14. 7. 2024

Mé „Dívadlové hajky“

MASKY – neznámý umělec, mozaika (1471), Muzei Capitolini, Řím.

POSLEDNÍ ZVONĚNÍ

Než začne představení –
než skončí škola.
Úsečka života.

NA DÍVADLE…

Utlumený hovor,
umělecká úderka.
Šustí pytlíčky.
Aplaus.

MANÝRY

Na premiéry se chodí vždycky pozdě. Prý.
Je to holt nóbl.
Taky prý…

MANRICO

„Manrico – Stretta“… Standing ovations.
I pěvci oněměli…
Na školním představení,
v Budějicích.

PŘESTÁVKA

Honem na skleničku (a na WC) …
Zůstali jen ti okouzlení,
zajati jevištěm.

MUŽ, KTERÝ SE SMĚJE

Stálý úsměv?
Nebo snad škleb…?
Přijde na to …

ZÁMĚNA

Měl to být „Kremelský orloj“
Promiňte – technická…
Dává se „Mlynář a jeho dítě“.
„Ach!!!“ ulevilo se skupinově.

HLEDÁNÍ

Bludný nerv…
Bludný kořen…
Bludný Holanďan…
Někdy se sejde všechno.

KOUZLO JEVIŠTĚ

Hloupý Honza napálil pana krále
a pasáček vepřů zulíbal princeznu.
Šťastné konce pravidlem…

DIVADLO

Tady je tříkrálový každý večer.
Imaginace reality.
Naštěstí.

MAGIE

Hle patnáct strun –
a vojácký marš tančí irské víly.
Důkaz.

.

MŽ 29.1.2024 Od včerejška mi leží v hlavě, zkusit hajky „divadlové“. Skutečnost a imaginace. Jde to vůbec? No, snad nějak ano. A vlastně možná, že docela dobře. Kdo tu vlastně rozezná, co je co…? Jiřička.
KLAUN – Mikuláš Galanda olej 1934. Photo free: http://6b.cz/680q .

10 thoughts on “Mé „Dívadlové hajky“

  1. Maskami jsem uhranutý a texty nevstřebám najednou. K tomu budu potřebovat absolutní klid.

  2. Krásné.
    Dá se nad tím sedět a představovat si, jaké různé varianty dějů mohly vést k okamžikům, v hajkách zachyceným.
    Kaleidoskop.

    1. Alefe: Měla bych vysvětlit hajk Manrico. Je to titulní postava v opeře Trubadúr Giuseppe Verdiho. Chodila jsem do 7 ZDŠ, když nás vyhnali (2. stupeň z několika škol) do Budejic na operu. Vyhnali je silné slovo, všichni byli rádi, že se ulejou na celý den ze školy. 😏 Jelo se až do Budějic. Hostoval tam soubor opravdu dobrých operních pěvců z Itálie. Bohužel, je to let, a já už zapomněla odkud. Ale byli fakt dobří. Zkraje v našich očích byli pro srandu králíkům a i s celou tou operou. Ale Verdi je prostě kouzelník. Ta hrdinná árie je už ve 2. dějství. Když začal zpívat, bylo už ticho, jako v kostele. Když brilantně završil ve finále, celé divadlo začalo spontánně aplaudovat. Mládež od 4. do 9. třídy ZDŠ! Tedy to ohromilo i ty Italy a tak Manrico dal tu Strettu jako nečekaný přídavek ještě jednou. Pro mě nezapomenutelné představení…

          1. Ládik!!!u: To je ta hezounká vesnička s kostelíčkem se špičatou střechou na tom poloostrově, co vybíhá do jezera že? Prý tam mají krásné zahrady. Kouzelné místo, kde jsem taky nikdy – nebyla
            ☺️🤚

  3. Ládik!!!u chce to ta sluchátka. Věřte mi, nebudete litovat ani u jedné z obou ukázek.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *