ale Alefe – směřuje to tam.
        Rozfoukávat nacionální nenávist se vede jen kvůli předchozí ideologické masáži opačným směrem.
        Kyvadlo se vrací.

          1. Pod sochou bandery
            až budou krátery…
            jak prosté…
            národní hosté
            změlní ho na prášek
            zbude jen poprašek
            budou ho zametat,
            vzpomínky vymetat.

  1. Neveselá statistika
    jsou ta suchá čísla;
    v České zemi bomba tiká
    snad už od Přemysla.

    Český lid se přizpůsobí,
    má své Boží mlýny.
    I kdyby tu byla Gobi
    či kychtové plyny.

    Tam zaleze do prdele
    tu vystrčí růžky,
    někdy zkrátka počká déle,
    zajde na tvarůžky.

  2. Dežo píchá Vasyla
    Vasyl píchá Deža;
    Oksana to hlásila
    snad i u papeža.

    Přiklusali čtyři strážní;
    Dežo, co to robiš?
    Naráz byli hrozně vážní;
    ty nás, kurva, zlobiš!

    Vasyl je host národní
    a ty jsi náš chráněnec;
    tak už ho moc nebodni.
    Víme, že jsi vlastenec.

  3. Tužka napíše ….četla jsem si. Statistika,…s čísly se dá žonglovat, aniž by se udělala matematická chyba.
    Český statistický úřad musí, ze zákona, vést statistické výpočty i pro jednotlivé kraje,…jak to vypadá na jejich stránkách,….nevím, nějak mě to míjí, protože vím, jaká kouzla dokáže udělat ve statistice třeba zaokrouhlování a nerovnoměrný sběr statistických položek.
    A taky,….účastní se v tom příliš mnoho jedinců,…a jsou 100% spolehliví,….toť otázka.

    Tužka,…jednou jsem četla ke statistice bonmot….Věřím jen statistickým číslům co jsem si sám zfalšoval.

  4. Dnes jsem po dlouhých měsicích zase prošla celý Pražský hrad. Na prvním nádvoří překvapení: na jednom z těch dvou masívních dřevěných stožárů vlajka UA. Aspoň na tom druhém prozatím zůstala naše.

    Pamatuju si naši vlajku celá desetiletí na obou, a jak jsem těžce nesla, když myslím Zeman jednu z nich nahradil modrým textilem s hvězdami. Teď jsme tedy ještě o něco dál.

    V celém areálu nebylo příjemně. Kontroly sice zmizely, ale zábrany, ploty, přístřešky a omezení zůstaly.
    Hlavním vchodem lze i nadále pouze z Hradu vyjít (!), navíc jen mezírkou pro jednoho nepříliš objemného jedince. Totéž platí pro západní bránu do Jižních zahrad (na Hradčanském náměstí).

    U většiny vchodů i východů do a z areálu dohlíželi vojáci v maskáčích, i v zahradách. Přístup na vyhlídkovou terasu ve spodní části Jižních zahrad bůhvíproč zamčený.

    Zpívající fontána v Královské zahradě u Belvederu nezpívala – byla bez vody. V srpnu!

    1. O Zpívající fontáně kdysi složil a zpíval něco Marek Eben, zamlada. Teď už je z něho dědek, ale ta písnička se mně vybavila, když vás čtu.

      Na Hradě jsem nikdy nebyl, a myslím, že tam ani nikdy nepůjdu. Nemám pocit, že by mě to něčím obohatilo; a v dnešní době už tuplem ne.

      Bývalá zem bývalých králů
      na praporcích třpytila se naděje
      kdekdo sklidí aniž něco zaseje
      než nám svatý Václav hlavy umeje

      Ref.:
      Pádlujem do ticha a nočních lokálů
      Ještě je dobře u moravských cimbálů
      S holkama na klíně
      topíme ve víně
      plány našich duší

      Pádlujem do ticha, kde stromy šeptají
      kde ústa pohrobků do lesa volají
      a z něj se ozývá
      tisíc let od piva
      nářek našich duší:
      to se někdo má, to se někdo má

      (Žalman)

      1. Hradní páni přicházejí a odcházejí, Hrad naštěstí trvá. Mám ho ráda a mám „prolezlé“ všechny kouty, kam v posledním čtvrtstoletí veřejnost pustili.

        Katedrála je úžasná, pohled nahoru do klenby nebo na venkovní štíhlé opěrné pilíře bere dech. Majitel kamenické firmy, která už v několikáté generaci o chrám pečuje, mi jednou řekl: „Klobouk dolů před Petrem Parléřem. Pokud jde o statiku a její zákonitosti, nikdy bych si nedovolil to, co on. On si troufl a drží to už přes šest set let.“

        Románské podzemí Starého královskěho paláce a Vladislavský sál.
        Zahrady. Plečnikovo Býčí schodiště jako z jiného světa.

        Možná by si Vás Hrad přece jen získal. Zahrady jsou otevřené jen v létě, jinak je ale na Hradě nejlíp ve všední den od listopadu do konce února (kromě prosince a začátku ledna), to je tam málo turistů.

            1. Pro mě začíná okázalost koncem žebříku. A přivlastňováním si statků z větší dálky, než kam rukou dosáhnu.

        1. Ad gotika:
          Klenba obecně je úžasná konstrukce, protože nese výhradně s využitím dvou principů: (1) vlastní tíhy materiálu a (2) jeho schopnosti odolávat tlaku. To je mezi nosnými konstrukcemi vlastně výjimka, protože všechny ostatni kce využívají i namáhání v tahu.

          Možná se ve mně teď zklamete – ale mně daleko více než pohled na stavební dílo vzrušuje hloubání nad zákonitostmi, které umožnily jeho realizaci.

          Pokud jde o klenby, pak s barokními klenbami vždy byly, jsou a budou potíže. Barokní klenba je velmi smělá (smělost klenby = poměr mezi jejím rozpětím a výškou). Čím je klenba smělejší, tím větší je vodorovná síla, která od sebe odtlačuje opory klenby. Stavitelé v baroku se tak nakonec nevyhnuli nutnosti posílit nosnou fci kleneb přidáním táhel. Gotickou klenbu jsem ještě nikdy staticky nezajišťoval, všechny „moje“ klenby byly barokní a měly tentýž problém 🙂

          1. Zklamání? Proč? Úplně naopak, kdybych technické stránce věci rozuměla jako Vy, ocenila bych dílo – gotickou klenbu – ještě víc. Hlouběji, dá-li se to tak říct.
            Možná v příštím životě, je-li jaký 🙂

            Samonosná gotická klenba: fascinující Vladislavský sál, cca 60 x 15 m, bez jediného sloupu.
            https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Vladislavsk%C3%BD_s%C3%A1l

            1. Ono, tie stlpy tam vlastne su v stenach…Podobne ako v kostoloch. Akurat, tie su sirsie (napr. trojlodove), preto musia mat piliere i v priestore. Napr. presovska 3 – lodova konkatedrala ma na sirku takmer 35 m.

              Samozrejme, „jednolodova“ sala so sirkou 16 m je skvost novogotiky.

    2. Nedalo mi to, hledal jsem – a našel: Praha 1581, bratři Ebenové. Píseň je známá i pod názvem Praha v renesanci. Najdete na YouTube, je krásná.

      Tuto, jakož i jiné písně bří Ebenů jsme s manželkou poslouchávali naživo i nábožně z mgf. pásky a později i z LP, které Ebeni vydali. Byl to čas Port, Svojšických dostavníků, Přepřahání a jiných, méně slavných folkově-trampských akcí.

      Ivan Vyskočil v PL dnes cituje nějakého muže z lidu, řka: „Zlatý časy, když to ještě stálo za hovno.“

      Ale tenkrát jsme byli mladí a ještě jsme to nevěděli.

      Já si ve skutečnosti nemám na co stěžovat. Jsem na tom fyzicky mimořádně dobře, což přičítám z 80% genetickému dědictví a zbylou pětinu cvičení, které teď mimochodem poněkud zanedbávám. Mnozí jiní jsou na tom mnohem hůř.

      Tak z čeho pramení ten smutek, v čem je to horší? V tom, že vidím, o co by to mohlo být lepší, a není?

      Nevím.

      1. Proč ten smutek?
        Protože vidíme / tušíme, že velmi pravděpodobně bude mnohem hůř, a to spíš dřív než později.
        Pokud se tedy nestane něco podobného zázraku a vývoj nenabere jiný směr.

        Ano, zatím si ani já / rodina nemůžeme stěžovat. Jenže – jak dlouho to tak ještě zůstane? Co naše děti?

        Při čtení Vidlákova článku o klimatické zimě jsem myslela na to, jak krásné by bylo, kdyby naším největším problémem byla mizerná úroda rajčat či meruněk.
        Kdyby školy od učňovských po vysoké učily aspoň jako za mého mládí (tj. 60. – 70. léta), kdybychom nadále měli levnou elektřinu, plyn a vodu, kdybychom měli těžký i lehký průmysl, potravinovou soběstačnost a … vždyť víte.
        Co pro to mohu já udělat? Nevím. Asi nic.
        —-
        Ten citát je dokonalý. Vystihnout to lépe snad nejde. 🙂

  5. Tužka napíše,…přiznávám to stále,…jsem venkovský balík. Roky na počátku svého života jsem trávila jen na našem dvoře,….pak do venkovské jednotřídky a do malého kostelíčka,…jinak nikam,….od spousty zvířat si nikdy nelze udělat dovolenou ani na 24 hodin.

    Bez jakéhokoliv mezistupně návštěv malých měst jsem jela do Prahy,…se svým nevlastním dědečkem.
    Poprvé jsem viděla vlak, parní lokomotivu,….a příjezd do Prahy,…neon labuti na Bílé Labuti,….neony Václaváku,….Pražský hrad, Svatovítský chrám…..od té doby je pro mne Praha městem měst. A to jsem viděla mnoho dalších, větších a i honosnějších evropských velkoměst. Prahu nezastínily. V době studií jsem ji, mohu napsat bez nadsázky, prochodila.
    Měla jsem mapu, sešit, kam jsem si psala ulice, kudy jsem už šla, nějakou zajímavost,….třeba i krátký, okamžitý zážitek.
    Je to můj soukromý cestopis Prahou.
    Ovšem, tohle zaujetí pro Prahu mi nebrání, abych k některým záležitostem nevznesla i ostrou kritiku,….jistěže to je jen a jen můj soukromý pohled a názor.
    Tak asi.
    Ani to, že se mi v Praze už čtyřikrát pokoušeli auto ukrást. Jenže, mám vlastnoručně navrhnutý, a mým automechanikem realizovaný blok na volant. Pokud nemají originál klíč, pohne se volant jen o 60 úhlových stupňů, zablokuje a jezdí se jen dokola se zablokovaným volantem. Vždycky kolem toho bylo ródeo,….to by bylo na několik příspěvků.

    Tužka.

    1. K prase mám předsudečnou nenávist. Policejní mafie mi tam “ukradla” auto, našel jsem ho za městem za plotem a musel vyplatit. Měli fotku mého auta z místa se zákazem stání, kde jsem nikdy nebyl (spustili ho tam z odtahovky a vyfotili důkaz). Ještě mě ti praští zmrdi předvolali na fízlárnu. Dostali můj nejsprostější dopis s vyhrůžkou ruskou mafií (90. léta). Pak už byl klid.
      Stejnou nenávist mám k vlakům. Počátkem kapíku jsem stál na nástupišti v Kolíně a čekal rychlík na Ostravu. Prodlužovali hlášku o zpoždění po 10 minutách a po 2 hodinách řekli “vlak nebyl vypraven”. Vlakem už nikdy a autobusem jakbysmet. Prahu objíždím obloukem. Když už fakt musím dovnitř, nevylezu z auta.

      1. Ad: Ladik!!!

        Tak to sa mne za socializmu stala horsia vec, ako Vam za „kapiku“.

        Mal som letiet Praha – Kosice priamy let. Bez zastávky v Bratislave, alebo v Ostrave.
        (I take spoje boli).

        No a od rana nam hlasili – lety do KE…BL…Ostravy…sa odklada o…

        Tak to robili od rana, do cca 22,00 hod vecer!!!

        No a potom oznamili, ze lety sa rusia. To ste mali vidiet to mecheche. Za socializmu nieco nevidane. Ludia boli taki, s prepacenim, nasrati, ze vsetok personal, dokonca i ochranky – zaliezli.

        Kto chce uveri, kto nechce nie – behal som od kancelarie, do kancelarie, samozrejme, s riadnym rozculenim. (Medzicasom sme totiz zachytili, ze odkladanie letov bolo z dovodu, ze najvyssi sudruh zo Sovietskeho zvazu mal letiet ponad Prahu na nejake mimoriadne stretnutie kde si v zapadnej Europe a terminy sa psuvali, tak posuvali i odpety. A vecer vsetky zrusili, lebo vsetci uz boli prec (myslim letci), tak nemal kto ist. No a nakoniec som kdesi v nejakom operacnom stredisku dostal odpoved, ze ak si zozeniem pilota, ktory by chcel ist do Kosic, tak ze let vypravia. (to som pobehoval niekde na poschodi).
        No, podarilo sa mi jedneho zohnat, ale povedal, ze lietadlo bude nevykurene, bez letusky…
        Vsetko jedno, povedal som.
        Potom som dole vo vestibule dal ruku hore, zakrical, ze kto chce ist do Kosic, nech ide za mnou. Nikto nas nekontroloval, isiel ten pilot, ktoreho som presvedcil a my za nim. Pesi!!! cez cele letisko (bol sneh), az kdesi v kute stalo lietadlo. Nastupili sme, obleceni, ako sme boli sme i zostali, a – leteli.

        Neuveritelny zazitok. Vtedy by sa dalo preniest hocico, nikto nas pri odchode z letiska nekontroloval, ani listky, ani obcianske, ani batozinu…

        A ako vravim, to bol socializmus. Napriek tomu na Prahu nemam „pifku“😉.

  6. Ještě k té kamenické firmě: oni tehdy opravovali jeden z těch nejstarších vnějších opěrných pilířů. Ten pán nás vzal na stavbu, směli jsme vylézt až k horní části pilíře.
    Dotýkat se prvků, které měli v ruce, vytesali kameníci ve 14. století, byl pocit těžko popsatelný.

    1. Z jakého kamene to je? Zatím jsem přitesával jen godulský pískovec.. na katedrále musí být měkčí, jinak by to stavěli dodnes.

      1. „Na katedrále je až osm druhů kamene. Z doby gotické jsou to hlavně polabské pískovce,“ vysvětluje Pánek. „Naopak pískovec z nedalekého Petřína se příliš neosvědčil. I když to bylo jednodušší s jeho dopravou, rychle degradoval kvůli obsaženým kouskům uhlí.“
        http://www.idnes.cz/praha/zpravy/rekonstrukce-schodiste-katedrala-svateho-vita-pruzkum.A220818_679047_praha-zpravy_baky

        Bohumil Pánek je šéf kamenické firmy, která se o chrám stará.

          1. Až teď 🙁 mne napadlo najít si web firmy Pánek. Z textu vyjímám:

            „Kamenosochařská a restaurátorská profese přináší kromě radosti a uspokojení z krásného díla i mnohá překvapení a poučení. Například Svatovítská katedrála je unikátní přehlídkou nejen kamenosochařské práce, ale i přírodního kamene. Katedrála se s různou intenzitou budovala téměř 600 let a za ta léta se na ní použily nejrůznější pískovce z okolí Prahy. Každý z nich má jiné vlastnosti a vyžaduje odlišný přístup při restaurování. Na katedrále najdeme pískovec bohánecký, kdysi oblíbený nehvizdský, zápský, králodvorský nebo přílepský a v Praze nejvíce zastoupený pískovec z Kamenných Žehrovic. Od 19. století spolu s dostavbou chrámu se již používal téměř výhradně pískovec hořický.“

