Zpovědník urozené paní
Ahoj Karle! Kde se u nás bereš?
Ale jedu okolo a napadlo mě, že se u tebe zastavím na kus řeči.
sator ● arepo ● tenet ● opera ● rotas
Ahoj Karle! Kde se u nás bereš?
Ale jedu okolo a napadlo mě, že se u tebe zastavím na kus řeči.
Rozhovor, který jsem nedávno dělal se starým dubem ohledně mládí sv. Václava, měl ještě pokračování. Když už se strom tak hezky rozpovídal, zeptal jsem se ho též na nějaké zajímavosti ze života dubů.
Potěšil mě zájem čtenářů o to, jak to bylo doopravdy se zabitím sv. Václava. Chtěl jsem přinést ještě nějaké další informace o Václavovi, ale zdroj, ze kterého jsem čerpal, již víc nevěděl.
Jiří stoupá vzhůru do kopce, nohy mu podkluzují na písku a jehličí. Zas ho to táhne na Starý hrad. Tedy na to, co z něho zbylo, když ke konci 13. století vyhořel.
Říká se: Můj dům – můj hrad. A když už takový hrad vlastníte, měl by také alespoň trochu jako hrad i vypadat.
Už v pohádkách se píše o sudičkách, které lidem předurčují, co je v životě čeká a nemine.
A lidi se z toho osudu pokoušejí nějak vykroutit, aby je nepotkalo, to, co nechtějí.