Okurková sezóna s umělou inteligencí

by Alef Nula28. 7. 202628. 7. 2026

Stavební sezóna vrcholí, ale i podnikatel může občas udělat doma něco sám pro sebe.

Samonivelační stěrka je bezva vynález: rozmícháš, naliješ, necháš ztvrdnout – a dokonale rovná podlaha je hotová. – Nu, abychom byli přesní, dokonale rovná není: v ideálním případě kopíruje křivost Zeměkoule, ale něco mi našeptává, že v rozměru čtyři krát tři a půl metru je odchylka od roviny běžnými prostředky, zedníkovi dostupnými (milimetr – žádná míra), neměřitelná.

Kolik nivelační stěrky koupit?

Výrobce udává spotřebu 1,7 kg na 1 mm výšky a plochy 1 m². To je koneckonců v souladu s měrnou hmotností cementové stěrky, protože vrstva 1 mm v ploše 1 m² má objem právě litr. S takovou hodnotou se dobře počítá, když je podklad rozumně rovinatý. Což v místnosti, z níž byla na polovině plochy vybourána dlažba a z druhé poloviny vytrhána dřevotříska, nalepená do asfaltu (asfalt mnou obroušen na jakž-takž čistý beton), rozhodně neplatí. Podkladní beton připomíná tak trochu zkamenělé vlnobití. Vrstva stěrky bude proměnlivá – bude kolísat v rozsahu 0 – 2,5 cm.

Koupit stoprocentně bezpečné množství stěrky (plocha místnosti x nejsilnější vrstva stěrky), to se mi opravdu nechce: určitě zbude, a kam potom se zbytkem? I tak mám doma kromě staveniště i skladiště. Nezbývá než upřesnit množství materiálu výpočtem, a výpočtům musí předcházet měření. – I vytvořil jsem na podlaze místnosti rastr – čtvercovou síť, postavil a zapnul laser a změřil odchylku od vodorovné roviny v uzlech sítě. Síť má 7×8 čtverců o straně 0,5 m a tedy osnovu a 8×9 linií v půlmetrovém odstupu. – Nebude to žádná přesnost, ale na stavebně-domácí poměry to postačuje.

Tabulka je v Excelu, odhad provedu metodou MLM (metoda líného matematika), protože prokládat dvaadedmdesáti uzly nějaké plochy vyšších řádů a pak je integrovat, tak to si radši koupím o pět pytlů stěrky víc. Vezmu čtverce rastru jako podstavy kvádru a jako výšku vždy hodnotu v jednom přilehlém uzlu, a tyto objemy sečtu. Přilehlé uzly jsou vždy čtyři – postup tedy provedu čtyřikrát a za výsledek vezmu průměr.

Nedá to moc práce: v tabulce označím myší správnou skupinu výšek, Excel rovnou ukáže jejich součet, a ten vynásobím plochou jednoho čtverce, tedy 0,25 m². Dostal jsem tak hodnoty (v litrech):

205, 00
198,75
208,50
191,50

a z toho průměr je 200,93 – takže 201 litrů, což odpovídá při 1,7 kg/l hmotnosti asi 342 kg. Stěrka se balí po pětadvaceti kilech, takže – 14 pytlů.

Výpočet metodou MLM zabral (mimo měření a opsání hodnot do tabulky) asi – co já vím – pět minut.

Jenže pak mě napadlo, že vyzkouším umělou inteligenci. Nabízí se dovětek „–a to jsem neměl dělat“, jenže o čem bych pak psal? – Pojďme na to a na čas nehleďme.

—ﬡ—

První, koho jsem vyzkoušel, byla Duck.ai, umělá inteligence spojená s vyhledávačem DuckDuckGo, samozřejmě zdarma. Níže uvádím opis dialogu, obrň se, čtenáři, trpělivostí, je to dlouhé – a nebo to přeskoč, dle libosti. Já – červeně, AI – černě.

Duck.ai

Potřerbuji vypočítat objem pod zakřivenou plochou. Tvar plochy není dán funkcí, nýbrž přibližně jako soustava výšek, měřených v rastru nad rovinou.

Rozumím. Když nemáte funkci $z = f (x, y)$ z=f(x,y), ale máte „mapu výšek“ (rastr) nad rovinou, pak se typicky počítá objem jako součet (aproximovaný) malých hranatých „kvádrů“/prizmat přes jednotlivé buňky rastru.

Základní model (rastr je nad rovinou)

Nechť:

buňky rastru mají rozměry $Δ x \times Δ y$ Δx×Δy (v metrech),
v každé buňce máte výšku $h_{i j}$ hij vůči zvolené rovině (kladná/ záporná podle toho, nad/pod rovinou),
koeficienty/vrstvy řešíte v jednotkách, ve kterých jsou výšky (m, mm → sjednotit!).

Pak je objem přibližně: $V \approx \sum_{i, j} h_{i j} Δ x Δ y$ V≈∑i,jhijΔxΔy

To je nejčastější a nejjednodušší aproximace: každá buňka se bere jako „přímo zvednutý“ hranol s konstantní výškou ve svém středu (nebo průměrem, pokud tak výšky interpretujete).

Kdy je to „správně“ a kdy ne

Dobré: když je rastr hustý a povrch se mezi buňkami mění plynule.
Hrubší: když se v buňkách vyskytují velké skoky a máte jen vzorky v diskrétních bodech.
Pokud potřebujete lepší přesnost, lze přidat bilineární interpolaci nebo konstruovat trojúhelníkovou síť uvnitř buněk (viz níže).

Lepší aproximace: triangulace / bilineární plocha v buňce

Pokud předpokládáte, že v každé buňce se povrch mění lineárně (typicky přes 4 rohové výšky), pak se objem dá počítat jako „integrál“ po malých trojúhelnících. Prakticky se to dá dělat takto:

Každou buňku $(i, j)$ (i,j) rozdělit diagonálou na 2 trojúhelníky.
V každém trojúhelníku je výška lineární → průměrná výška trojúhelníku je aritmetický průměr tří vrcholů.
Objem trojúhelníku je $V_{△} = (\frac{h_{1} + h_{2} + h_{3}}{3}) \cdot A_{△}$ V△=(3h1+h2+h3)⋅A△
Sečíst přes všechny trojúhelníky.

Tím typicky získáte přesnější výsledek než prosté $h_{i j} Δ x Δ y$ hijΔxΔy.

Záporné výšky a volba „podkladové roviny“

Pokud rastr definuje výšku vůči rovině, nad kterou chceš měřit objem:
- chceš-li algebraický objem (může vyjít záporný), sečítáš i záporné $h_{i j}$ hij.
- chceš-li absolutní objem materiálu nad rovinou, tak se obvykle bere jen kladná část: $V \approx \sum_{i, j} \max (h_{i j}, 0) Δ x Δ y$ V≈∑i,jmax(hij,0)ΔxΔy
- případně materiál „chybějící pod rovinou“ ignorovat.

Co od tebe potřebuji pro konkrétní výpočet

Napiš prosím:

Jaká je velikost buňky: $Δ x$ Δx a $Δ y$ Δy (nebo rozlišení v m/px).
Jak jsou výšky $h_{i j}$ hij definované: oproti které rovině (zda je to nulová hladina).
Chceš algebraický objem, nebo jen objem materiálu nad nulou (kladné hodnoty)?
Formát dat: máš to jako matici hodnot? (CSV, GeoTIFF, rastr z GIS?) — případně aspoň ukázkový výřez.

Když mi tohle dáš, řeknu ti přesný vzorec pro tvůj případ a klidně i postup výpočtu (včetně případného „triangulovaného“ zpřesnění).

txt

# Doplnění: pokud chceš, napiš přímo:Δx = ?, Δy = ?, jednotky výšek = ?, nulová rovina = ?, máš záporné hodnoty ?, chceš max(h,0) nebo sum(h)?

Abych ti pomohl co nejrychleji s konkrétním postupem, navrhnu relevantní vyhledávací dotazy (např. „výpočet objemu z výškového rastru“, „triangle mesh volume from DEM“).

Výšky jsou měřeny od nulové hladiny v průsečících rastru včetně krajních, plocha má rozměry 4,0 m x 3,5 m. Rastr je v obou směrech po 0.5 m. Tabulku 8×9 mám v excelu. Jak ti ji nejlépe předám?

Ideálně pošli tabulku jako text (aby šly hodnoty snadno zkopírovat) a doplň ještě, jak přesně jsou v Excelu uspořádané řádky/sloupce.

Jak objem spočítám (podle toho co říkáš)

Plocha: $4.0 \times 3.5$ 4.0×3.5 m
Rastr: krok $Δ x = Δ y = 0.5$ Δx=Δy=0.5 m
To dává: v ose 4.0 m je $\frac{4.0}{0.5} = 8$ 0.54.0=8 intervalů, tedy 9 bodů; v ose 3.5 m je $\frac{3.5}{0.5} = 7$ 0.53.5=7 intervalů, tedy 8 bodů.
Tvrdíš „Tabulka 8×9“: to nejspíš odpovídá tomu, že máš 8 bodů v jedné ose a 9 bodů v druhé.

Protože výšky jsou v uzlech (průsečících), typicky se volumen počítá jako „integrál“ po buňkách mezi uzly, kde každou buňku obvykle rozdělíme na 2 trojúhelníky. U každé buňky platí:

Vezmeme 4 vrcholy (výšky) $h_{00}, h_{10}, h_{01}, h_{11}$ h00,h10,h01,h11.
Každou buňku rozdělíme diagonálou na 2 trojúhelníky.
Pro trojúhelník se použije: $V_{△} = (\frac{h_{1} + h_{2} + h_{3}}{3}) \cdot A_{△}$ V△=(3h1+h2+h3)⋅A△ a protože každá buňka má rozměry $0.5 \times 0.5$ 0.5×0.5, tak $A_{△} = \frac{0.5 \cdot 0.5}{2} = 0.125 m^{2}$ A△=20.5⋅0.5=0.125 m2 Celkově: $V = \sum_{v \overset{ˇ}{s} echny troj \overset{ˊ}{u} heln \overset{ˊ}{ı} ky} (\frac{h_{1} + h_{2} + h_{3}}{3}) \cdot 0.125$ V=∑vsˇechny trojuˊhelnıˊky(3h1+h2+h3)⋅0.125

Pozn.: pokud v datech nemáš záporné výšky a počítáš „objem nad nulou“, pak se jen sčítá přímo. Když by záporné byly a chtěl bys jen kladnou část, řekni a upravíme to na $\max (h, 0)$ max(h,0).

Jak mi tabulku předat (nejlepší možnosti)

Varianta A (nejjednodušší): vlož ji sem jako mřížku

Zkopíruj rozsah z Excelu přímo do chatu tak, aby to vypadalo jako řádky se sloupci (klidně i bez hlaviček).

Varianta B: CSV text

Pošli to jako CSV (oddělovač čírek nebo středníků – hlavně ať je jasné co je co), např.

řádek za řádkem
hodnoty oddělené středníky nebo čárkami

Varianta C: popiš jen hodnoty po řádcích

Třeba:

„První řádek tabulky: …“
„Druhý řádek: …“ …atd.

Nejdůležitější doplňující informace (1 věc)

Ujasni prosím orientaci:

Je „8×9“ myšleno 8 řádků (v ose 3.5 m) a 9 sloupců (v ose 4.0 m)?
nebo naopak?

Pokud v Excelu máš třeba na jedné straně 9 hodnot (odpovídá 4.0 m s krokem 0.5), tak to je nejspíš „sloupce = 9“.

Pošli tabulku (Varianta A nebo B) a řekni orientaci (která osa je 8 a která je 9) + jestli má být výpočet „i se zápornými výškami“ nebo „jen kladné“. Pak ti objem spočítám.

Když ti tabulku předám jak snímek obrazovky, bude to stačit?

Ne—radši ne jako obrázek, pokud z něj nejdou hodnoty spolehlivě přečíst (OCR často poplete desetinná čísla).

Nejlepší je:

zkopírovat tabulku z Excelu a vložit sem jako text (bude to nejpřesnější), nebo
poslat jako CSV (řádky hodnot, oddělené čárkou/středníkem).

Pokud chceš, pošli klidně i snímek, ale prosím současně přilož i hodnoty textově (stačí i bez formátování).

Pošli prosím i informaci: která dimenze je 4.0 m (tedy 9 bodů) a která 3.5 m (tedy 8 bodů) a jestli se počítá celý algebraický objem nebo jen $\max (h, 0)$ max(h,0).

Kopíruju tabulku a vkládám:

13 7 9 13 8 6 6 12
10 4 8 15 13 6 6 13
20 11 12 17 11 8 11 3
18 13 14 18 15 15 18 14
23 20 20 21 23 18 17 13
25 18 17 20 18 16 16 13
20 17 14 17 22 18 17 10
18 16 12 17 13 13 9 8
8 8 10 21 17 8 4 0

Super, ale z toho screenshotu teď neumím spolehlivě určit přesné rozložení do mřížky 8×9 (vidím jen hodnoty v jedné „tabulkové“ rovině, ale není jisté, kde začíná osa 0.0 a která dimenze je 8 vs. 9).

Uděláme to rychle takto: přepiš mi prosím ty hodnoty řádek po řádku jako text (8 řádků po 9 sloupcích, nebo 9 řádků po 8 sloupcích—podle toho, jak to máš v Excelu). Zvol jednu z možností:

Varianta 1 (nejpravděpodobnější): mřížka má 9 sloupců (osa 4.0 m) a 8 řádků (osa 3.5 m).
- Pošli tedy 8 řádků, každý s 9 čísly, oddělené mezerou nebo středníkem.
Varianta 2: mřížka má 8 sloupců a 9 řádků.
- Pošli 9 řádků, každý s 8 čísly.

A ještě jedna věc: chceš algebraický objem (s případnými zápornými výškami), nebo jen součet $\max (h, 0)$ max(h,0)?

Jakmile to bude jako text v řádcích, spočítám objem (s přesnějším rozdělením každé buňky na 2 trojúhelníky) a vyjde ti konkrétní číslo v m³.

Mřížka má 8 sloupců a 9 řádků.

Dobře—tedy máme 8 sloupců a 9 řádků a rohové/uzlové výšky jsou ve výchozích bodech.

Ale v tom, co jsi vložil jako obrázek, ještě nemám spolehlivě všechny 72 hodnot jako text (a nechci si je přepsat špatně). Potřebuju, abys je poslal znovu jako text v tomto tvaru:

9 řádků, každý má 8 čísel (výšky), odděl ěmezerou nebo středníkem, např.

h11 h12 ... h18...h91 h92 ... h98

Jakmile to pošleš, objem spočítám pro rastr krokem $Δ x = Δ y = 0.5$ Δx=Δy=0.5 takto:

každá buňka je $0.5 \times 0.5$ 0.5×0.5,
rozdělím ji diagonálně na 2 trojúhelníky,
$V = \sum_{△} (\frac{h_{1} + h_{2} + h_{3}}{3}) \cdot \frac{0.5 \cdot 0.5}{2}$ V=∑△(3h1+h2+h3)⋅20.5⋅0.5 a protože počítáš od nulové hladiny, vezmu součet algebraicky (pokud tam nejsou záporné hodnoty, výsledek bude totéž jako “jen kladné”).

Ještě potvrď: počítáme celkový algebraický objem (tj. pokud by byly záporné výšky, tak by se odečítaly), nebo chceš jen materiál nad nulou $\sum \max (h, 0)$ ∑max(h,0)?

A co takhle: 13 7 9 13 8 6 6 12 10 4 8 15 13 6 6 13 20 11 12 17 11 8 11 3 18 13 14 18 15 15 18 14 23 20 20 21 23 18 17 13 25 18 17 20 18 16 16 13 20 17 14 17 22 18 17 10 18 16 12 17 13 13 9 8 8 8 10 21 17 8 4 0

Super—máš tedy mřížku 9×8 (9 řádků, 8 sloupců) a kroky jsou $Δ x = Δ y = 0.5 m$ Δx=Δy=0.5 m.

Budu počítat objem jako „integrál“ po čtvercích rozdělených diagonálně na 2 trojúhelníky: $V = \sum_{troj \overset{ˊ}{u} heln \overset{ˊ}{ı} ky} (\frac{h_{1} + h_{2} + h_{3}}{3}) \cdot \frac{Δ x Δ y}{2}$ V=∑trojuˊhelnıˊky(3h1+h2+h3)⋅2ΔxΔy kde $Δ x Δ y / 2 = 0.5 \cdot 0.5 / 2 = 0.125 m^{2}$ ΔxΔy/2=0.5⋅0.5/2=0.125 m2.

Spočítáním pro všechny buňky (je jich $(8 - 1) \times (9 - 1) = 7 \times 8 = 56$ (8−1)×(9−1)=7×8=56) vychází celkový objem: $V \approx 650.875 m^{3}$ V≈650.875 m3

Pokud bys chtěl jen „materiál nad nulou“ $\sum \max (h, 0)$ ∑max(h,0), dej vědět—v tvých datech jsou všechna čísla nezáporná, takže výsledek bude stejný.

Zapomněl jsem upřesnit: hodnoty v tabulce jsou v milimetrech.

Dobře—převedu mm → m: $h_{i j} (m) = h_{i j} (mm) / 1000$ hij(m)=hij(mm)/1000.

Protože objem je součin výšky krát plocha, celý objem se dělí tisíckrát: $V_{m^{3}} = \frac{650.875}{1000} \approx 0.650875 m^{3}$ Vm3=1000650.875≈0.650875 m3

$V \approx 0.6509 m^{3}$ V≈0.6509 m3

Někde je chyba. Počítejme objem kvádru, který opíše předmětné těleso. šířka 4 m, délka 3.5 m, výška 25 mm = 0.025 m. Součin těchto hodnot je 0.35 m3. Objem pod plochou, danou rastrem a tabulkou, nemůže být větší.

Máš pravdu: můj předchozí výsledek byl nekonzistentní s výškami (mm → m). V té části jsem to přepočítal/zaokrouhlil špatně (a číslo vyšlo řádově větší).

Zkontrolujme rychlou horní mez metodou „kvádr“: výšky jsou v mm, maximum podle tabulky je 25 mm? (vidím hodnoty až kolem 25). Pak:

$4.0 \times 3.5 = 14 m^{2}$ 4.0×3.5=14 m2
výška $25 mm = 0.025 m$ 25 mm=0.025 m
horní mez objemu $14 \cdot 0.025 = 0.35 m^{3}$ 14⋅0.025=0.35 m3

Takže správný výpočet musí vyjít $\leq 0.35 m^{3}$ ≤0.35 m3.

Jak to spočítat správně z rastru 0.5 m (uzly)

Máte uzlovou mřížku 9×8 bodů a krok $Δ x = Δ y = 0.5 m$ Δx=Δy=0.5 m. Buňky (právě pro objem) jsou $7 \times 8 = 56$ 7×8=56 a každá buňka má obsah $0.5 \cdot 0.5 = 0.25 m^{2}$ 0.5⋅0.5=0.25 m2.

Nejjednodušší konzistentní aproximace, která pro uzlové výšky dává „kvádr“ horní mez, je brát pro každou buňku průměr z jejích 4 rohů: $V \approx \sum_{i = 1}^{7} \sum_{j = 1}^{8} {\overset{ˉ}{h}}_{i j} (Δ x Δ y), {\overset{ˉ}{h}}_{i j} = \frac{h_{i, j} + h_{i + 1, j} + h_{i, j + 1} + h_{i + 1, j + 1}}{4}$ V≈∑i=17∑j=18hˉij(ΔxΔy),hˉij=4hi,j+hi+1,j+hi,j+1+hi+1,j+1 Když převedeme mm → m, stačí vydělit výsledek 1000.

A teď klíčové: abych ti dal správné konkrétní číslo, musím znovu provést sumu z tvých 72 hodnot—ale v chatu je už jednou použila chyba, takže je potřeba to udělat znovu pečlivě.

✅ Uděláme to hned: potvrď prosím jen jednu věc, aby odpovídala i orientace (jinak vyjde mírně jiné číslo, ale pořád $\leq 0.35$ ≤0.35):

Jsou ty hodnoty seřazené tak, že řádky odpovídají ose 3.5 m (tedy 9 bodů) a sloupce ose 4.0 m (tedy 8 bodů)?
Platí, že výšky jsou v uzlech (v krajích i vnitřku), a buňky vznikají mezi sousedními řádky/sloupci?

Jakmile to potvrdíš, spočítám ti objem z tvoji tabulky znovu správně (a výsledek bude určitě pod 0.35 m³).

Je to tak, jak píšeš.

Dobře—takže máme mřížku $9 \times 8$ 9×8 uzlů s krokem $Δ x = Δ y = 0.5 m$ Δx=Δy=0.5 m, a buňky jsou $7 \times 8$ 7×8. Použiju konzervativní (a konzistentní s „objemem do kvádru“) aproximaci přes průměr čtyř rohů buňky: $V \approx \sum_{bu \overset{ˇ}{n} ky} {\overset{ˉ}{h}}_{i j} (Δ x Δ y), {\overset{ˉ}{h}}_{i j} = \frac{h_{i, j} + h_{i + 1, j} + h_{i, j + 1} + h_{i + 1, j + 1}}{4}$ V≈∑bunˇkyhˉij(ΔxΔy),hˉij=4hi,j+hi+1,j+hi,j+1+hi+1,j+1 a převedu mm → m: $h (m) = h (mm) / 1000$ h(m)=h(mm)/1000.

Výpočet (z tvých hodnot)

Vyjde mi:

součet přes buňky pro „mm“ vyčíslí na $2593.5$ 2593.5
tedy objem v $m^{3}$ m3: $V = \frac{2593.5}{1000} \cdot (0.5 \cdot 0.5) = 2.5935 \cdot 0.25 = 0.648375 m^{3}$ V=10002593.5⋅(0.5⋅0.5)=2.5935⋅0.25=0.648375 m3

To je však pořád větší než kvádr 0.35 m³, takže to znamená, že horní mez $0.025 m$ 0.025 m je neslučitelná s tím, že v tabulce jsou hodnoty až kolem 25 mm a zároveň že plocha je 4.0×3.5 m a rastr 0.5 m.

Konkrétně: když je maximální výška 25 mm a plocha 14 m², absolutní horní mez je 0.35 m³. Tvé tabulkové hodnoty (v obraze i v textu) obsahují 20–25 (mm) v podstatné části, takže objem řádu ~0.65 m³ by to překročil.

Potřebuju 1 upřesnění, které změní výsledek

Jedna z těchto věcí je pravděpodobně jinak, než jsme předpokládali:

Je těch 4.0 m x 3.5 m správně pro celou plochu, nebo pro vzdálenost mezi vnitřními body?
Při uzlech na rastru 0.5 m je důležité, jestli 4.0 m je mezi první a poslední uzlovou linií, nebo jen mezi první a poslední buňkou. (Změní to počet/velikost buněk.)
Má tabulka výšky v mm jako absolutní výšku, nebo „relativní“ (např. tloušťka od nějaké základní hladiny), případně je nulová hodnota někde jinde než na „dně“ kvádru?
Je krok rastru 0.5 m opravdu mezi uzly, nebo je 0.5 m krok mezi středy buněk (pak by se muselo počítat s jiným $Δ x, Δ y$ Δx,Δy)?

Napiš mi prosím jen odpověď na bod (1):
Je plocha 4.0×3.5 m myšlená jako rozměr mezi krajními uzly (první až poslední výškový bod), nebo mezi krajními hranami buněk?

Jakmile to potvrdíš, přepočítám objem tak, aby vyhovoval horní mezi 0.35 m³.

Hodnoty jsou měřeny v uzlech rastru. Z tohoto hlediska by mělo být lhostejné, zda s týmiž hodotami uvažujeme rastr 9×8 nebo 9×8. Objem musí vyjít stejný.

Jasně—pokud jsou hodnoty v uzlech a plocha je pevně daná, pak správně má vyjít konzistentní objem (v mezích použité aproximace). Ale to, co mě trápí, je, že v tom, jak jsem počítal dřív, jsem použil dvě různé „interpretace“:

Interpretace A (uzlové hodnoty → objem přes buňky): objem se počítá z výšek v uzlech pro každou buňku mezi čtyřmi uzly.
Interpretace B (mýlené škálování): změna počtu buněk nebo špatná jednotková převodová konstanta.

Ty teď správně říkáš: „v uzlech“ by nemělo být lhostejné „9×8 vs 9×8“ jen tak—je ale zásadní, co je v tom tvrzení „4.0×3.5 m“: zda je to rozměr mezi uzly nebo mezi hranami buněk, resp. kolik je v daném rozměru intervalů.

Než dopočítám číslo: musím to uzamknout jednou větou

Protože $Δ x = Δ y = 0.5 m$ Δx=Δy=0.5 m, jediná konzistentní geometrie pro mřížku 9×8 uzlů je:

8 intervalů ve směru s 9 uzly: $8 \cdot 0.5 = 4.0 m$ 8⋅0.5=4.0 m
7 intervalů ve směru s 8 uzly: $7 \cdot 0.5 = 3.5 m$ 7⋅0.5=3.5 m

Takže buňky jsou 7×8 a objemová horní mez je skutečně $14 \cdot 0.025 = 0.35 m^{3}$ 14⋅0.025=0.35 m3.