  7. K těm “ složitějším článkům” : mám pocit, ze v době barevných obrázků , Twitteru, Tik Toku a jiných sdělovadel ztrácí případný čtenář schopnost soustředit se na delší text. A netýká se to jenom juniorů.
    I penzista, který čučí do bedny má problém přelouskat středně tlustou knihu. Pokud to tedy není švédská detektivka, ve které stříká krev na každé druhé stránce.
    Myslím si, že někteří novinářů už s tímto jevem pracují. Krátká glosa zaujme daleko víc, než propracovaný komentář. Hlavně když končí nějakým třeskutým závěrem a je aspoň trochu vtipná. Když ještě aspoň trochu zavání bulvárem, tím líp. V tomhle oboru je špica třeba Jana Bendová na Reflexu. Krátká, úderná glosa, a čtenář hned ví, kde je ta správná pravda pravdoucí.

    1. Ale s tím se nedá nic dělat. Když to nebude aspoň trochu podle čtenářova gusta, tak to prostě číst nebude, knížku si nekoupí, TV a rádio vypne.

      Podívejte se třeba na 50 let staré filmy. Pomalý způsob, vyprávění, tu významný pohled sem, tu pohled tam, když někdo odchází tak záběr končí teprve až zavře dveře…
      Dokonce se mi se zdají rozvláčné i ty filmy, které se mi tehdy líbily. Stříhal bych…
      Doba se zrychlila. „Zklipovatěla“.

      1. Jistě, máte pravdu.
        „Pomalost“ už je jenom pro fajnšmekry.
        Ale potěšil mě prostřední vnuk (22) – začal číst Švejka. Tak jsem mu jedno hezké vydání věnoval a když se vidíme, diskutujeme.
        Takže – nic není ztraceno.

  8. Ad. autor

    Akosi som nepochopil zmysel (a umysel) clanku. Pocet Ukrajincov v roku 2022 v Plzni stupol? No to je prekvapenie…ze i tam…

    Nema to nahodou suvislost so specialnou operaciou z februara 2022? Neviem. Robil som sice roky na statistike (vsetko po 1990 tom), par rokov i kontroloval a chvaloval analyzy (Okres…v cislach, Kraj…v cislach) ako nejaky vtedajsi riaditelik, ci namestnik…ale uz zakladne zameranie statistiky zo zakona je podavat vecne data, analyzy dat – rast, pokles, mozne dovody, ale urcite nie sociologicke rozbory.

    No a preco je rast poctu Ukrajincov v Plzni nevesela statistika, tak tomu uz vobec nerozumiem. Plavci z Nigeru, Nigerie… by boli vesela statistika?
    Neviem.

    1. Zkuste přečíst to, co jsem napsal, ještě jednou a zjistíte, že:
      – opravdu jsem nechtěl po statistice sociologický rozbor, jak mi podsouváte.
      – nechápete, proč je růst počtu Ukrajinců v Plzni neveselá statistika. Vám nejspíš přijde veselá, možná proto, že tu nežijete a nevnímáte jejich banderovské chování.
      – na mě si s diskusními fauly nepřijdete, mám s vámi už řadu zkušeností z jiných webů/blogů. Váš pokus podstrčit mi k rozhodování „Ukrajinci nebo Nigerijci“ je průhledný jako sklo. Nigerijce neřeším – žádné tu nemáme. „Nigerijce“ řeší v západní Evropě a moc jim to nejde, už si s nimi nasrali do bot skoro nevratně. My jsme na cestě podobné, jenom holt s „Banderovci“.

      1. Já k tomu ještě něco přidám.
        Včera jsem zahlédl odkaz na článek s názvem „Bandero, odpusť“ (nebo možná „promiň“, teď nevím jistě) na Fórum 24. Do toho přišel syn a řešili jsme pracovní záležitosti, takže jsem ten odkaz ještě neprozkoumal.

        Ale takhle z dálky to vypadá na pokus o otevření dalšího Overtonova okna.

