Býval jsem veliký čtenář
by Býval jsem veliký čtenář, hltal jsem všechno, co mi přišlo do ruky. Postupně jsem poněkud/dost zanevřel na beletrii, zejména na tu moderní, současnou.
O mimoběžkách a zmatených myšlenkách
Jiří Grossmann v roli textaře vložil kdysi Evě Olmerové do úst slova:
„Já neumím verše psát vroucně a jemně.
Básně si vypujčim, ale slzy, slzy jsou ze mě.“
Čekání na Godota
by Málo platno – cokoli má být korunováno úspěchem, musí se umět. Samuel Beckett uměl psát absurdní dramata, což já sice neumím, ale zase na druhou stranu umím docela dobře a velmi odborně čekat.
Lorem ipsum – článek o ničem? Ne! O slunci v duši
by Tento článek původně měl být atrapou, naplněnou fiktivním obsahem pomocí Lorem ipsum. Ale přišli čtenáři a diskusi pod článkem naplnili obsahem. To přece nemůžu smazat. Aktualizováno.
Jdou, jdou mlhy bílý
Neuškodí občas se ohlédnout a porovnat Kdysi, Nedávno a Dnes. – Ohlédl jsem se tedy.
Chordějova žena
Žil kdysi poblíž Sajánských hor mladík jménem Chorděj. Byl chudý a pro svou obživu jednomu lakomému boháči pásl krávy.
Z knihy Kouzelné příběhy Bajkalského moře přeložil Alef Nula
O Železné cestě vnitřní opravdovosti a o přátelském převzetí
Tento článek jsem původně psát nechtěl, ale po zběžném průletu diskusí pod textem Vidlákovým jsem změnil názor. Myslím, že je potřebné, abych rozptýlil náznaky dohadů, vedoucích do bažin.
Vánoční kázání
Zajisté Bůh není tak chud, aby nemohl každému poutníkovi propůjčit jeho vlastní duši. (Ireneus ze Smyrny)