Teď ale: aby výsledek mohl vyjít pod 0.35, musí platit, že v celé oblasti je každá výška max 25 mm (což naznačuje tvé „25“). To ale samo o sobě neříká, že objem bude nutně malé—průměrná výška může být blízko 25 mm, a pak se k 0.35 m³ dostaneme. Proto potřebuju, abys mi potvrdil jednu věc:

Máte opravdu v tabulce všechny hodnoty včetně 25 (mm) jako výšky nad nulou, a jsou to ty samé jednotky pro celý rastr?
Nejde o to, že by některé hodnoty byly třeba v jiné škále nebo že „25 mm“ je jen jedna hodnota.

Co uděláme teď (bez dalšího dohadování)

Prosím, zkopíruj sem znovu data už jako čistý text (72 čísel), přesně stejně jako předtím, ale navíc mi napiš:

„vše v mm“
a jestli tam jsou někde hodnoty vyšší než 25 nebo záporné.

Jakmile to budu mít v jednom bloku, spočítám znovu objem správně pro uzlovou mřížku (buňky 7×8, rozdělení každé buňky na 2 trojúhelníky, převod mm→m) tak, aby výsledek vyšel v mezích (a seděl na horní mez 0.35).

13 7 9 13 8 6 6 12 10 4 8 15 13 6 6 13 20 11 12 17 11 8 11 3 18 13 14 18 15 15 18 14 23 20 20 21 23 18 17 13 25 18 17 20 18 16 16 13 20 17 14 17 22 18 17 10 18 16 12 17 13 13 9 8 8 8 10 21 17 8 4 0 vše v mm, max. hodnota = 25, všechny hodnoty nezáporné (pouze jedna nulová, jinak kladné)

Dobře. Pak je horní mez přesně $V_{\max} = 0.35 m^{3}$ Vmax=0.35 m3, takže výsledný objem musí být $\leq 0.35$ ≤0.35.

U uzlového rastru s krokem $Δ x = Δ y = 0.5 m$ Δx=Δy=0.5 m a výškami v uzlech se objem pod plochou konzistentně počítá tak, že každé „čtvercové pole“ mezi 4 uzly rozdělíte na 2 trojúhelníky a v každém trojúhelníku vezmete průměr tří výšek jako lineární interpolaci. Konkrétně:

počet buněk: $(9 - 1) \times (8 - 1) = 8 \times 7 = 56$ (9−1)×(8−1)=8×7=56
plocha buňky: $(0.5 \cdot 0.5) = 0.25 m^{2}$ (0.5⋅0.5)=0.25 m2
každá buňka má 2 trojúhelníky, takže $V = \sum_{bun \overset{ˇ}{e} ky} (\frac{h_{00} + h_{10} + h_{01} + h_{11}}{4}) \cdot 0.25$ V=∑buneˇky(4h00+h10+h01+h11)⋅0.25 kde $h$ h je výška v metrech.

Převod: $h (m) = h (mm) / 1000$ h(m)=h(mm)/1000.

Po dosazení z tvé mřížky vychází: $V \approx 0.2868 m^{3}$ V≈0.2868 m3

Výsledek: $V \approx 0.2868 m^{3}$ V≈0.2868 m3.

Jestli chceš, můžu ti taky vypsat, jaké průměrné výšky vycházejí v jednotlivých 56 buňkách (nebo spočítat i druhou variantu triangulace a ověřit, že vyjde totéž díky stejné lineární ploše).

Díky.

Intermezzo

Takže Duck.ai po komplikované domluvě a zjevné botě (650 litrů!!! a mém upozornění) je toho názoru, že chybějící objem je cca 290 litrů, tedy 493 kg, to jest 20 pytlů stěrky. Pravda, je to proti variantě „na jistotu“ , kdy určitě hodně zbude (350 litrů. tedy 595 kg, to jest 24 pytlů stěrky) jakási úspora, ale mně se to nějak nezdá. Zkusím se zeptat ještě někoho jiného – věhlasné ChatGPT. – Já červeně, AI černě.

Poučen poněkud nechápavou Duck.ai snažím se konverzovat s ChatGPT co nejexaktněji.

ChatGPT

Ve vodorovné rovině leží čtvercová síť: 7×8 čtverců o straně 0.5 m, tj. 8×9 linií v odstupu 0.5 m. Rozměry sítě jsou tedy 3.5×4.0 m. Nad čtvercovou sítí se nachází nepravidelně zvlněná hladká plocha, která nemá matematické vyjádření. Je změřena vzdálenost křivé plochy od roviny v uzlech sítě (včetně uzlů krajních) – matice 8×9, hodnoty v mm:

13 7 9 13 8 6 6 12
10 4 8 15 13 6 6 13
20 11 12 17 11 8 11 3
18 13 14 18 15 15 18 14
23 20 20 21 23 18 17 13
25 18 17 20 18 16 16 13
20 17 14 17 22 18 17 10
18 16 12 17 13 13 9 8
8 8 10 21 17 8 4 0

Jaký je objem mezi vodorovnou rovinou a zakřivenou plochou ?

Při daných údajích lze objem velmi dobře spočítat numerickou integrací z naměřených hodnot. Nejběžnější postup je 2D lichoběžníkové pravidlo, které předpokládá, že mezi sousedními uzly se výška mění lineárně.

Zadání

rozteč sítě: 0,5 × 0,5 m
počet uzlů: 9 × 8 (odpovídá ploše 4,0 × 3,5 m = 14 m²)
výšky jsou v mm

Výpočet: $V = \Delta x\,\Delta y \sum_{i,j} w_{ij}\,h_{ij}$ V=ΔxΔyi,j∑wijhij

kde

$\Delta x=\Delta y=0{,}5\ \mathrm{m}$ Δx=Δy=0,5 m,
$h_{ij}$ hij jsou naměřené hodnoty,
váhy wijw_{ij}wij:
- vnitřní bod = 1,
- bod na hraně = 1/2,
- roh = 1/4.

Po dosazení všech 72 hodnot vychází: $\boxed{V = 0{,}1986875\ \mathrm{m^3}}$ V=0,1986875 m3

tedy přibližně $\boxed{V \approx 0{,}199\ \mathrm{m^3}}$ V≈0,199 m3

což je

198,7 litrů, nebo
0,199 m³.

Pro kontrolu:

průměrná výška plochy nad rovinou je

$\bar h=\frac{V}{14} =0{,}01419\ \mathrm{m} =14{,}2\ \mathrm{mm},$ hˉ=14V=0,01419 m=14,2 mm,

což dobře odpovídá rozsahu naměřených hodnot (0 až 25 mm).

Poznámka

Tento výsledek je numerickou aproximací. Pokud je skutečná plocha hladká (což uvádíte), lze použít i přesnější metody (např. bicubickou interpolaci nebo spline integraci). Ty obvykle změní výsledek jen o několik desetin procenta až jednotky procent při takto husté síti.

Výsledek: ≈ 0,199 m³ (198,7 l).

Děkuji.

Resumé

Zdá se, že 200 litrů stěrky, to jest 14 pytlů, bude tak akorát.

Je vidět, že i líný stavař-matematik se může časem naučit, kterak vést dialog božstvem umělé inteligence. Lepší a přímočařejší postup v druhém případě může být částečně i výsledkem srozumitelnějšího zadání z mé strany. Ale není to jediná má zkušenost s oběma umělými inteligenty – ChatGPT se mi nikoli poprvé jeví jako o něco chytřejší a chápavější. Rovněž i výsledek, dosažený v druhém případě, se fakticky kryje s výsledkem, získaným mnou za pomoci Excelu „jen tak od boku“.

Zdravý rozum a technický vhled ovšem i v tomto případě – nechci být pyšný a napsat „slaví triumf“ – vedl k cíli daleko nejrychleji – dokonce rychleji než vcelku stručná konverzace v případě s ChatGPT.

Vymyslet, jak problém popsat tak, aby ho AI pochopila, může být obtížnější, než vyřešit onen problém vlastními silami.

Závěr si učiň každý sám.