        1. Ad: Alef Nula

          Samozrejme, ovetonove okno sa hodi vsade…

          Len necitat pozorne, nechciet chapat, nechciet rozumiet – a uz je tu Overton…

      2. JAHA to asi myslel tak, že když už vymíráme, tak je rozhodně lepší vstřebat náplavu z nějaké kulturně bližší země. Osobně jsem poznala několik desítek Ukrajinců, banderismus jsem u nich nepozorovala. Spíš pracovitost a skromnost, přišlo jim vhod i těch pár šupů, které si vydřou u mazaných českých pánů podnikatelů.
        Bez zdravotního pojištění a s tučným poplatkem za ubytování v zavšivené ubytovně na osmilůžkovém pokoji.

        1. Ad: Helanov

          Som prekvapeny, dokonca sokovany, ze niekto v Cesku rozumie, co som napisal a co som myslel…
          Ale – mozno ani asi nie. Vacsina tunajsich prispievatelov sa angazovala na ACZ, a tam po mne isli, nech som napisal cokolvek. Podstata mojho textu nebola podstatna – podstatne bolo, ze si ja, Slovak, dovolujem komentovat na ceskom webe. Mozete si to kludne vyguglit…😉

          Vdaka, vyjadrili ste to PRESNE!!!

        2. Já nevymírám, mám tři vnuky, kteří budou žít život na základech, které položili jejich předci. To je obvyklé.
          Ne úplně obvyklé je nastěhovat se do cizí země a chovat se v ní jako ve vlastní. Vy jste banderismus nepozorovala, já ano a dokonce v rodině (manžel mojí neteře), kde se naplno projevil, až když na to přišla současná vhodná doba.
          Že vy něco nevidíte jště nezanamená, že to neexistuje.
          „Několik desítek Ukrajinců“? A kde jste k nim přišla? Máte stavební firmu, kde pracují (a to je mi jich líto)? Nebo vedete školku? Tady v Plzni se pro ně budovaly, zařizovaly – s důvěrnou poznámkou – „prachy na to sou“.
          Trocha pokory ze strany těch národních hostů (historická paralela) by fakt neškodila. Od Slováků ostatně také, když jsme jako Češi prakticky pomohli zachovat jejich národní existenci.
          (To se JAHa může třeba…., tak to je).

          1. Godote, pracovala jsem ve firmě, kde Ukrajinci vyměňovali plášť budovy. Trvalo to asi 3 měsíce, je to památkově chráněná stavba, takže se s tím piplali.
            Chodili si v pauze ke mně do skladu vařit kávu a čaj, takže jsem s nimi denně mluvila.
            V domě kde bydlím pracuje dole ve větší restauraci několik Ukrajinek. Asi tři z nich jsem poznala blíže. Jedna mi dokonce chodí jednou týdně pomáhat s úklidem a tak.
            Ale i v nemocnici jsem přišla do styku se sanitářkou z Ukrajiny.
            Všechno to byli milí a velmi pracovití lidé. O politiku se vůbec nezajímali, měli jiné starosti. Jak uživit rodinu.

      3. Ad: Godot
        Nic Vam nepodsuvam. Pisali ste, ze Vam CSU nedal sociologicky rozbor. neviem preco, ak ste to napisali, sa zavzdusnujete. Ved to ste na uvod clanku pisali…

        Ostatne Vase veci, ci pisete „– na mě si s diskusními fauly nepřijdete, mám s vámi už řadu zkušeností z jiných webů/blogů. Váš pokus…“ mne nestoji za komentovanie. Na ACZ som bol dennodenne atakovany, MNE boli podsuvane veci, ktore som nepisal… Bol som z 90% ostrakizovany len preto, ze som ako Slovak mal iny pohlad na ceske realie…

        Ak to teda u Vas pretrvava, nic s tym neurobim. Snazim sa iba o iny pohlad, nez je vo Vasej bubline…

        Pekny den prajem…

        P. S. Myslel som si, ze ta automatika – JAHA je nas nepriatel – bez toho, aby si niekto pozorne precital vsetky moje prispevky (aj samostatne blogy) a zamyslel sa, o com pisem, SKONCILA.

