Čtenářská vášeň
by Číst za každou cenu. Někdy s větší vervou, než s jakou bylo dílo, které čteš, napsáno. Číst nábožně, vášnivě, pozorně a neúprosně
(Sándor Márai: Herbář, 1943).
Rubrika: Literární seminář
My máme mísu masa…
by Jakmile jsem pochopila ta základní písmenka,
dychtivě jsem otevřela, když se mamka nedívala,
tajuplná okénka.
Trápení
by Závidím všem, kdo vzpomínají na svůj dětský školní „čtenářský deníček“ a třeba i jen fiktivním obracením jeho stránek dokážou alespoň trochu, maličko, nastartovat to správné místo v mozku, kde jsou uloženy vzpomínky.
Co jsem četl v mladém věku
by Jsem trochu na rozpacích, co do semináře napsat. Zejména proto, že v mladém věku stále ještě jsem, byť do důchodu to mám za pár.
Můj milý čtenářský deníčku,
by ty jsi taková light verze Bábelské knihovny, protože jsi jen o málo mladší než já.
Čtení v dětství a v mládí
by To je tedy nádherné téma, díky! Okamžitě se mi v hlavě vyrojily názvy, ilustrace, situace, autoři, dojmy.
Vůně vídeňské kurtizány
Se souhlasem zakladatele naší literární kovárny vyhlašuji další, v pořadí druhý díl literárního semináře.
Jako motivační text uvádím převzatou vzpomínku jednoho čtenáře v dospívání.
Já a divadlo
Jako dítě jsem shlédl nespočet divadelních představení, protože mě na ně prostřednictvím předplatného brali rodiče. Můj vztah k tomuto druhu umění by se dalo stručně definovat „že mi to nevadilo“. Blíže jsem k divadlu přičichl, když jsem se v roce 1984 stal redaktorem Krajského studia Československého rozhlasu v našem statutárním městysi. To se blížila …
Divadlo.
Divadlo?
Do divadla v podstatě nechodím.
Ale dříve, když jsem byl o trochu mladší, jsem v jednom divadle dokonce i účinkoval.
Divadlo
Jako dítě snad ještě předškolní jsem dostala loutkové divadýlko.