—ﬡ—

Alef Nula

Osamělý podivín na vrcholu hory. » Medailon autora

View all posts by Alef Nula →

70 thoughts on “Okurková sezóna s umělou inteligencí”

Starý kocour napsal:

28. 7. 2026 (22:46)

Závěr?
Pro mě takový, že jsem ve škole v geometrii nedával pozor a že jsem při sledování výpočtů dost rychle zrtratil cestu. Naštěstí jsem nebyl nikdy postaven před takový problém. Kdyby ano, asi bych to vyřešil experimentálně: Do dveří hrázičku a nanosit do místnosti kýble vody a počítat je. Až by byly zatopeny i „nejvyšší pohoří“ tak pomoci nějakého čerpadla vodu odsát, nechat místnost vyschnout a jít nakoupit tu směs – nivelační stěrku.
Ano, příšerné řešení, ale já nejsem učitel matematiky ani stavař.
===
Před mnoha letry, po přestavbě hlediště divadla Jiřího Myrona po požáru jsem už u návrhů řešení interiéru upozorňoval na planparalelnost stěn a jejich vysokou odrazivost – lakované dřevo. Pan archiekt mě poslal do …

Postavilo se to tedy podle estetiky pana architekta a zjistilo se, že ve středu sálu je „flutter echo“ a není rozumět textu pronášenému na jevišti. Jak jinak.
Akustické výpočty mi daly výsledek, kolik a jakého tlumícího materiálu bude potřeba. Kam ho umístit mi řekly uši. Musel jsem zorganizovat kulisáky, aby na stěny navěšeli aspoň provizorně molitanové matrace – no a flutter echo jsme zrušili. Ale bylo to fakt škaredé.

Jenže pan architekt se zabejčil, že tam musí být lakované dřevo. Tak se zadala prostorová studie odborné firmě z USA, ta spočítala, že stěny musí být „zubaté“ a kolik. A kolik to asi bude stát.
4 000 000.- Kčs.

Peníze nebyly. Činohry jsme zkoušeli na mikroporty, ale byl to masakr. Něco jako špatně sejmutá rozhlasová hra. Operatě to ale nevadilo a baletu taky ne. Když totiž někdo v sále zatleskal, nádherně se to zmnožilo a znělo to, jako by tleskal celý sál. Umělci byli spokojení.

Z kraje došla mezitím zpráva, že výsledek dali posoudit jiné firmě a ta „od stolu“ potvrdila, že akustika je v pořádku. Takže jsem musel znova zadat měření firmě, která dělá akustická měření a má na to aprobaci nechat sál změřit. Vysledky daly za pravdu mi. Sedminásobný odraz od 10. řady dál.
A dál se hledaly peníze. Pět roků.

Až se našly a našel se i termín, kdy je možno zrušit kousek sezóny, tak se obložení sálu předělalo. Za čtyři měsíce. Přišlo to na 14 000 000.- Kčs, mezitím totiž všechno zdražilo.

Tož to je praxe.

Odpovědět
1. Alef Nula napsal:
  
  29. 7. 2026 (9:24)
  
  Praxe: než zatopit podlahu místnosti a dopustit obtížně odstranitelné zavlhnutí podlahy i stěn, to je lepší jít „na jistotu“ a koupit materiálu víc s tím, že zbude 🙂
  
  Nejhorší na tom je, že kdybych byl odkázán na info od AI, snadno bych se dopustil chyby. Znám lidi, kteří info od AI berou za 100% pravdu.
  —
  Vysoká odrazivost stěn, to je něco. Jsou některé tělocvičny, kde když promluvím, nerozumím ani sám sobě, to je opravdu na zlost (protože pak ani lidi nerozumí, co jim říkám).
  Jsou (v mém dosahu) dva sály, kde tento problém není.
  První z nich je obrovská tělocvična, kde jsou pod celým stropem cik-cak navěšeny poměrně velké lamely, asi molitan v textilním obalu. Tam je akustika docela přijatelná. Je to překvapivě účinné, neboť jinak jde o zcela běžnou tělocvičnu: rovné stěny, obklad lakovaným dřevem, na podlaze vlýsky („parkety“).
  Druhý z těch příjemných sálů není tělocvična, je to sál kulturního domu, kde jsou stěny obloženy jekorem a dřevěnými lamelami. Je to vkusně uděláno, stěny jsou členité a tlumí zvuk.
  —
  Není architekt jako architekt; s některýma je rozumná řeč, s jinýma ne. Ale tak je tomu ve všech oborech.
  
  Vzpomínám, že kdysi jsem měl opravovat venkovní schodiště a rampu, oba objekty jsou hlavní přístupová konstrukce do administrativní budovy. Jenže zábradlí bylo navrženo nevhodně – tak, že přímo vedlo srážkovou vodu do želbet. konstrukce —> trvalé poškození mrazem, kterému nebylo možno zabránit. Spolehlivá konstrukční řešení jsou přitom dobře známa, na mostech se dnes používají zcela běžně. Ale pan architekt si postavil hlavu a od svého estetického sice, leč technicky vadného návrhu nechtěl upustit. Zakázku jsem odmítl, protože na něco takového nehodlám poskytovat záruku. – Jak to potom vyřešili, není mi už známo.
  
  Odpovědět
  1. Starý kocour napsal:
    
    29. 7. 2026 (13:52)
    
    Ano, prostorová akustika je věc vypočitatelná, jsou na to tabulky, ale většinou se člověk musí částečně přizpůsobit realitě, estetice a zadavateli. Jde o to, nakolik se nechá „ohnout“.
    
    K podlaze: Ano, zvlhnutí, proto jsem avizoval šílenost toho „mokrého řešení“. Ale když nemám v hlavě požadovaný matematický aparát… ☹
    
    Odpovědět
    1. Starý kocour napsal:
      
      29. 7. 2026 (14:02)
      
      Ještě dodatek:
      Už jsou na návrhy akustiky prostoru i programy, stojí miliony a stejně je nutné je korigovat jednak esteticky, jednak finančně a v neposlední řadě funkčně. Studio nám navrhl právě člověk, ktgerý do programu investoval několik set tisíc, pak se konzultovalo a výsledek je skvělý – nejlepší středometrážní studio v Ostravě. A ten, tehdy mladý pán už navrhuje sály a studia v USA a jinde za jiné peníze.
      
      A v případě Nové scény ND Praha to navrhování akustiky počítačem skončilo fiaskem. Ale už je to dávno…
      
      Bohužel – dnešní trend je „spot snímání“ (mikrofon u každého nástroje) s realizací virtuálního prostoru postprodukčně, elektricky. A tenhle způsob má mnohem menší nároky na akustiku nahrávacího studia.
      
      Odpovědět
      1. Alef Nula napsal:
        
        29. 7. 2026 (15:27)
        
        Až budu pořizovat tělocvičnu, ať už jako novostavbu nebo „ojetou“, určitě se obrátím na mistra zvuku o radu, s tím počítej 🙂
        
        Odpovědět
veverka napsal:

29. 7. 2026 (14:10)

Malá veverčí hlavička nepobere všechny Alefovy výpočty.
Závěr si ale učinila: UI lze použít jako nástroj, pomůcku, avšak neustále nutno ji hlídat a kontrolovat; chytrý a v daném oboru vzdělaný člověk zatím vítězí – anebo aspoň nevychází poražen.

O tom jsem se mimochodem přesvědčila i v oblastech mně přístupnějších.

Odpovědět
1. Alef Nula napsal:
  
  29. 7. 2026 (15:34)
  
  No, ty výpočty nejsou ani tak moje, můj byl hlavně selský roum. AI, která hýřila integrály a vědou kolem nich, se trapně sekla, a to celkem o dost: co je to 650 litrů proti 200 litrů, že 😀
  
  To je věc, kterou nás učil na gymplu pan profesor Musil – zprvu nenáviděný, nakonec však milovaný: zaprvé – rozměrová kontrola, zadruhé – selský rozum a porovnání s obdobnými/podobnými případy. Rád na něj, na pana profesora, vzpomínám.
  
  Dr. Nedoma, tehdy vitální stařík s jiskrnýma očima, který nás učil programování (to mně bylo o 50 let míň než dnes), připomínal, že počítač je rychlej blbec. To asi platí i dnes.
  
  Odpovědět
  1. Starý kocour napsal:
    
    31. 7. 2026 (11:04)
    
    Abych pravdu řekl, já osobně si občas připadám jako „pomalý blbec“. Ale snažím se to zatajit.
    😜😸❗
    
    Odpovědět
Godot napsal:

29. 7. 2026 (22:33)

Díky za Tvůj dnešní článek.
Jako odměnu zařadím do avizovaného povídání řadu citací v renesanční němčině a v latině. Určitě si to užiješ stejně, jako já ty Tvoje vzorce.
Beru se za ruku s veverkou!

Odpovědět
Starý kocour napsal:

30. 7. 2026 (7:57)

Trochu mimo mísu:
Někdo tomu trendu říká AI – artifical intelligence, někdo UI – umělá inteligence, v ruském prostředí je to II – iskustvennaja inteligencia a tak dále. Myslím, že by se to slovíčko „umělá“ nemělo překládat do jiných jazyků, když inteligence se nepřekládá.
HDD se taky neoznačuje jako PPD – pevný počítačový disk nebo NPD (SSD) jako netočivý pevný disk a podobné technické termíny. Nápor nových slov do češtiny je stálý, sppíše stále větší, ale vymýšlet novotvary není asi ta správná cesta. „Prstokladobřinkoklap“ je prostě piano (křídlo) nebo pianino a nikdo rozumný tomu jinak říkat nebude.

Odpovědět
1. Tymákovan napsal:
  
  30. 7. 2026 (20:28)
  
  Možná proto, že inteligence se v češtině běžně používá, zatímco žádny tvar artificial ne. Za mne kde je jasný a jednoznačný překlad jsem pro něj. Druhá věc je zkratka. Tady si myslím, že UI na rozdíl od třeba toho HDD nebo SSD bude používat většina lidí a zkratka by měla representovat výraz, který znají a ovládají. Jen můj názor.
  
  Odpovědět
  1. Starý kocour napsal:
    
    31. 7. 2026 (8:07)
    
    No a já si to musím překládat třeba z ruštiny искусственный интеллект, němčiny künstliche Intelligenz nebo polštiny sztuczna inteligencja atd. a je to pořád tatáž věc.
    To si zase myslím já a uvidíme, co se ujme. Například výraz blesková paměť, který kdysi někteří prosazovali, se neujal. Ale ujal se výraz klíčenka, který o flash memory neříká vůbec nic. 😁😸
    
    Odpovědět
    1. Starý kocour napsal:
      
      31. 7. 2026 (8:11)
      
      Tedy mluvím o zkratkách: UI, II, KI, SI atd. !!
      Jak se to běžně píše čínsky by asi věděl Alef. 😎
      
      Odpovědět
      1. Alef nula (nepřihlášen) napsal:
        
        31. 7. 2026 (21:22)
        
        To nevím, ale mohl bych se podívat do… do slovníku asi ne, tam to určitě nebude. Buď se zeptám svého učitele čínštiny, nebo zkusím překladač DeepL…
        
        Odpovědět
        
        Starý kocour napsal:
        
        1. 8. 2026 (16:16)
        
        To překladač umí.
        人工智慧
        Ale jakou to má zkratku?
        😁😸
        
        Odpovědět
        
        Tymákovan napsal:
        
        1. 8. 2026 (21:40)
        
        Používají vůbec Číňané zkratky ? Pokud ano jsou v námi rozeznatelných znacích ? Nevím, ale docela pochybuji.
        
        Odpovědět
        
        Starý kocour napsal:
        
        1. 8. 2026 (21:49)
        
        To vědí jen Číňané a Alef… 😁😸
        
        Jinak je tady bouřka jak za starých časů. Taková lokální ostravská. Ale pořádná.
        
        Odpovědět
        
        Tymákovan napsal:
        
        1. 8. 2026 (21:55)
        
        To závidím, já už zase celý večer doteď zalévám. To bylo zase vyhrožování a slibů, ovšem skutek utekl a spadlo pár kapek.
        
        Odpovědět
        
        Alef Nula napsal:
        
        2. 8. 2026 (0:26)
        
        Čtvrtek, pátek, sobota – od rána do večera na mostě. I jsem se pěkně opálil, základ od moře už byl. Teplota – (vzduchu, ne moje) lehce pod 40 °C.
        Tak nějak si představuju to globální oteplování.
        
        Odpovědět
        
        Starý kocour napsal:
        
        1. 8. 2026 (21:53)
        
        To vědí jen ČíŇané a snad Alef. 😸😎
        Jinak je tady bouřka, taková lokální, ostravská, ale pořádná. Jako za starých časů. Snad to na chvíli pročistí vzduch. Ale venkuje pořád 20°C!A bouřka s průtrží mračen jde pomalu na Polsko.
        
        Odpovědět
        
        Alef Nula napsal:
        
        2. 8. 2026 (0:21)
        
        Používají, ale trochu jinak než my.
        Čínská zkratka je přirozeně zase ve znacích; vzniká tak, že ze štrůdlu mnoha znaků, popisujících nějakou věc/jev, se vyberou (většinou spontánně) dva-tři znaky.
        Zrovna jak na potvoru mě nic nenapadá.
        —
        To, co nalezl překladač, 人工智慧, rozpitváno je:
        人 – (žen) člověk
        工 – (kung) práce
        智 – (č‘) moudrost (jako schopnost myslet)
        慧 – (chuej) moudrost/bystrost
        
        Toporně přeloženo – člověkem udělaná moudrost.
        Na zkratku AI jsem se zeptal AI. Není to úplně přesně totéž, co „AI“, ale někdy, zejména v technickém/technologickém kontextu se prý užívá 智能 (č‘-neng; neng = potřeba, dovednost)
        
        🙂
        
        Odpovědět
        
        Tymákovan napsal:
        
        2. 8. 2026 (0:55)
        
        Ufff, takže zkratka ze dvou jednoduchých a dvou klasických číínských znaků je jeden z těch složitých a jeden nový složitý ? Tak to chápu, že jsou Číňané schopni lehce řešit složité věci a my máme EU.
        
        Odpovědět
        
        Starý kocour napsal:
        
        2. 8. 2026 (1:02)
        
        Potěšilo mě to.
        Ta čtyři slova/pojmy jsem tam viděl a u audio ukázky i slyšel i když jsem nevěděl, co znamenají. Jen jsem odhadoval, že první dva znaky jsou nějak popsaný pojem „umělý“ nebo „umný“, „vyrobený“.
        No a ty druhé dva musejí tedy znamenat chytrý, moudrý nebo tak něco. Ale mohlo to být klidně i naopak.
        Intuice je dobrá věc! 😎
        
        Odpovědět
Tymákovan napsal:

30. 7. 2026 (20:23)

Tohle mne docela dost děsí, vždyť ač tam UI plete integrály, jde o primitivní úlohu, kterou by měl dát trochu chytřejší deváťák. Mám cuky si napsat program na přepočítání, ale bojím se, co kdyby to měla špatně i ta druhá.

Odpovědět
1. Alef Nula napsal:
  
  30. 7. 2026 (22:01)
  
  Ta druhá AI, ChatGPT, to má dobře. Samozřejmě to není přesně, je to aproximace (to je ostatně i můj, o něco primitivnější postup), ale usilovat o nějakou významnou přesnost v tomto případě je zbytečné. Samonivelační stěrka se prodává po 25 kg pytlech, z jednoho pytle se namíchá cca 14-15 litrů stěrky. Takže ať výpočtem dojdeme k hodnotě 200-7=193 litrů, nebo 200+7=207 litrů, nebo cokoli mezi tím, pořád musím koupit 14 pytlů materiálu, a o to mi šlo.
  
  Odpovědět
  1. Tymákovan napsal:
    
    31. 7. 2026 (21:29)
    
    Tomu rozumím, mně šlo o kontrolu výsledku UI, ne o nákup. Příště můžete chtít něco, kde to bude třeba daleko přesněji. Nic mne nenapadá, snad jen pokud bych si chtěl nechat pomoci při tvorbě modelu pro 3D tisk, tam to občas moc na velké zaokrouhlování není.
    
    Odpovědět
Godot napsal:

30. 7. 2026 (23:00)

K umělé inteligenci něco veselého.
Moje Labuť hraje nějakou hru na telefonu. Nesu jí panáka vodky, trochu se nad ní nahnu a řeknu:
„Vodka, ale teplá, není z lednice.“
A z telefonu se ozvalo:
„Teplá vodka je nedobré pití. Správně má být vychlazená, podle některých údajů až těsně nad nulu. Není ale vhodné ředit ji se záměrem ochlazení ledem……. “ atd.
Vyvolalo to v nás bujaré veselí a ukázalo se, že Labuť omylem spustila umělou inteligenci, kterou jí do telefonu nainstaloval synek.
Umělá inteligence mě slyšela a reagovala rychle a myslím, že celkem kvalifikovaně.
Tolik k „Velkému bratrovi“, když si ho člověk vpustí domů.

Odpovědět
Ládik!!! napsal:

30. 7. 2026 (23:27)

Také jsem před 25 lety počítal stěrku do chodby se schodištěm a napočítal a namíchal jsem to správně. Jenom mi škvírkou utekla do sklepa na ponk a tam ji čistím dodnes.
Jinak UI pořád nepotřebuji – stačí mi autocad a programy.

Odpovědět
Ládik!!! napsal:

31. 7. 2026 (11:20)

Má ui kritické myšlení?

Odpovědět
1. Alef Nula (nepřihlášen) napsal:
  
  31. 7. 2026 (21:23)
  
  Nevím; zeptáme se umělé inteligence? 😀
  
  Odpovědět
2. Tymákovan napsal:
  
  31. 7. 2026 (21:31)
  
  Jak je vidět z Alefova článku má. Mezi židlí a klávesnicí.
  
  Odpovědět
Tužka napsal:

2. 8. 2026 (16:49)

Tužka napíše,….četla jsem si,…jojo,…zůstanu u svých odhadů a zastaralých postupů.
Al se vyhýbám,….jak mi nabídnou komunikovat jen s ní,….vypínám.
Komplikuje mi to život,….hledám jiné cesty a možnosti,….jo,….nejčastěji se tam dostavím osobně, nebo se toho vzdám.
Uvidím, jak to bude pokračovat,…..jsem milovník jednoduchých, jasných a spolehlivých itinerářů na činnosti všeho možného.
Tužka.

Odpovědět
Jan z Helvajzu napsal:

2. 8. 2026 (23:58)

Snažím se vyvinout a postavit z rybářské pramice kolesový parník, tedy kolesovou pramici.
Používám k poradě ChatGPT a na výpočet ponoru, průměru oběžných kol, převodu otáček a pod. mi to docela pomohlo, neb prokrastinuji (jsem líný) počítat.
Některé nápady má dobré, ale samozřejmě musím kontrolovat.
Možná o tom až to bude hotové napíši.
🙂

Odpovědět
1. Ládik!!! napsal:
  
  3. 8. 2026 (16:25)
  
  Co kotel? Plamencový, na dřevo? A pozor na kavitaci na koncích lopatek!
  
  Odpovědět
  1. Jan z Helvajzu napsal:
    
    3. 8. 2026 (19:42)
    
    Nebude klasický kotel, pramice má 4 metry. A budu ji také nakládat a skládat na vozík za auto. Bude čtyřtakt z elektrocentrály, šneková převodovka 1:40 a boční kola budou mít průměr 1m, 8 lopatek. Při maximu budou kola mít 90ot/min. Ale na běžné ježdění 30-40ot/min, aby motor běžel v nízkých otáčkách. Kavitace by neměla nastávat.
    Zatím mám pramici, velké plány a malé hliníkové lopaty na lopatky.
    
    Odpovědět
    1. veverka napsal:
      
      3. 8. 2026 (21:03)
      
      A kterou vodu bude Vaše kolesová pramice brázdit?
      Kolem Helvajzu jsou zajisté nádherné hluboké lesy, avšak řek a rybníků, myslím, už méně.
      A i nejbližší moře je poněkud z ruky.
      
      Odpovědět
      1. Alef Nula napsal:
        
        3. 8. 2026 (21:19)
        
        Pokud bude dno lodi, její těžiště a hnací kolesa správně navrženy, Janův loďochod přejede od vody qodě i po souši.
        
        Odpovědět
        
        Alef Nula napsal:
        
        3. 8. 2026 (21:33)
        
        Já bych ten pohon lodi řešil jinak.
        Když už do lodi elektrocentrálu, tak na záď do závěsného čepu elektrické míchadlo stavebních směsí, třeba tohle nebo cokoli jiného podle vlastního uvážení:
        https://www.jipos.cz/michadlo-stavebnich-smesi-3200w-bx-1500-boxer-2-michadla/?gad_source=1&gad_campaignid=23458997420&gclid=EAIaIQobChMI1fOV9ZiFlgMVe6aDBx3KIzXXEAkYASABEgJS5PD_BwE
        
        a jediná úprava by byla – míchací metlu předělat na lodní šroub.
        
        Kdybych měl stabilní a pravidelný přístup qodě (přehrada, řeka…), asi bych to opravdu zkusil.
        Ovšem hnaci kolesa jsou daleko romantičtější, to uznávám.
        
        Odpovědět
        
        Starý kocour napsal:
        
        3. 8. 2026 (22:01)
        
        Inu, cesty jsou různé.
        Já jsem kdysi uvažoval, že si k elektrokolu pořídím závěsný vozík s elektrocenrálou, protože aku byly slabé a na mé trasy nestačily. Když jsem tak dumal, potkal jsem náhodou pána, který to udělal. Kromě vyšší „dynamiky“ jízdo to ale žralo dvakrát víc benzinu, než malý čtyřtatktní motorek HONDA, (35 ccm) namontovaný přímo na kole.
        Tak jsem si koupil koloběžku s motorem a ta léta fungovala a dopravovala mě jednak na chalupu (100 km), ale i po všech možných lesních cestách při focení kůrovcové kalamity. Nakonec jsem zjistil, že už si nejsem jistý rovnováhou, tak jsem ji prodal bez ztráty – koupil si ji jeden manažer od Škody auto – jezdil s ní na ryby. A snad ještě jezdí…
        
        Odpovědět
        
        Starý kocour napsal:
        
        3. 8. 2026 (22:04)
        
        Proč ne motorka? Protože na ní nelze vjíždět do CHKO, zatím co koloběžka s pomocným motorem je pro zákon, pořád jenom koloběžka a ta do CHKO smí. 😁😸👍
        
        Odpovědět
        
        Ládik!!! napsal:
        
        3. 8. 2026 (23:00)
        
        Loďochod může přerůst v chodoloď, bo i Dunaj je takový čůrček, že Hunové vypnuli atomovku. Bylo jim zhnilo postavit chladicí věže – věřili, že budou mít 100m3/s nafurt.
        
        Odpovědět
        
        veverka napsal:
        
        4. 8. 2026 (18:32)
        
        Viděla jsem snímky Dunaje, Loiry, Rýna a několika dalších evropských řek.
        Lodě parkují na trávě nebo na písku a ryby choděj pěšky.
        
        Odpovědět
        
        Tymákovan napsal:
        
        4. 8. 2026 (20:07)
        
        Pěšky chodící ryby se asi lehce chytají.
        
        Odpovědět
        
        Jan z Helvajzu napsal:
        
        4. 8. 2026 (0:14)
        
        Od vody na souš kolesová pramice vyjede pokud na vnitřní straně lopatkového kola udělám plné kolo např. z voděodolné překližky které bude mít o 10cm větší průměr než to kolo lopatkové. Také by na mělčině neškrtaly lopatky o dno.
        Ovšem nevím, zda by to překližka vydržela.
        Jiný materiál na kolo o průměru cca 110cm mě nenapadá, ale nevím, zda by to nebylo zbytečné zatěžování lodi.
        
        Odpovědět
        
        Alef Nula napsal:
        
        4. 8. 2026 (20:00)
        
        A z čeho je lopatkové kolo?
        
        Odpovědět
        
        Jan z Helvajzu napsal:
        
        4. 8. 2026 (22:31)
        
        Lopatkové kolo bude mít 8 lopatek z malé hliníkové lopaty 26x29cm, spojeno dřevěnými násadami na střed kola.
        
        Odpovědět
        
        Alef Nula napsal:
        
        5. 8. 2026 (9:44)
        
        Co kdybys jako nosič lopatek použil kolo z dvoukoláku? Přesah kvůli vyjetí na souš bys měl, a dokonce s pneumatikami.
        
        Odpovědět
        
        Jan z Helvajzu napsal:
        
        5. 8. 2026 (20:10)
        
        Kolo z dvoukoláku, nebo jízdního kola, motorky… jen by muselo mít průměr 100cm.
        
        Alef Nula napsal:
        
        5. 8. 2026 (23:36)
        
        Ad kolo ∅1 m:
        
        Ptal jsem se AI (Duck.ai), jestli něco takového na trhu je k nalezení, ale je to blbec, rozprávka jak s koněm. Zkusím příležitostně ChatGPT nebo CLAUDE 🙂
        
        veverka napsal:
        
        6. 8. 2026 (11:08)
        
        Alef 23.36:
        Být nikoli veverkou, ale koněm, urazila bych se!
        Mimochodem: máte zkušenost z komunikace s koňmi?
        
        Alef Nula napsal:
        
        6. 8. 2026 (13:23)
        
        Veverka:
        Zkušenost minimální. – Kdysi, už je to celkem dávno, měli jsme sraz spolužáků, a ten byl umístěn někam na Vysočinu – ranč. Jako kratochvíli tam bylo možno zaplatit si jízdu na koni. Já jsem nikdy předtím na koni nejel (nepočítám takové ty turistické atrakce, kdy vás posadí na koně/velblouda/osla a povodí kolem dokola), jízda spočívala v tom, že kůň chodil víceméně sám v ohradě kolem dokola. Co já vím… možná bych v tom zalíbení i našel, ale k tomu patří o koně se též starat; děkuji, nechci.
        
        Od Felixe Holzmana vím, že kůň je zákeřné zvíře, a to je tak asi všechno.
        
        Tymákovan napsal:
        
        6. 8. 2026 (20:08)
        
        Velká pomluva, kůň není zákeřné zvíře, naopak. Neexistuje zlý kůň, jen kůň zkažený lidmi. Normální kůň se naopak snaží vyhovět, aby byl pochválen. Je spousta historek o špatných jezdcích, kdy kůň hledal a zkoušel, co po něm jedec vlastně chce.
        
        Alef Nula napsal:
        
        6. 8. 2026 (21:02)
        
        @ Tymákovan
        
        Holzman v jedné ze svých scének vyprávěl, že byl pověřen podat koni projímadlo. To se prý dělá tak, že si nasypete projímavý prášek do dlaně a fouknete ho koni do huby.
        Jenže když se k tomu vypravěč přichystal, nasypal si projímadlo do dlaně a přiblížil se koni na blízký dosah, dofuk – co byste čekal?
        Kůň fouknul dřív!
        
        Tolik k té koňské zákeřnosti 🙂
        
        Tymákovan napsal:
        
        6. 8. 2026 (21:19)
        
        Vtip znám, ale nespojil jsem si to. Ale kůň je chytré zvíře, to fakt jo.
      2. Jan z Helvajzu napsal:
        
        4. 8. 2026 (0:06)
        
        V Čechách se říká: Vzduch je naše moře.
        Nicméně tuto kapitolu mého života už asi otevírat nebudu.
        Budu převážně jezdit na Řece Veverek 🙂
        
        Odpovědět
        
        veverka napsal:
        
        4. 8. 2026 (6:19)
        
        Tak to se tam možná někdy potkáme 🙂
        
        Odpovědět
        
        Ládik!!! napsal:
        
        4. 8. 2026 (6:44)
        
        Ve werku teče Olza.
        
        Odpovědět
Alef Nula napsal:

4. 8. 2026 (20:05)

Dnes na mostě v podvečer: 41°C.
Cestou domů se ochladilo na 39°C. Doma na dvorku už jen 33°C.

Odpovědět
1. Starý kocour napsal:
  
  4. 8. 2026 (22:04)
  
  Ve stínu 38,5C. Na slunci přes 45°C – to je dost horečka.
  Doma 29°C ačkoliv klimatizace se snažila „na plné kule“. Zítra má být o dva stupně tepleji. Už chápu Taliány, proč mezi desátou dopoledne a a večer nic nedělají, spí. Už to dělám taky tak. Když spím bez oděvu, dokonce mi ani není horko!
  😎😸❗
  
  Odpovědět
  1. Alef Nula napsal:
    
    5. 8. 2026 (9:42)
    
    Teplotou se myslí teplota vzduchu, proto se vždycky měří ve stínu. Položíš-li teploměr „na slunce“, změříš bůhvíco: na kolik se teploměr zahřál od podložky, přimým slunečním sáláním a pod. Dvěma teploměry, třeba lihovým s červenou náplní, a rtuťovým naměříš „na slunci“ rozdílné údaje. Černý asfalt silnice se na slunci ohřeje na jinou teplotu než Kocourova srst 🙂 Dalo by se říct, teplota „na slunci“ není definována 🙂
    
    Ale teplo je, jen co je pravda. Ani nemusíme za teplem jezdit do Egypta.
    
    Odpovědět
    1. Starý kocour napsal:
      
      5. 8. 2026 (13:27)
      
      Pojem „na slunci“ se míní ve stínu, ale na sluncem ozářené straně. Tedy horký vzduch přece jen proudí okolo.
      Na přímém slunci právě kvůli odrazivosti (barva) a ochlazování okolním vzduchem je měření pochopitelně nesmysl.
      Ale i k vyzařování tepla je vhodnější tmavý povrch. Proto se hliníkové chladiče u výkonových zesilovačů matně chemicky černí. Mám hledat vzorce? Tepelný přenos jsme museli počítat…
      ===
      A na předešlém bytě bylo dost zima. Když jsem přes odpor mé ženu natřel radiátory UT na tmavěhnědo, získali jsme zadarmo asi 3°C a další dva, tři, když se zavedl nucený oběh vzduchu malými ventilátory pod radiátory. A hned bylo možno odložit svetry. 😁
      Přitápět elektricky se nedalo, byl to velký byt, ale náš příjem zas tak velký nebyl.
      😾
      
      Odpovědět
      1. Alef Nula napsal:
        
        5. 8. 2026 (14:55)
        
        Rozumím, ale ještě se zeptám: tepelné sálání osluněné stěny na teploměr je odstíněno (meteorologové z toho důvodu používali, snad i dnes, žaluziové budky)?
        Není-li, jsme tam, kde jsme byli 😉
        
        Odpovědět
        
        Starý kocour napsal:
        
        5. 8. 2026 (15:24)
        
        No právě, že není.
        Věřím proto teploměru na neosluněné straně baráku. Ale i to je odpoledne zatíženo chybou, protože stěny jsou rozehřáté a i když nejsou přímo ve „viditelném úhlu“ krabičky s čidlem, nějaký vliv to bude mít. Kdesi jsem četl, že meteobudka má být aspoň 10 m od budovy. U mě by to znamenalo mít meteobudku na 10 m tyči vysunuté z okna. 😜
        
        Jenže to, že je mi hnusně horko s tím nemá moc společného. 😸😁
        
        Odpovědět
        
        brtník napsal:
        
        13. 8. 2026 (18:31)
        
        Parametry tzv. meteozahrádky se určitě dají vygoglit,jsem línej, meří se to v normalizovaný bílý budce 2 m nad zemí, mezinárodní norma. Jedinou výjimku má Klementininum.
        
        Odpovědět
2. Jan z Helvajzu napsal:
  
  4. 8. 2026 (22:30)
  
  dnes v Fr. Lázních ve 13hod. 34st.
  Za Lubencem v koloně aut 40st.
  Doma na dvoře 36st a v domě 22,9st.
  
  Odpovědět
  1. Starý kocour napsal:
    
    5. 8. 2026 (0:59)
    
    Jene, bydlíš v ledničce? 😁😸❓
    
    Odpovědět
    1. Jan z Helvajzu napsal:
      
      5. 8. 2026 (8:27)
      
      V ledničce ne, ale 300+ let starý dům 80cm stěna z opuky a důsledně větrám až když večer teplota klesne pod 24st a ráno zavřu.
      
      Odpovědět
      1. Starý kocour napsal:
        
        5. 8. 2026 (13:10)
        
        Větrám stejně (nějaké ty střípky znalostí z fyziky zůstaly), přenosná klima Sencor na max., leč když je venku ve stínu 38 – 40° a doma 28°C považuji to za velký úspěch!
        😎❗
        
        Odpovědět
  2. Ládik!!! napsal:
    
    5. 8. 2026 (7:58)
    
    Doma 23, klima Electrolux.
    
    Odpovědět
Tužka. napsal:

5. 8. 2026 (11:11)

Tužka napíše,….ještě stále občas se dívám v TV na zprávy. Slovní pindy nevnámám,….ale přímé autentické obrazové záběry podají informace,….snad zatím bez zkreslení Al.
Tak tam byl v minulých dnech záběr na Francouze, který si na kapotě černého auta,….nejprve si ji pečlivě utíral,….tak si na té rozpálené kapotě,….s pozadím Elf. věže, usmažil vajíčko a klidně ho zdlábnul s jejich tukovým rohlíkem,….z toho rohlíku položeného na kapotě taky vyteklo trochu tuku. Bude mít památku na horké léto 2026 v Paříži.
Vaječná bílkovina na srážení vysokou teplotu nepotřebuje, takže to může být pravdivé.
Tužka.

Odpovědět