        Ako vidim, nie.

        Budiz, ako hovorite…

      4. Ad: godot

        No, tymto textom „… Váš pokus podstrčit mi k rozhodování „Ukrajinci nebo Nigerijci…“ ste mi, bohuzial, potvrdili, ze nie ste schopny porozumiet hyperbole (preto som pouzil Niger, co myslim, chape skoro kazdy…).

        Alebo aj ste, ale ak sa ozve JAHA, mate cervene oci.

        Skoda a smutneeee. Vas som povazoval za jedneho z mala inteligentov na ACZ, litterate…a i na tomto webe…

    2. Samozřejmě že je to neveselá statistika. Přívlastek „neveselá“ tady stojí proto, aby vyjádřil, že z přílivu Ukrajinců do Plzně není důvod se radovat, ba naopak. Vy to vnímáte jako důvod k oslavě?

      To je zajímavý pohled, zkuste nám objasnit, proč.

      1. Ad: Alef Nula.

        Nevnimam to ako dovod k oslave, ale nevnimam to ako neveselu statistiku. lebo ta statistika je podmienena napadnutim Ukrajiny Ruskom. A je normalne (i keby niekto, napr. USA, aby ste boli v pohode napadol Slovensko), že z danej krajiny ludia UTEKAJU do najblizsej krajiny…

        Neviem, je to pre Vas pochopitelne, alebo nie?

        1. Česká republika nieje najbližšjia krajina.
          Nejbilžší země je pro mě Slovenskou, Ukrajina jistě ne.
          Zapomněl jste na Bavora, nebo ne?
          Moje otázka té poctivé úřednici/statističce zněla, zda neví o někom, kdo by se věcí sociologicky zabýval – vy fakt neumíte číst? A ona poctivě odpověděla, že neví a že to vlastně není její věc (což má pravdu), ale kdyby se něco dozvěděla, že mi dá zprávu.
          Jděte do háje s vašimi bláboly, moje předověď, že se tu budete chovat jako všude jinde dříve, odkud vás vypudili, se jen naplňuje.

        2. Teď jste mne tedy dostal:
          „…nevnimam to ako neveselu statistiku. lebo ta statistika je podmienena napadnutim Ukrajiny Ruskom.“ To se vám, řekl bych, moc nepovedlo.

          Já to přes váš nesouhlas jako neveselou statistiku vnímám. To sdělení je hutná zkratka; myšleno je statistický popis neveselého stavu, vsadím oběd na to, že to Godot myslel právě takto.

          Jak se s tím vyrovnáte, je na vás 🙂

          1. Alefe, ty asi kolegu JAHA neznáš, já ano.
            Problém je s ním v tom, že lže, a když je přitom nachytán, lže ještě víc.
            Gramotný člověk, když se vrátí k mému povídání o neveselé statistice, nezbytně musí zaregistrovat, že jsem se opíral nejdříve o zprávu ČTK a pak o data ČSÚ. Na ČSú jsem adresoval zdvořilý dotaz, zda nevědí o nějakém sociologickém šetření na dané téma a madam odtud mi slušně odpověděla, že neví (a že to není tak úplně její věc) a pokud by něco věděla, dá mi zprávu.
            To je jednoduché jako facka… ovšem pro JAHA ne.
            Nadšení nad podílem cizinců ve městě 25 % může projevovat (nechť se klidně JAHA naštve) jen ididot – kvůli tomu upozornění na dění v západní Evropě.
            Válku Ukrajina/USA/NATO/EU versus Rusko jsem v tomto stručném textu nijak nehodnotil, ačkoliv mám na ni zcela jasný názor – o tom snad někdy jindy.

            Je to typický JAHA i odjinud – zaplevelit příjemnou (byť někdy nesouhlasnou) kultivovanou diskusi umělými spory.

            Nechť zpochybní údaje ČSÚ, nechť zpochybní moje vývody z nich vycházející, ale nechť neobrací moje tvrzení o 180 stupňů. Už mě to nebaví….
            Howgh!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *