Historické paralely
by Historické paralely jsou vždycky nepřesné.
Autor: Godot
Mám na krku nejen pomalu sedmdesátku, ale i manželku, dva už opravdu hodně dospělé (zatím) nevlastní syny a tři už dospělé vnuky. V životě jsem byl lecčíms, a ne vším, čím jsem byl, jsem byl tak úplně rád. » Medailon autora
Dress code
Určeno jen osobám se smyslem pro humor a nadsázku.
Před pár týdny zde došlo ke střetu, když moje fialové sako vyvolalo v kolegovi blbíšovi takové asociace, že „upadl do stavu gaki“.
Víte co je to gaki? To je stav hladových duchů.
Dobrá kulišárna
Lékárnu U Bílého jednorožce na plzeňském náměstí Republiky mám co by kamenem dohodil. Za pultíkem s kasou „Léky na předpis“ stává většinou postarší a velmi prostořeká lékárnice, vždycky spolu na nějaké téma zažertujeme.
Neveselá statistika
Občas se sejdu na kafe s několika kamarády – stále ještě aktivními novináři. Naposledy toto pondělí, jedním z nich byl, jako obvykle, zdejší zpravodaj ČTK Vašek Prokš. Podle mého soudu v současnosti nejlepší novinář široko daleko, i když kdysi dávno míval také divoké časy (a kdo z nás ne?).
K Alefově číně
Možná k údivu mnohých jsem se nezapojil k diskusi o jídle. Žádné obavy, můj zájem o toto téma je trvalý a neměnný, ale nějak mi to nevycházelo časově. Tak jsem si řekl, že to zkusím opožděně samostatně.
O parazitických slovech
„Já nejsem opravdu nějakej, vole, přizdisráč odněkad, vole, z Vidlákova, vole! Já jsem Petr Zvěřina, vole, z Václaváku, vole! A to si tady musej ty lidi uvědomit.“
Vědci tvrdí, že…
Jako asi každý zavilý čtenář se rád občas vracím k oblíbeným knihám. V posledních letech se k nim řadí i Wofganga Behringera „Kulturní dějiny klimatu – Od doby ledové po globální oteplování“.
O zbytečném papíru a vyhozených penězích
(Průběžná likvidační zpráva)
Jak jsem avizoval svým čtenářským souvěrcům, život mě nutí zlikvidovat velkou část své asi tak třítisícové knihovny. Musíme šetřit, nabádá Signalista I., beru to vážně.
